Události v EU

16:16 | E V | Diskuze

Nová Evropská komise dostala zelenou

Ilustrativní obrázek
Foto: public

Čekání na novou Evropskou komisi 27. listopadu skončilo, Evropský parlament ji většinou 461 ze 707 hlasů schválil.

Před německou předsedkyní nové Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ležela poslední překážka. Aby mohl její zbrusu nový kabinet začít úřadovat, ve Štrasburku potřeboval získat důvěru Evropského parlamentu. Cesta sem ovšem nebyla vůbec jednoduchá.

Celá řada kandidátů na eurokomisaře měla při přesvědčování europoslanců v pověřených výborech problémy. V původním seznamu eurokomisařů nakonec nastaly celkem tři změny, a to v případě Francie, Maďarska a Rumunska. Řecké portfolio se navíc mírně přejmenovalo, a někteří komisaři si mezi sebou vyměnili část své agendy. Celý proces výběru nové Komise se tak zpomalil o měsíc.


V novodobé historii Evropské unie se nestalo, že by nové Komisi nebyla vyslovena důvěra. Nejvíce „nahnuté“ to měl v roce 2014 Jean-Claude Juncker, i ten však získal většinu 423 hlasů ze 751, 209 poslanců hlasovalo proti jeho kabinetu a 67 se zdrželo. Naopak suverénní výsledek si připsal Romano Prodi v roce 1999, z 626 tehdejších europoslanců jeho Komisi podpořilo 510. Von der Leyenová tak úspěšná nebyla, i tak je výsledek zdařilý. 461 poslanců ze 707 přihlášených bylo pro, 157 proti a 89 se zdrželo.

Ještě před hlasováním o důvěře von der Leyenová představila europoslancům svůj kabinet a také přiblížila jeho program pro následujících pět let. Je jasné, že velkou roli v něm bude hrát „zelená“ politika, především pak snižování emisí CO2.

 

Británie nebude mít svého eurokomisaře

Budoucí Evropská komise bude mít o jednoho člena méně, i když Velká Británie z Evropské unie ještě nevystoupila. Ministři potvrdili usnesení, na kterém se shodli unijní velvyslanci. Skutečnost, že Británie přes opakované výzvy z Bruselu neuposlechla a komisaře nenominovala nemůže být podle ostatních členských států důvodem odkládat nástup komise.

Lídři států EU se v roce 2013 usnesli, že počet eurokomisařů musí odpovídat počtu členských států. Právníci unijních institucí se však shodují, že při zjevné neochotě Británie podílet se na chodu komise může exekutiva fungovat nekompletní, jak tomu bylo už několikrát.

Na druhou stranu může podle právního experta Komisi hrozit, že některá její rozhodnutí budou kvůli jejímu neúplnému složení napadena u soudu. Jeden z unijních činitelů ovšem novinářům řekl, že zatímco návrhy nových norem vzešlé z budoucí Komise nebudou napadnutelné u soudu, u přímých rozhodnutí týkajících se například fúzí či státní pomoci firmám to není tak jisté.

 

Volný pohyb osob chtějí Britové i po brexitu

Většina britských voličů podle nového průzkumu souhlasí s tím, aby se současný režim volného pohybu osob vztahoval na Británii i po jejím odchodu z Evropské unie. V anketě vypracované agenturou YouGov pro televizi Sky News takový model podpořilo 56 % respondentů, zatímco opačný postoj vyjádřilo 28 %. Současný režim, který imigrantům z EU plošně dává právo žít a pracovat v Británii, chce vládní Konzervativní strana opustit s koncem příštího roku.

Imigrace je od počátku jedním z ústředních brexitových témat a konzervativní vláda dlouhodobě jako jeden z přínosů odchodu z evropského bloku označuje „opětovné převzetí kontroly nad hranicemi“. Od roku 2021 chce zavést nový „bodový“ imigrační systém a přijímat přistěhovalce na základě jejich schopností, nikoli jejich státní příslušnosti.

Nepříliš překvapivě mělo v novém průzkumu zachování volného pohybu jasnou podporu (80 %) mezi voliči, kteří by preferovali setrvání Británie v EU. O něco překvapivější je to, že jen těsná většina (53 %) zastánců brexitu vyjádřila nesouhlas s případným pokračováním současného režimu. U voličů Konzervativní strany byl podíl ještě o několik procentních bodů nižší.

Téma imigrace se v posledních dnech dostává do popředí kampaně před parlamentními volbami. Plány obou hlavních politických stran přitom nejsou zcela jasné. Konzervativci uvádějí, že jejich nový systém přistěhovalectví omezí, zároveň ale opustili přísný limit počtu přistěhovalců vytyčený za vlády expremiéra Davida Camerona.

Labouristé na posledním stranickém sjezdu přijali usnesení o zachování unijního režimu, podrobnější program ale zatím nezveřejnili. Lídr hlavní opoziční strany Jeremy Corbyn v rozhovoru se zpravodajskou společností BBC nechtěl uvést, zda by podle něj do Británie mělo přicházet více nebo méně přistěhovalců.

 

EKONOMIKA A EURO

Podzimní prognóza Evropské komise: přijde zpomalení ekonomiky?

 

Ekonomika Evropské unie letos poroste shodně s dosavadními odhady o 1,4 %. Růst hospodářství zemí eurozóny však bude proti minulé předpovědi slabší o desetinu bodu a dosáhne 1,1 %. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to uvedla Evropská komise.

Předpověď zároveň varuje před zpomalováním růstu hospodářství v příštích letech, které bude výraznější, než Komise soudila v červencovém odhadu. Nebezpečí vidí Brusel zejména v napjaté geopolitické situaci a nejistém vývoji mezinárodního obchodu.

Evropská ekonomika roste od finanční krize už sedmý rok v řadě a růst bude pokračovat i v příštích letech. Nejistoty na mezinárodní scéně, které vyvolává zejména obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou a protekcionismus amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle EK ovlivňují zejména výrobní sektor. Ten navíc prochází strukturálními změnami.

V případě české ekonomiky Evropská komise snížila odhad růstu na letošní rok na 2,5 %. Ve své makroekonomické prognóze zároveň uvedla, že slabší budou i následující léta. V příštím roce zpomalí tempo růstu hrubého domácího produktu na 2,2 %, což je o tři desetiny procentního bodu méně než při červencové předpovědi.

V roce 2021 by pak české hospodářství mělo růst tempem 2,1 %, předpovídá komise.

Růst české ekonomiky dál potáhne zejména domácí spotřeba. Tu podle Komise podpoří výrazný nárůst platů související s vysokou poptávkou po pracovní síle. Pozitivním faktorem i nadále zůstane silná spotřebitelská důvěra.

EK naproti tomu očekává pokles tempa růstu soukromých investic po jejich loňském výrazném zvýšení.

Bilance veřejných financí by měla v následujícím období podle Komise zůstat vyrovnaná.

Harmonizovaná inflace bude podle prognózy letos vyšší, než Komise předpovídala v létě. Činit by měla 2,6 % místo dosud uváděných 2,4 %. Přispějí k tomu hlavně ceny energií, služeb a potravin. Příští rok ale růst cen zpomalí na 2,3 %, stále tak zůstane mírně nad 2% inflačním cílem centrální banky.

 

Rozpočet EU pro rok 2020 schválila Rada i Evropský parlament

Ministři členských zemí Evropské unie schválili unijní rozpočet pro příští rok, na jehož podobě se dohodli s Evropským parlamentem. Ten rozpočet schválil ve středu 27. listopadu.

Rozpočet počítá s částkami 168,7 miliardy eur (4,3 bilionu Kč) pro smluvní závazky a 153,6 miliardy eur (3,9 bilionu Kč) pro skutečně provedené platby.

V závazcích to představuje nárůst o 1,5 % a v platbách o 3,4 % proti letošnímu rozpočtu. Výraznější zvýšení u plateb je podle zástupců Rady EU způsobeno tím, že příští rok finišuje řada programů končícího rozpočtového období 2014 až 2020.

Podle finského předsednictví Rady rozpočet klade důraz na budoucí strategické priority Unie, mezi nimiž je boj s klimatickými změnami (21 % rozpočtu), financování vědy a výzkumu, posílení bezpečnosti, či zmírnění dopadů migrace.

 

Řízení kvůli nadměrnému schodku? Letos se žádné ze zemí EU netýká

Evropská komise varovala osm států eurozóny včetně Slovenska, že jim příští rok hrozí porušení rozpočtových pravidel Evropské unie. Zásadnější námitky má Komise k návrhům rozpočtů Itálie, Francie, Španělska a Belgie, z nichž je podle komisařů patrná nedostatečná snaha omezit vysoký veřejný dluh.

Celková dluhová situace eurozóny se ale navzdory očekávanému zpomalení růstu zlepší, uvedla komise v hodnocení rozpočtových plánů. Dluh eurozóny v poměru k hrubému domácímu produktu by měl klesnout z letošních 86 na 85 %.

V případě Slovenska stejně jako Finska, Portugalska či Slovinska je sice komise spokojena s přístupem ke snižování dluhu, avšak upozornila, že by se tyto země mohly v příštím roce podstatně odchýlit od střednědobých rozpočtových cílů. Návrhy rozpočtů ostatních zemí jsou v souladu s paktem stability a růstu, v němž se unijní země zavázaly udržovat dluh pod hranicí 60 procent HDP či jej snižovat. Rozpočtové deficity zároveň nesmí překročit tři procenta.

Evropská komise připomněla, že letos poprvé od roku 2002 nevede se žádnou zemí řízení kvůli nadměrnému rozpočtovému schodku.

 

Jak se daří České republice plnit cíle udržitelného rozvoje?

Česká republika se v hodnocení udržitelného rozvoje umístila na osmém místě mezi zeměmi Evropské unie. Stejně jako loni je premiantem pokud jde o míru ohrožení chudobou, zhoršení naopak zaznamenala v boji s klimatickými změnami. Vyplývá to z aktuální Evropské zprávy o udržitelném rozvoji (Europe Sustainable Development Report), která poměřuje úspěch jednotlivých států při dosahování 17 cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů.

Česko skončilo první mezi zeměmi střední a východní Evropy a zanechalo za sebou také některé původní země EU, například Velkou Británii, Belgii nebo Nizozemsko.

Česko má stejně jako v loňském roce nejnižší míru ohrožení chudobou ze zemí EU. V čele žebříčku stojí také v podkategorii dlouhodobé nezaměstnanosti, jejíž míra je nejnižší ze všech evropských zemí. Dobře si podle zprávy vede také v rozsahu chráněných území důležitých pro ochranu biodiverzity, zlepšuje se i kvalita podzemních vod.

V boji proti klimatické změně zpráva naopak konstatuje zhoršení, které je dáno především nadměrným vypouštěním emisí CO2 při výrobě energie. Nedostatky ale hodnotitelé odhalili i v kategorii zdraví obyvatelstva, které je ohrožováno nadměrnou spotřebou alkoholu a tabáku. Češi se rovněž od loňska zhoršili v souvislosti s obezitou či v rámci dvou podkategorií týkajících se školství – ve výsledcích srovnávacích testů PISA a podílu vědců na celkové populaci.

Zpráva vychází z dat Eurostatu a takzvaného SDG Indexu, který každoročně sestavuje tým autorů pod vedením ekonoma Jeffreyho Sachse z Kolumbijské univerzity.

Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj byla přijata na summitu OSN v září 2015. Obsahuje 17 závazků, které by do roku 2030 měly vést například k vymýcení extrémní chudoby a hladu, zdravému životu, spravedlivému vzdělávání, genderové rovnosti, dostupnosti vody nebo přijmutí bezodkladných opatření na boj se změnou klimatu.

Do podmínek ČR převádí relevantní cíle Strategický rámec ČR 2030, jehož implementační plán loni schválila vláda. 

Zdroj:Česká spořitelna a.s.
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k přerozdělování v ČR a EU

Ilustrativní obrázek

Ranní restart 3.2.2020

Ilustrativní obrázek

Komentář k dnešnímu formálnímu brexitu

Ilustrativní obrázek

Ranní restart 31.1.2020



Čti více
Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k vysokému zájmu o zlato

Ilustrativní obrázek

Německo na kladné nule

Ilustrativní obrázek

Asijské akcie pokračovaly v růstu, Čína představila silné PMI

Ilustrativní obrázek

Americké akcie v závěru odevzdaly podstatnou část zisků

Ilustrativní obrázek

Ozvěny trhu: Dolar vítězí, viru navzdory

Ilustrativní obrázek

Německo v čele s automobilkami roste, index DAX posiluje o 1,8 %

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.