Lokální potraviny na prvním místě“: tak lze shrnout novelu schválenou Parlamentem ČR, která stanoví minimální kvóty národních potravinářských výrobků v obchodech. Tato akce by totiž od příštího roku uvalila zhruba 55 % potravin národního původu do obchodů o ploše větší než 400 metrů čtverečních. Jestliže sociální demokrat Miroslav domovská stránka Toman před hlasováním žádal poslance, aby byli v otázce českých potravin “trochu nacionalističtí”, na druhé straně premiér Andrej Babiš i Brusel řekli, že je proti, který to nevítá. iniciativa, která bude ve skutečnosti brzdou volného pohybu zboží na trhu EU.
Pokud Česká republika uplatňuje „protekcionistickou“ politiku, Švýcarsko naopak ruší cla na průmyslové výrobky, aby pomohlo podnikům a spotřebitelům, možná na úkor tlaku na zemědělské poplatky Z redakce
Zákonodárci v České republice schválili legislativu
která ukládá prodejnám prodávat převážně domácí potraviny, aby zvýhodnili domácí výrobce. Toto opatření by však mohlo způsobit konflikt mezi zemí a Evropskou komisí s odkazem na unijní pravidla týkající se jednotného trhu.
Ustanovení totiž stanoví, že od příštího roku musí být minimálně 55 % potravin
(jako je ovoce, zelenina, mléko a maso) prodávaných v prodejních místech o ploše větší než 400 metrů čtverečních vyrobeno místně. Očekává se, že toto procento se v roce 2028 postupně zvýší na 73 %.
Zprávy – uvádí Euractiv – se šířily již několik měsíců, když pravicová strana Svoboda a přímá demokracie (ID) předložila návrh zákona podporovaný stranami vládní koalice, liberály Ano, sociálními demokraty a která také zaznamenala podporu komunistické strany, a to i přes odpor premiéra Andreje Babiše.
Vyhlášeným cílem bylo směřovat k dosažení soběstačnosti ve výrobě potravin a podpoře místních farmářů. Ministr zemědělství, sociální demokrat Miroslav Toman, před hlasováním žádal poslance, aby byli v otázce českých potravin “trochu nacionalisté”. Tato zpráva však Brusel příliš nepotěšila, protože de facto omezí volný pohyb zboží na jednotném trhu EU.
„Volný pohyb zboží a služeb na vnitřním trhu je naší nejsilnější devizou při zajišťování dodávek v celé EU a je to také náš nejlepší nástroj pro zajištění obnovy pro všechny,“ řekl mluvčí Komise agentuře ANSA a dodal, že „místní omezení jakýchkoli druh jsou kontraproduktivní.
Je nanejvýš důležité, aby národní mimořádná opatření nebyla na úkor našich základních principů a hodnot stanovených ve Smlouvách.“ Stejný názor sdílí i český premiér Babiš: „Považuji to za zbytečné politické gesto, které porušuje zásady vnitřního trhu EU“.
Jestliže na jedné straně Česká republika
(která je v EU od roku 2004 a nepřijala euro) uplatňuje „protekcionistickou“ politiku, na druhé straně Švýcarsko ruší cla na průmyslové výrobky s cílem zlepšit ekonomické rámcových podmínek firem a zvýhodňování spotřebitelů. Ve skutečnosti – jak uvádí La Regione – Rada států schválila v prosinci 2020 (28 hlasů proti 14) zrušení cel na průmyslové výrobky, i když podmínka je povinná, protože Národní rada již dala najevo, že ano. takovou reformu nechci.
Dnes se ve Švýcarsku (připomínáme, že není členským státem Evropské unie, ale sleduje evropskou politiku založenou na dvoustranných odvětvových dohodách) stále platí cla na dovoz různého spotřebního zboží: auta, jízdní kola, výrobky pro péči o tělo, domácí spotřebiče, oblečení a dokonce i zemědělské produkty.
Se zrušením průmyslových cel se proto Konfederace bude muset vypořádat se snížením příjmů o několik set milionů franků.
Byly rovněž vyjádřeny pochybnosti o skutečné účinnosti opatření: v 90. letech, kdy byla snížena cla na zemědělské produkty, toho spotřebitelé nevyužívali, uvádí La Regione. Kromě toho hrozí, že snížení průmyslových cel výrazně zvýší tlak na zemědělská cla.
V rámci Akce 1 (Příprava) projektu Savour Piemonte 2021 pořádá Hospodářská komora Turín webinář „Zaostřeno na Dánsko a Česká republika“, příležitost představit obchodní příležitosti nabízené cílovými zeměmi projektu, jejich charakteristiku, růst vyhlídky a vývoj spotřebitelských návyků, zejména ve vztahu k důsledkům rozšíření nedávného vzniku
zdravotní péče.
Kontext Podle analýz provedených společností Euromonitor International Ltd. zaznamenalo Dánsko v roce 2020 spotřebu v odvětví balených potravinářských výrobků ve výši 9,2 miliardy EUR, což je 39. místo v žebříčku hlavních světových ekonomik podle velikosti trhu a 4.
spotřeba na hlavu. Z hlediska členění na podkategorie měly hlavní podíl potraviny denní potřeby (45,7 %), dále mléčné výrobky (27,7 %) a přesnídávky (26,6 %) .
Ve stejném roce zaznamenala Česká republika spotřebu v sektoru balených potravin ve výši 7,8 miliardy eur, což je 43. místo v žebříčku hlavních světových ekonomik podle velikosti trhu a 25. místo podle spotřeby na hlavu.
Z hlediska členění na podkategorie měly hlavní podíl na spotřebě potraviny denní spotřeby (48,2 %), dále mléčné výrobky (30,8 %) a svačiny (21 %) .
Statistiky a služby S cílem podpořit piemontské společnosti při přizpůsobování se legislativě zemí EU pro vývoz zemědělsko-potravinářských produktů uvádí Hospodářská komora v Turíně:
Služby nabízené oddělením označování výrobků a bezpečností chemické laboratoře
Hospodářské komory Turín prostřednictvím portálu označování: Činnost oddělení označování a bezpečnosti výrobků si klade za cíl podporovat společnosti v potravinářském sektoru, aby jim poskytly prvotní orientační informace o otázkách souvisejících s označováním, bezpečností výrobků a mezinárodním obchodem, a tím posílily stávající služby komory nebo je vytvořily tam, kde nejsou přítomny.
Poskytované služby se týkají následujících témat:
bezpečnost potravin: vlastní kontrola, sledovatelnost, materiály ve styku s potravinami, alergeny, přeprava potravin atd.
označování potravin: studium obsahu etikety (chybějící údaje, přiměřenost terminologie atd.)
a nutričního označování na základě platné legislativy
environmentální značení: objasnění informací, které mají být uvedeny na obalu pro správný sběr konečným uživatelem, usnadnění procesu opětovného použití, využití a recyklace obalů a obalových odpadů
prodej potravinových produktů v EU a mimo EU: údaje o institucionálních zdrojích, které je třeba konzultovat za účelem prodeje a vývozu v různých zemích, pokyny k povinným požadavkům (analýza a dokumentace) v jednotlivých zemích mimo EU
prodej potravinářských výrobků v USA: Pravidla FSMA a pokyny pro vypracování plánu bezpečnosti potravin
Více informací na Štítkovacím portálu