V Česku se rekordně investovalo do výzkumu a vývoje

15:15 | E V | Diskuze

V roce 2018 prolomily celkové výdaje na výzkum a vývoj v České republice poprvé hranici sto miliard korun.

Ilustrativní obrázek
Foto: iT@c

Za posledních pět let vzrostly o třetinu, 25 miliard, a to především díky růstu objemu prostředků investovaných do této činnosti ve firmách pod zahraniční kontrolou.
 
 
V roce 2018 celkové výdaje na VaV meziročně vzrostly o 14 %, a poprvé v historii tak překonaly stomiliardovou hranici. Podniky, stát a EU vynaložily na tuto činnost prováděnou na území našeho státu celkem 102,8 mld. Kč, což představovalo téměř 2% podíl na HDP České republiky. Od roku 2010 investice do této činnosti kontinuálně rostou, kromě roku 2016, kdy došlo k výpadku v čerpání prostředků z EU. Od roku 2010 se téměř zdvojnásobily, přičemž za posledních pět let bylo v Česku na výzkumnou a vývojovou činnost vynaloženo celkem 450 miliard korun.

 

Nejrychleji rostou mzdové náklady


Nárůst výdajů v této oblasti zapříčinily především zvyšující se mzdy výzkumných a vývojových pracovníků, které tvoří již více než polovinu z celkových prostředků vynakládaných na VaV v České republice. Za pět let vzrostly mzdové náklady na VaV o dvě třetiny, nominálně z 34 miliard korun v roce 2013 na 54 miliard v roce 2018. Ve stejném období tak rostly dvakrát rychleji než celkové investice do této činnosti.
Průměrné měsíční mzdové náklady na přepočteného výzkumného a vývojového pracovníka dosáhly v roce 2018 úrovně 60 tis. Kč, tj. o třetinu (15 tis. Kč) více než před pěti lety. Tato hodnota je výrazně vyšší ve firmách provádějících VaV, a to především v podnicích pod zahraniční kontrolou, kde dosahuje téměř 80 tisíc korun.

 

Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku

Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku

Třetina peněz na výzkum a vývoj v zemích EU je vynaložena v Německu

I přes výrazný meziroční nárůst výdajů na VaV v České republice v roce 2018 stále nepatrně zaostáváme za průměrem zemí EU v jejich podílu výdajů na VaV na HDP (2,1 % v roce 2018). Tento průměr táhnou nahoru severské a některé západoevropské státy. V celkovém pořadí evropské osmadvacítky zaujímá Česko desátou pozici a poráží nejen všechny ostatní bývalé socialistické státy (kromě Slovinska), ale i například Velkou Británii, Irsko, Itálii či Španělsko.
I když si Evropa již pro rok 2010 a pak opět pro rok 2020 stanovila za cíl dosáhnout intenzity VaV ve výši 3 % HDP, v roce 2018 tuto hranici překonaly jen čtyři státy. Kromě dvou severských zemí Švédska a Dánska jde o naše dva sousedy, a to Německo a Rakousko. Naopak osm států, včetně Slovenska, má výdaje na VaV stále nižší než 1 % jejich HDP. Ve všech případech jde o „nové“ unijní státy, které vstoupily do EU po dubnu 2004.
Pokud ovšem vztáhneme celkové výdaje na VaV na jednoho obyvatele daného státu, pozice České republiky bude výrazně horší. V Česku jsou sice tyto výdaje na obyvatele (377 eur v roce 2018) přibližně 2,5krát vyšší než v Polsku či na Slovensku, ale zároveň dosahují zhruba jen 60 % unijního průměru a přibližně třetinu toho co v Rakousku nebo v Německu.
V absolutním vyjádření investovaly německé podniky a stát v roce 2018 do VaV 105 miliard eur, tj. téměř třetinu z celkových výdajů zemí EU na tuto činnost. Ve druhé Francii byla investována polovina toho co v Německu. V Česku byly na VaV vynaloženy v přepočtu na eura přesně 4 miliardy, které se rovnaly 1,2 % celkových výdajů zemí EU28. Ty v roce 2018 dosáhly hodnoty 336 miliard eur.


Výdaje na výzkum a vývoj v zemích EU v roce 2018

Výdaje na výzkum a vývoj v zemích EU v roce 2018

Z jakých zdrojů je výzkum a vývoj v Česku financován?

V roce 2018 meziročně vzrostlo financování VaV ze všech jeho hlavních zdrojů. Nejvýrazněji se na meziročním nárůstu celkových výdajů o 12,4 mld. Kč podílely podnikové zdroje, které stouply o 6,1 mld. Kč (11 %) na rekordních šedesát miliard. Díky tomuto navýšení se domácí a zahraniční podniky (soukromé zdroje) podílely na financování VaV prováděného v České republice již ze 60 %.
Přitom až do roku 2015 byl VaV v Česku financován z poloviny ze zdrojů veřejných (domácích i zahraničních) a z poloviny z podnikových. Kvůli propadu financování ze zdrojů EU a výraznému nárůstu soukromých zdrojů v posledních třech letech představují podniky nejdůležitější zdroj financování výzkumné a vývojové činnosti prováděné v současnosti na našem území. V roce 2018 šlo na tuto činnost z podnikových zdrojů o 25 miliard více než ze státního rozpočtu. V Česku se tak rozevírají nůžky mezi financováním VaV z veřejných a soukromých zdrojů.
Podniky směřují své finanční prostředky především do vlastního VaV a nadále málo využívají výzkumných kapacit, které nabízejí veřejné výzkumné organizace. V roce 2018 dosáhly příjmy veřejných vysokých škol, včetně fakultních nemocnic, z prodeje služeb VaV prováděného pro tuzemské podniky 900 mil. Kč, v případě veřejných výzkumných organizací spadajících pod vládní sektor (např. ústavy AV ČR) to bylo 300 mil. Kč. V obou případech jde o zanedbatelný podíl (4,1 %, resp. 1,8 %) na financování celkových výdajů na výzkumnou činnost prováděnou v těchto subjektech.

 

Hlavní zdroje financování výzkumu a vývoje v Česku (mld. Kč)

Hlavní zdroje financování výzkumu a vývoje v Česku (mld. Kč)

Stát investoval do výzkumu 35 miliard

Státní rozpočet je v Česku druhým nejvýznamnějším zdrojem financování VaV. V roce 2018 stát vynaložil na tuto činnost celkem 35 miliard, tj. o 12 % (3,8 mld. Kč) více finančních prostředků než v roce předchozím. Tyto zdroje se v posledních pěti letech podílely na celkových výdajích na VaV přibližně z jedné třetiny, zatímco v roce 2009 to bylo téměř z poloviny.
Většina prostředků státu byla určena na podporu VaV prováděného ve veřejném sektoru. V roce 2018 téměř polovina (15,9 mld. Kč) směřovala na vysokoškolský výzkum a 10 miliard získala pracoviště Akademie věd ČR. Na podporu VaV v soukromých podnicích vynaložil stát 3,5 miliardy, tj. o půl mi­liardy více než v roce předchozím. Za posledních pět let dosáhla přímá veřejná podpora ze státního rozpočtu celkem 150 miliard korun. Podnikový VaV z ní získal téměř 20 miliard.

 

Výzkum a vývoj financovaný z veřejných zdrojů (mld. Kč)

Výzkum a vývoj financovaný z veřejných zdrojů (mld. Kč)

Ze zdrojů EU vznikla v Česku výzkumná centra celoevropského významu

Nejdynamičtěji se v posledních letech v Česku vyvíjí financování VaV ze zdrojů EU. V letech 2012 až 2015 směřovalo z Unie do českého výzkumu kaž­doročně více než 10 mld. Kč a podíl evropských zdrojů na financování VaV byl cca 15%, tedy jeden z nejvyšších ze zemí EU. Z těchto peněz bylo vybudováno i osm evropských center excelence. Jde například o ELI v Dolních Břežanech u Prahy s ambicí stát se nejmodernějším laserovým zařízením na světě, CEITEC – Středoevropský technologický institut v Brně zabývající se zkoumáním živé i neživé přírody, BIOCEV ve Vestci u Prahy, kde se provádí výzkum v oblastech biotechnologií a biomedicíny, či IT4Innovations v Ostravě, který je národním superpočítačovým centrem.
Po roce 2015 následoval výrazný meziroční pokles financování ze zdrojů EU, který souvisel s ukončením čerpání prostředků z programového období 2007–2013 a jen pozvolným rozjezdem čerpání prostředků z následujícího sedmiletého programového období. V roce 2018 šlo ze zdrojů EU do VaV 6,3 miliardy Kč, což představovalo 6 % celkových výdajů na VaV na našem území. Od roku 2010 podpořila Evropská unie tuto oblast v Česku celkem 71 miliardami. Hlavními příjemci této unijní podpory byly mimopražské veřejné vysoké školy a výzkumné instituce. Patnáct procent z této částky (11 miliard) získaly soukromé podniky.

 

Výdaje na výzkum a vývoj podle okresů v roce 2018 (mil. Kč)Výdaje na výzkum a vývoj podle okresů v roce 2018 (mil. Kč)

Praha, Brno a Středočeský kraj jsou hlavními výzkumnými centry republiky

Z pohledu regionálního členění se VaV koncentrují do velkých měst, kde sídlí nejvýznamnější univerzity či veřejné výzkumné instituce (Praha a Brno), a do míst s podniky s výraznými aktivitami ve výzkumu a vývoji (např. Mladá Boleslav). V posledních letech navíc vznikla nová veřejná výzkumná centra financovaná primárně ze zdrojů EU v těsném zázemí hl. města Prahy. Z tohoto důvodu není překvapením, že v roce 2018 více jak dvě třetiny (70 miliard) z celkových výdajů na VaV v České republice připadly na hl. město Prahu, Jihomoravský a Středočeský kraj.
V roce 2018 bylo v Česku 15 ze 77 okresů, kde výdaje na VaV překonaly hranici jedné miliardy. Naopak v devatenácti okresech bylo na VaV vynaloženo méně než 100 mil. Kč. Jednalo se především o příhraniční okresy v západních a jižních Čechách. Nejvíce peněz z celorepublikových výdajů na VaV bylo vynaloženo v Praze (35 miliard), za níž s velkým odstupem následovalo Brno.

 

Výdaje za podnikový výzkum a vývoj v Česku (mld. Kč)

Výdaje za podnikový výzkum a vývoj v Česku (mld. Kč)

Výzkumu a vývoji v Česku dominují firmy pod zahraniční kontrolou

Stejně jako ve většině vyspělých zemí hrají i v České republice významnou roli na tomto poli podniky. Nachází se mezi nimi nejen nejvíce subjektů, kde se výzkumná a vývojová činnost provádí, ale vynakládá se zde na tuto činnost i nejvyšší finanční částka a pracuje zde i nejvíce výzkumných a vývojových pracovníků.
V roce 2018 se VaV prováděly ve 2 590 podnicích, kde působilo 42 tisíc výzkumných a vývojových pracovníků, tj. o třetinu (10 tisíc přepočtených osob) více než ve vládním a vysokoškolském sektoru dohromady. Ve stejném roce firmy v Česku investovaly, ať již ze svých, či cizích zdrojů, do u nich prováděného výzkumu a vývoje celkem 64 miliard. Plných 90 % z této částky si firmy financovaly z vlastních či jiných podnikových zdrojů, zbytek připadal na zdroje veřejné.
Většina z těchto prostředků se i v Česku koncentruje jen do několika málo podniků. V roce 2018 vydalo sedm firem na svou výzkumnou a vývojovou činnost více jak miliardu korun. V těchto firmách byla vynaložena téměř čtvrtina z celkových výdajů na VaV v podnikatelském sektoru. Až na jednu výjimku se jednalo o firmy pod zahraniční kontrolou.
Od roku 2010 se výdaje za podnikový VaV zdvojnásobily, a to především díky výdajům firem pod zahraniční kontrolou, které ve stejném období vzrostly téměř třikrát. Na tyto subjekty tak připadly v roce 2018 již dvě třetiny (42 miliard) z celkových výdajů za VaV uskutečněný v podnicích. Přitom ještě v roce 2010 byla jak ve firmách pod zahraniční kontrolou, tak v domácích (soukromých a veřejných) vynaložena na tuto činnost stejná částka, a to 15 miliard korun.

Zdroj:ČSÚ
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Peníze by měly vydělávat další peníze

Ilustrativní obrázek

Studenti budou soutěžit, jak pomocí digitálních technologií snížit uhlíkovou stopu. Vítěz získá 10 000 euro

Ilustrativní obrázek

Vědci a studenti mohou zdarma vyzkoušet kvantové programování

Ilustrativní obrázek

Ministryně financí navštívila vědce v turnovském TOPTEC

Ilustrativní obrázek

Logický zájem o investování do biotechnologií začíná připomínat bublinu



Čti více
Ilustrativní obrázek

Po náročném vyjednávání činí OPEC+ rozhodnutí o postupném zvýšení nabídky ropy v příštím roce

Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza po otevření na čisté nule

Ilustrativní obrázek

Akcie v asijsko-pacifickém regionu převážně rostly, ztrátu vykazuje pouze Japonsko

Ilustrativní obrázek

Korunu čeká klidnější rok

Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza po otevření mírně klesá

Ilustrativní obrázek

Akcie asijsko-pacifického regionu dnes převážně rostly

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.