Tematické analýzy 26.11.2019

12:12 | E V | Diskuze

Fiskální politika nabízí eurozóně pomoc, ale ne spásu

Ilustrativní obrázek
Foto: W4T

Evropské centrální bance dochází munice. Záporné úrokové sazby ani znovuspuštěný program nákupů aktiv inflaci k cíli nedotlačí. V příštím roce navíc podle naší prognózy nastoupí recese v USA, která bude postupně dopadat i na země eurozóny. Naděje se tak stále více upínají k fiskální politice. Podle našeho odhadu by fiskální impulz v příštím roce mohl dosáhnout úrovně 0,2 % HDP. Pokud by země, které nemají problém s fiskálními pravidly, využily celý svůj prostor, mohl by fiskální impulz v příštím roce dosáhnout až 0,7 % HDP eurozóny.  K takovýmto krokům ale zatím chybí politická vůle. Podstatné je i to, jak bude fiskální politika realizována. Ideální by byl nárůst veřejných investic, které v eurozóně chybí. Jejich návratnost je ale dlouhá.

V souvislosti s obavami ze zpomalení hospodářského růstu i diskuzemi o dalších možnostech měnové politiky Evropské centrální banky se stále více do popředí dostává fiskální politika. Na její větší využití apeluje Evropská centrální banka, Evropská komise i Mezinárodní měnový fond. Jako celek je na tom eurozóna z pohledu veřejných financí dobře. Deficit veřejných financí v posledních letech klesal, a to až na úroveň 0,5 % HDP v roce 2018. Přestože očekáváme jeho nárůst na 1,0 % HDP v roce 2019 a 1,2 % v roce 2020, jedná se ve srovnání s deficity veřejných financí například ve Spojených státech (4,9 % HDP v roce 2019) o nízké číslo. Podobně je na tom i vývoj veřejného dluhu. Ten svého vrcholu na úrovni 92 % HDP dosáhl v roce 2014. V letošním roce by to mělo být už jen 84 % HDP s tím, že by měl klesat i v následujících letech. Ve srovnání se 104 % v USA či 232 % v Japonsku jsou to už nyní nízké hodnoty.

Na úrovni jednotlivých zemí eurozóny je ale situace značně diferencovaná. Zatímco ve Francii dosáhne v letošním roce deficit veřejných financí podle našeho odhadu 3,1 %  HDP, na Kypru to bude naopak přebytek na úrovni 5 %. Podobné rozdíly jsou i v oblasti veřejného dluhu. Zatímco v Řecku se blíží 180 % HDP, v Estonsku je to pouhých 8 %. Z toho vyplývá, že možnost využití fiskální politiky se u jednotlivých zemí velmi liší. Největší fiskální impuls očekáváme ze strany Německa, popřípadě Nizozemí či Rakouska. Pokud by země, které nemají potíž s rozpočtovými pravidly, využily celý svůj fiskální prostor, mohl by fiskální impulz dosáhnout v příštím roce až 0,7 % HDP. K takovýmto krokům ale zatím chybí politická vůle. Fiskální impulz tak podle našeho odhadu dosáhne v příštím roce 0,2 %. Větší by mohl být, pokud by ekonomika eurozóny musela čelit vážnějšímu šoku.

Ani úroveň impulzu 0,7 % HDP totiž není strop. V případě recese se země od plnění rozpočtových pravidel mohou odchýlit, a to i ty, které s nimi mají potíže již v současné době. Nizozemí, Irsko, Německo, Rakousko či Belgie by v takovéto situaci měly fiskální prostor pohybující v rozmezí 1,5-3,5 % HDP. Hůře by na tom pak byla Francie či Španělko, jejichž manévrovací prostor je limitovaný, o Itálii ani nemluvě.

Není také jedno, jaké prostředky by fiskální politika využila. Zatímco daňové změny se projeví ve velmi krátkém horizontu, efekt veřejných investic je patrný až v dlouhém období. Pro dlouhodobý hospodářský růst jsou ale veřejné investice nezbytné. Jejich podíl na HDP je v eurozóně v současné době nízký. Pohybuje se mírně nad 3 %. Z dlouhodobých investičních plánů Německa, Francie, Itálie a Španělska je patrné, že podíl veřejných investic na HDP bude v následujících letech růst (směrem ke 3,5 % HDP). I tak ale eurozónu od hospodářského zpomalení neuchrání. Pomineme-li fakt, že se efekt veřejných investic dostavuje až ve střednědobém až dlouhém horizontu, je dalším problémem to, že působí většinou izolovaně v dané zemi. Aby tedy bylo působení fiskální politiky skutečně efektivní, muselo by se jednat o koordinovanou akci všech zemí eurozóny, tak jak tomu bylo v případě hospodářské krize v letech 2009-2010, k čemuž zatím politická vůle chybí.

Zdroj:Jana Steckerová, Komerční banka a.s.
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Česku chybějí přesná kritéria pro hodnocení kvality preventivních oprav asfaltových vozovek.

Ilustrativní obrázek

MONETA snížila produkci emisí CO2 o více než polovinu.

Ilustrativní obrázek

Které obory covid-19 poznamenal nejvíce?

Ilustrativní obrázek

Prodeje automobilů v Číně v červenci meziročně vzrostly o 7,9 %, akcie evropských automobilek rostou

Ilustrativní obrázek

Nejlevnější kyber útok je ten, který se nestane

Ilustrativní obrázek

V online prodejích sportovních potřeb vedou hoverboardy a paddleboardy, daří se i elektrickým kolům a koloběžkám



Čti více
Ilustrativní obrázek

Německý DAX si díky automobilovému sektoru připisuje slušné zisky

Ilustrativní obrázek

Asijské akcie posilovaly

Ilustrativní obrázek

Německý DAX se po otevření v plusu obchoduje na záporné nule

Ilustrativní obrázek

Asie obchodovala smíšeně

Ilustrativní obrázek

Wall Street v úvodu oslabuje

Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza po otevření hledá směr

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.