Týdenní zpráva z finančního trhu 4.1.2021

08:58 | E V | Diskuze

Tuzemský průmysl pokračuje v růstu.

Ilustrativní obrázek
Foto: public

Finanční trhy vstupují do nového roku s optimismem po uzavření dohody o brexitu i díky schválení fiskálního balíčku v USA. Úvod týdne ukáže odolnost průmyslu v Evropě vůči dalším vlnám pandemie. Finální účet státního rozpočtu potvrdí historicky rekordní deficit českých veřejných financí. Inflace v eurozóně začíná ožívat, nicméně na výraznější růst si bude muset počkat do jarních měsíců. Tuzemský průmysl pokračuje v růstu, čemuž nasvědčují i předstihové ukazatele. ČNB zveřejní záznam z posledního jednání bankovní rady. Koruně se otevírají možnost dále posilovat pod 26,10 za euro. 

 

Inflace v eurozóně začíná ožívat 

Po předchozím zpomalení PMI v Německu v prosinci opět vzrostlo z 53,8 na 55,5 bodů, což je výrazně nad historickým průměrem. Druhý odhad podle nás nepřinese změnu. Německý průmysl roste podle PMI nejrychleji ze všech zemí eurozóny. Jakožto největší ekonomika unie tak zvyšuje i úroveň za celou eurozónu. Kompletní obrázek by dnes měly doplnit i další země v čele s Itálii, Španělském a středoevropským regionem. Ve všech případech očekáváme další nárůst. Další nárůst očekáváme i v České republice, a to z listopadových 53,9 bodů na 55,5, což by odpovídalo úrovni ze srpna 2018. 

Zítra bude zveřejněn výsledek státního rozpočtu za rok 2020. Podle nedávných slov ministryně financí by měl skončit v rozmezí 370-380 mld. Kč, tedy v souladu s naší prognózou. Celé veřejné finance by tak podle našich odhadů měly skončit v deficitu 7,2 % HDP. To je o 1,8 p.b. více, než v roce 2009, který byl doposud historicky rekordní. Pozornost však bude mít spíše diskuze o novelizaci zákona o státním rozpočtu pro tento rok. Jeho schválená podoba totiž neobsahuje dopad daňových změn, které nedávno prošly legislativním procesem. 

Úvodní týden nového roku také přinese prosincovou inflaci v eurozóně, který by podle našich odhadů měla zrychlit na 0,4 % m/m. V meziročním vyjádření by se tak měla posunout o desetinu nahoru na -0,2 %. O desetinu by měla vzrůst i jádrová inflace na 0,3 % y/y. Během jarních měsíců by měl vyprchat efekt snížení DPH v Německu, co by podle nás mělo vést k nárůstu inflace v eurozóně na 0,6 %. 

Závěr týdne přinese tradiční sadu dat z domácí ekonomiky za listopad. Průmyslová produkce se podle nás vrátila k meziročnímu růstu, čemuž napovídá nárůst předstihových ukazatelů PMI i konjunkturálního průzkumu ČSÚ. Finální odhad HDP za třetí čtvrtletí jen potvrdí dříve publikované oživení ekonomiky o 6,9 % q/q. ČNB zveřejní záznam z posledního jednání bankovní rady, kdy bylo rozhodnuto o stabilitě úrokových sazeb. Záznam by však mohl napovědět, zda ke zvýšení úrokových sazeb dojde již letos, jak naznačuje prognóza centrální banky, nebo spíše až začátkem příštího roku, s čím prozatím počítá naše prognóza. Lepší data z ekonomiky a rychlejší vývoj vakcíny proti koronaviru však nahrávají dřívějšímu utahování měnové politiky. 

 

Koruně se s novým rokem otevírají možnosti dále posílit 

Koruna zakončila rok 2020 poblíž úrovně 26,20 za euro a oproti začátku roku je tak slabší o více než sedmdesát haléřů. V úvodu roku měla koruna našlápnuto k dalšímu posilování, nicméně příchod krize spojené s pandemii koronaviru ji vystřelil téměř na dosah 28 za euro. V průběhu loňského roku si naše měna prošla několika fázemi posilování a opětovného oslabení v závislosti na vývoji pandemie. V konečném důsledku ale dokázala většinu svých ztrát umazat a podle nás bude v tomto roce dále posilovat. Svoji sílu ukázala i v rámci regionu, resp. mezi rozvíjejícími se ekonomikami. V rámci středoevropského regionu zakončila loňský rok s nejnižší ztrátou 3 %. 

Umazání ztrát v regionu pomohlo výrazně i silnější euro vůči americkému dolaru. To se od začátku loňského roku posunulo z 1,120 na 1,227 USD/EUR v jeho závěru a připsalo si tak zisk 9,5 %. Tento trend by podle nás měl pokračovat i v novém roce a dále tak podporovat korunu na cestě k silnějším hodnotám. Těm hraje do karet i růst domácích sazeb na trhu a rozšiřování úrokového diferenciálu vůči eurovým sazbám, který je v současnosti nejvyšší od března. Ve spojení s dobrou náladou na globálních trzích se tak podle nás otevírá prostor pro další posílení koruny pod 26,10 za euro.

Zdroj:František Táborský, Komerční banka
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Ranní zpráva z finančního trhu 24.2.2021

Ilustrativní obrázek

Ranní zpráva z finančního trhu 23.2.2021

Ilustrativní obrázek

Ranní zpráva z finančního trhu 18.2.2021

Ilustrativní obrázek

Ranní zpráva z finančního trhu 17.2.2021

Ilustrativní obrázek

Ranní zpráva z finančního trhu 16.2.2021

Ilustrativní obrázek

Ranní zpráva z finančního trhu 12.2.2021



Čti více
Ilustrativní obrázek

Německý trh posiluje

Ilustrativní obrázek

Pražská burza roste

Ilustrativní obrázek

Akciové trhy - denní zpráva 24.2.2021

Ilustrativní obrázek

Asijské akcie ztrácely, Hong Kong ztratil téměř 3 %

Ilustrativní obrázek

Akciový výhled 24.2.2021

Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza otevřela v poklesu

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.