Je tak trochu klišé říkat, že lidé se v dobách nejistoty uchylují ke zlatu: někdy to tak je, jindy ne. Výkonnost zlata v letech 2000-2011 byla fenomenální, ale po dosažení vrcholu ve výši 2 000 dolarů za unci v roce 2011 utrpěl žlutý kov obrovské ztráty. V letech 2011 až 2015 jeho hodnota padala souběžně s evropskou finanční krizí, vzestupem Islámského státu, ruské anexe Krymu, pseudoinvaze na Ukrajinu a mnoha dalšími faktory prohlubujícími nejistotu.
Bankovní akcie spadly letos ještě hlouběji než index Dow Jones a S&P 500. Navíc náklady na bankovní financování rostou.
Čínské devizové rezervy poklesly na tříleté minimum a trh spekuluje, jak dlouho čínská centrální banka dokáže podporovat kurz juanu, aniž by vyvolala masivní odliv kapitálu. Někteří investoři však již nyní nečekají na další vývoj a ukládají své prostředky do zlata.
| Myslíte si, že víte o zlatě víc než ostatní? Zkuste naši zábavnou vědomostní hru. |
Všeobecně jsou investoři stále opatrnější vůči riziku a vzhledem k tomu, že hotovostní depozita nepřinášejí téměř žádné výnosy, ukládají své prostředky do zlata v naději, že tak budou lépe zabezpečeny a vygenerují vyšší výnosy.
Poslední bod je kritický – cenu zlata nejvíce ovlivňuje kurz dolaru, který byl v druhé polovině roku 2015 výrazně ovlivňován očekáváními razantního zvyšování úrokových sazeb ze strany Fedu, zatímco ostatní centrální banky své měnové politiky uvolňovaly. Nedávná volatilita na trhu a slabá americká ekonomická data vedou některé k investory k úvahám, zda bude Fed v roce 2016 pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Někteří dokonce spekulují, že by se Fed mohl uchýlit k negativním úrokovým sazbám, kterých využívají např. centrální banky v Japonsku, Švýcarsku, Dánsku či Evropská centrální banka.
Více než 20 % globálního HDP se nyní nachází v režimu negativních úrokových sazeb, uvádí The Wall Street Journal. Podle agentury Bloomberg vykazují nyní negativní výnosy vládní dluhopisy v hodnotě převyšující 7 bilionů dolarů.
Co to všechno znamená? Ve zkratce, negativní úrokové sazby znamenají, že občané a instituce platí bankám za to, že ukládají jejich peníze, a platí vládám za investice do jejich dluhopisů. Podívejme se na situaci racionálně: pokud máme platit za uložení peněz v bance, proč neinvestovat například do zlata, které nabízí příležitost k výnosu?
