Voliči chtějí fakta o Velké Británii a EU - ta jsou však nepolapitelná

07:30 | V Z | Diskuze

“Tak tedy, já chci ta fakta. … Jedině fakta v životě platí.“ Slova ředitele školy z Dickenskova románu Zlé časy jako by odrážela debatu předcházející britskému referendu ohledně možného opuštění Evropské unie, které se má konat 23. června 2016. Voliči, zmatení tvrzeními protivníků i médií, žádají prostá fakta týkající se britského členství v EU, aby se mohli rozhodnout, jak hlasovat. Tato fakta lze však bohužel získat jen obtížně, píše časopis The Economist.

Foto: Paul

 

Jeden důvod je dobrý: nikdo nechce skutečně vědět, co by nastalo po Brexitu. To se týká především obchodní smlouvy, kterou by si Británie musela vyjednat s EU – nikdo neví, jak dlouho by tato jednání trvala (britská vláda tento týden uvedla, že by mohlo jít až o deset let). Existuje však i špatný důvod: nejistota umožňuje všem stranám překrucovat fakta, přehánět nebo si zcela vymýšlet.

Toto překrucování skutečností dobře ilustrují tři příklady. Má se za to, že na obchodu s EU ve Velké Británii závisejí tři miliony pracovních míst. Mnozí ekonomové vzhledem k úzkým vazbám mezi evropskými ekonomikami tvrdí, že skutečné číslo je ještě vyšší. Přesto je tvrzení, které často zaznívá ze strany zastánců EU, totiž že by tato pracovní místa byla po odchodu Británie z EU ohrožena, nesmyslné. Nikdo nemůže vážně tvrdit, že by veškeré obchody s EU ustaly. Navíc vznik pracovních míst závisí spíše na poptávce, mzdách a pracovních zákonech než na členství té které země v určitém ekonomickém bloku.

Druhý příklad se týká britského příspěvku do rozpočtu. Zastánci Brexitu tvrdí, že Británie posílá Bruselu nespravedlivě vysokou částku dosahující téměř 20 miliard liber ročně, tj. asi 55 milionů liber denně. Ve skutečnosti jde o hrubý transfer před odpočtem rabatu, který vyjednala Margaret Thatcherová v roce 1984 a před započtením plateb EU zaslaných Spojenému království. Po započtení těchto plateb a příspěvků na zahraniční pomoc zasílaných přes Brusel čistá platba dosahuje méně než třetinu výše uvedené částky, tj. 17 milionů denně. Spojené království platí osmou nejvyšší částku do rozpočtu EU v přepočtu na jednoho obyvatele.

Třetím příkladem jsou odlišná tvrzení týkající se struktury obchodu mezi EU a Velkou Británií. Zastánci setrvání v EU tvrdí, že 45-50 % britských vývozů míří do zemí EU, zatímco do Británie míří méně něž desetina vývozu z EU. Šéf protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage však uvádí, že Spojené království je cílem 20 % exportu z EU, což mu dává silnější pozici v budoucích obchodních jednáních.

Jedním z problémů je, jaký zdroj informací využívat: evropský statistický úřad Eurostat, britská vláda i Mezinárodní měnový fond poskytují odlišné údaje. Další otázkou je, zda by se údaje měly týkat pouze zboží, nebo i služeb. Ale největší spory se týkají toho, zda považovat EU za jednolitý blok a odečítat exporty v rámci EU. Při použití této metody by podíl exportu z EU do Británie dosáhl téměř 16 %. John Springford z think-tanku Centrum pro evropské reformy upozorňuje, že při obchodních jednáních nerozhoduje EU, ale jednotlivé země. Podíl Velké Británie na celkových vývozech ze zemí EU podle něj dosahuje jen asi 8 % (podle údajů MMF dokonce ještě méně). Vyjednávací pozice Britů by tak byla výrazně slabší.

Hádky o faktech v ekonomické oblasti se nedají srovnat s rozdílnými názory na migraci a suverenitu či hořkými spory v Konzervativní straně. Co mají nerozhodnutí či špatně informovaní voliči dělat?

Naštěstí jsou k dispozici i kvalitní zdroje informací. Neutrální fullfact.org či proevropský infacts.org odmaskovávají mýty spojené s Brexitem. Knihovna Dolní sněmovny vydává excelentní zprávy, které jsou k dispozici i online. Skupina akademiků vedená Anandem Menonem z londýnské King’s College založila aktivitu „The UK in a Changing Europe”, financovanou Radou pro ekonomický a sociální výzkum která provozuje i informativní a živé webové stránky.

The Economist není v této debatě neutrální. Domnívá se, že by britský odchod z EU byl špatný pro samotnou Británii, Evropu i celý svět. Časopis však chce vysvětlovat všechny záležitosti týkající se možného Brexitu a prezentovat fakta. V nadcházejících čtyřech měsících se proto The Economist chystá publikovat sérii článků na toto téma.

Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Představitelé euroskupiny chválí Řecko za reformní úsílí

Ilustrativní obrázek

Velká Británie a USA zaznamenaly v minulém roce propad zahraničních investic

Ilustrativní obrázek

GDPR? České firmy mají jen obecné znalosti

Ilustrativní obrázek

Francie a Německo chtějí podepsat novou smlouvu o vzájemné spolupráci

Ilustrativní obrázek

Japonská vláda poprvé po sedmi měsících zvýšila svá očekávání stran japonské ekonomiky

Ilustrativní obrázek

Silná čínská data zintenzivňují tlak na dluhopisové trhy



Čti více
Ilustrativní obrázek

Netflix zveřejnila své výsledky za 4Q. Akcie posilují o více jak 9 %

Ilustrativní obrázek

Facebook a Google slibují investice do vývoje umělé inteligence v Paříži

Ilustrativní obrázek

Poptávka po ropě dosáhne svého vrcholu už v roce 2030, tvrdí analytici Bank of America

Ilustrativní obrázek

Cena ropy dnes dále roste. Obchodníky motivuje k nákupům slábnoucí dolar

Ilustrativní obrázek

Draghi bude po zasedání ECB blafovat, nenechte se zmást, nabádají investory forex analytici ING

Ilustrativní obrázek

Polská státní společnost PGNiG začne po roce 2022 přivážet do země zemní plyn z Norska

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.