Uran

Uran je chemický prvek s atomovým číslem 238. Je těžký radioaktivní kov, který se rozpadá na radionuklidy za vzniku energie. Má stříbrobílou až nažloutlou barvu, která se díky oxidaci mění na šedou. Bod tání má 1132 °C, bod varu 3818 °C. Není příliš tvrdý a dá se za obyčejné teploty kovat nebo válcovat. V přírodě se vyskytuje v příměsích a v uranové rudě. Hlavní použití má ve vojenství a v jaderné energetice.

Nejdůležitějším izotopem uranu je U235, který se ve své koncentrované podobě používá k výrobě jaderných zbraní. V koncentraci okolo 3 až 5 % se používá k výrobě palivových článků pro jaderné elektrárny. Ochuzený uran tj. uran zbavený izotopu U235 se používá k výrobě střeliva, protože uran je jedním z nejtěžších prvků. Střely tak mají vysokou průraznost.

Deset největších světových producentů uranu (2013)

Uran se obchoduje na komoditním trhu prostřednictvím furures kontraktů. Alternativou k futures jsou fondy obchodované na burze ETF, kde podkladovým aktivem je futures na uran. Další možností je investice prostřednictvím CFD (cotract for difference). Je to investice do finančního derivátu založeného na smlouvě mezi investorem a brokerem o tom, že když cena podkladového média vytvoří zisk, vyplatí broker investorovi při ukončení obchodu rozdíl, mezi nákupní a prodejní cenou. Pokud vývoj vytvoří ztrátu, zaplatí tuto ztrátu investor brokerovi. Další možností jsou investice přímo do akcií těžebních, nebo zpracovatelských společností.

Uran má komoditní zkratku UX, a hlavní komoditní burzou je NYMEX.

Výhody a nevýhody obchodování uranu

Uran je strategická surovina, která se obchoduje na komoditním trhu jen krátce. Na cenu uranu má silný vliv politické rozhodování a havárie jaderných elektráren, které pak ovlivňují cenu uranu na dlouhé roky. V období, kdy je cena nízká se vyplácí průmyslu obohacování uranu obohacovat i rudu s nízkým obsahem uranu. Největším vlastníkem uranových zásob je Rusko společně s Kazachstánem, které ovládají 60 % světových zásob uranu. Po havárii v japonské Fukušimě odkoupilo Rusko většinu japonských zásob uranových palivových článků. Vzhledem ke své síle tedy může Rusko ovlivňovat cenu uranu. Výhodou je, že celosvětová poptávka po uranu stále roste v důsledku výstavby nových jaderných elektráren. Nejvíc nových jaderných elektráren se staví v Číně, Indii a v rozvojových zemích. Také Japonsko po odstávce svých jaderných elektráren rozhodlo o jejich opětovném uvedení do provozu.