Podněstří a potenciální expanze rusko-ukrajinského konfliktu. Podněstří: zapomenutá oblast postsovětského prostoru. Podněstří, známé také jako Moldavská republika Podněstersko nebo Podněstersko, Blog je odtržený region, který zahrnuje asi 12 procent území Moldavska a rozprostírá se hlavně na východním břehu řeky Dněstr.
Obyvatelstvo, které podle nedávných odhadů čítá kolem 350 000 lidí, je etnicky složeno z Moldavců, Rusů a Ukrajinců, ačkoli všechny tři skupiny mluví převážně rusky, na rozdíl od zbytku Moldavska, kde se mluví variantou rumunského jazyka.
Počátky Podněstří sahají do
Podněstří stále používá azbuku a má vlastní měnu, podněsterský rubl, vlastní bezpečnostní složky a vlastní pas, ačkoli většina jeho obyvatel má dvojí nebo trojnásobnou moldavskou, ruskou nebo ukrajinskou národnost.
- Moldavské autonomní sovětské socialistické republiky (RSSAM), která vznikla v roce 1924 v rámci Ukrajinské sovětské socialistické republiky.
- Během druhé světové války Sovětský svaz začlenil SSSR do rumunské Besarábie a v roce 1940 vytvořil Moldavskou sovětskou socialistickou republiku (MSSR).
Moldavská sovětská socialistická republika (RSMP), také známá jako Sovětské Podněstří, na východní hranici SSSR v roce 1990, kterou doufali udržet v SSSR, když bylo jasné, že Moldavská SSR získá nezávislost na Sovětském svazu a možná se připojí Rumunsko.
V každém případě nebyla RSSMP nikdy uznána jako sovětská republika ani moskevskými ani kišiněvskými úřady, dokud nebyla v roce 1991 nahrazena současnou Moldavskou republikou Podněstří nebo Podněstří.
Po získání nezávislosti v srpnu 1991 zahájilo Moldavsko v březnu 1992 vojenský konflikt proti odtržené oblasti, který skončil v červenci téhož roku příměřím.
Přestože příměří platí dodnes, politický status odtrženého území zůstává nejistý, protože Podněstří představuje de iure neuznanou, ale de facto nezávislou republiku s vlastní vládou, parlamentem, armádou, policií, poštovním systémem a měnou.
Ruku v ruce s Jižní Osetií a Abcházií vůči Gruzii a Republikou Artsakh (Náhorní Karabach) vůči Ázerbájdžánu je Podněstří považováno za jeden ze „zamrzlých konfliktů“ postsovětského prostoru. Od své samozvané nezávislosti na Moldavsku je Rusko hlavním zastáncem Podněstří. Vzhledem k přítomnosti převážně rusky mluvícího obyvatelstva považuje Moskva Podněstří za území ruského vlivu s vysokým strategickým potenciálem.
Vysoký potenciál Podněstří v rusko-ukrajinském konfliktu
Moskva nejenže podporuje podněsterskou ekonomiku, například poskytováním bezplatného plynu, ale v současné době nadále udržuje na území rozmístěný neznámý počet ruských vojáků, což by bylo kolem 1500 jednotek, což by fakticky vytvořilo ruský satelit na hranicích EU.
Role Podněstří v současném ukrajinském konfliktu je stále nejistá, i když region by mohl v budoucnu hrát klíčovou roli.
Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 Podněstří prohlásilo, že zachová neutralitu, a popřelo některé fámy, že pomůže Moskvě při útoku. Nicméně výbuchy v Tiraspolu, hlavním městě Podněstří, v dubnu 2022 vedly k myšlence, že ukrajinský konflikt by se mohl rozšířit také do sousedního Moldavska.
- Vzplanutí napětí v Podněstří by mohlo destabilizovat Moldavsko a otevřít novou frontu ve válce na Ukrajině.
- Na druhou stranu Oděsa, hlavní přístavní město Ukrajiny, leží asi sto kilometrů od podněsterských měst Tiraspol a Bender (Tighina).
Případné otevření podněsterské fronty by Rusku zaručilo schopnost zaútočit na Ukrajinu z nové fronty, tedy ze západu, rychle zacílit Oděsu, Mykolajiv a Cherson, zmocnit se ukrajinských jednotek zezadu a odklonit je od jiných frontových linií.
Jinými slovy, v případě, že by se ruské válečné cíle neomezovaly pouze na mezinárodní uznání Krymu a nezávislost nebo anexi Donbasu, ale také na ovládnutí celé jižní a pobřežní Ukrajiny, od Oděsy po Mariupol „v Azovském moři“ , pak by Podněstří představovalo základní prvek při vytváření politicko-územní kontinuity vyhovující Moskvě, která by mohla být použita jako obranná hráz proti EU a NATO ve východní Evropě.
Kromě toho by Rusko mohlo okamžitě využít
Podněstří k poskytování lékařské pomoci a potravin, k dohledu nad jejich vojenskými konvoji, k zabezpečení železniční sítě a komunikačních linek a nabídnout bezpečný prostor, kam zásobovat své jednotky, kde opravovat vybavení a kde se bude moci reorganizovat.
Případ protiútoků
Jak známo, ruský prezident Vladimir Putin se zavázal „chránit t” rusky mluvící a etnicky ruská populace všude v bývalých sovětských republikách. Tento narativ by mohl být snadno použit k vytvoření záminky k zapojení Podněstří nejen do ukrajinského konfliktu, ale také do potenciálního konfliktu proti Moldavsku. Jinými slovy, pomocí jako záminka údajné diskriminace ze strany moldavské vlády vůči Rusům z Podněstří mohlo Rusko vojensky zasáhnout proti Kišiněvu, který navíc nepatří ani do EU, ani především do NATO.
Rusko-Ukrajina: 6 grafů k vysvětlení důsledků války
Měsíc po zahájení invaze Ruska Vladimira Putina na Ukrajinu vyvstává mnoho otázek ohledně lidských a ekonomických nákladů, které bude mít konflikt ve střednědobém a dlouhodobém horizontu: nejen pro přímo zúčastněné země, ale také pro Evropu a pro zbytek světa.
Kolik Ukrajinců bude nuceno uprchnout před válkou?
A jaký dopad bude mít uprchlická vlna na země příchodu? Lze energetickou krizi vyřešit? A fungují sankce vůči stále více globálně izolovanému Rusku? S šesti novými grafikami jsme se pokusili vysvětlit některé důsledky konfliktu.
Prvním důsledkem jakékoli války může být pouze to, že na životech napadených občanů.
Válka na Ukrajině není výjimkou a skutečně způsobila nejhorší humanitární nouzi v Evropě od druhé světové války. Odhaduje se, že 1,4 milionu lidí v zemi již nemá přístup k nezávadné pitné vodě a 4,6 milionu má omezený přístup. Tváří v tvář těmto číslům a neustálému bombardování Ukrajinci nevyhnutelně opouštějí svou zemi rychlostí 90 000 denně.
Za pouhých třicet dní uprchlo ze země přes 3 miliony a 800 tisíc uprchlíků: více než těch, které způsobily války na Balkáně nebo kteří dorazili do Evropy během „migrační krize“ v letech 2015–2016. Většina těchto uprchlíků míří do Polska, které již přijalo více než 2,2 milionu Ukrajinců: více než obyvatel Varšavy.
K počtu uprchlíků pak musíme přičíst 6,5 milionu vysídlených osob. Většina z nich jsou děti: 4,3 milionu, více než polovina z odhadovaných 7,5 milionu dětí v zemi.