Finanční správa

Banky, spořitelní a úvěrová družstva nebo platební společnosti budou muset poskytovat úřadům více údajů, které vyplývají ze zákona proti praní špinavých peněz. Advokáti, notáři, daňoví poradci nebo auditoři budou muset poskytovat tyto údaje jen pro mezinárodní spolupráci při správě daní. Změny přinese novela daňového řádu, kterou dnes doporučil jednomyslně schválit senátní hospodářský výbor. Senát o předloze rozhodne příští týden.

Lidé a firmy letos odevzdali v termínu 1,89 milionu daňových přiznání k dani z příjmu za rok 2017. Loni to bylo k 3. dubnu 1,94 milionu přiznání. Na twitteru o tom dnes informovala Finanční správa. Celkem 1,63 milionu přiznání se týkalo daně z příjmů fyzických osob a 260.000 daně z příjmů právnických osob.

Generální finanční ředitelství podalo žaloby proti několik pokutám, které dostalo koncem loňského roku od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za porušení zákona o veřejných zakázkách v zadávacích řízeních týkajících se informačních systému a služeb s nimi spojených. Jednotlivými zakázkami se bude zabývat Krajský soud v Brně. ČTK to potvrdila jeho mluvčí Eva Sigmundová. Pokuty činí dohromady 4,35 milionu korun.

Lidé a firmy zatím odevzdali 1,21 daňových přiznání za loňský rok. Z toho fyzické osoby podaly 1,07 milionu přiznání a firmy 140.000. Data zveřejnila Finanční správy na twitteru. Přiznání je třeba letos odevzdat do 3. dubna, v případě využití služeb daňového poradce do 2. července. Z očekávaného počtu přiznání k 3. dubnu zbývá vybrat podle správy 34 procent přiznání u fyzických osob a 48 procent u firem.

Výnosy z těžby nebo prodeje bitcoinu a dalších virtuálních měn podléhají dani z příjmu. Vyplývá to z vyjádření Finanční správy na dotaz ČTK. Daň z příjmu je v takovém případě 15 procent z rozdílu mezi nákupem a prodejem měny. Pro daňové přiznání lze podle správy použít například přepočet z amerických dolarů, který uvádí řada burz obchodujících s virtuálními měnami, například Btc-e nebo bitStamp.

Daňová podpora firem, které investují do vědy a výzkumu, by se měla změnit. Vyplývá to z vyjádření daňových odborníků pro ČTK. Největší překážkou pro uplatnění daňového odpočtu je podle nich vypracování projektu ještě před zahájením samotného výzkumu a také kontroly ze strany Finanční správy. Úředníci při kontrolách prý často odpočty neuznávají z formálních důvodů. Finanční správa uvedla, že v současnosti nemá informace o návrhu legislativních změn a kritiku odmítá.

Lidé a firmy zatím odevzdali 235.000 daňových přiznání za loňský rok. Z toho fyzické osoby podaly 202.000 přiznání a firmy 33.000. V obou případech jde o 12 procent z celkového očekávaného počtu.

Finanční správa v Pardubickém kraji provedla za více než rok existence elektronické evidence tržeb 3934 kontrol, ve čtvrtině případů zjistila pochybení.

Finanční a celní správa od zavedení elektronické evidence tržeb (EET) od 1. prosince 2016 provedla 94.728 kontrol a uložila zhruba 5900 pokut za 55 milionů korun.

Finanční úřady loni získaly více než třetinu ze 37,3 miliardy korun vymáhaných daňových nedoplatků. Úspěšnost vymáhání nedoplatků tak ve srovnání s předchozím rokem stoupla. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK poskytlo Generální finanční ředitelství.

Podnikatelé s nízkými příjmy, kteří zároveň nejsou plátci DPH, by mohli evidovat tržby bez připojení k internetu. Museli by ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a jednou měsíčně poslat Finanční správě údaje o tržbách. Vyplývá to z návrhu novely zákona o EET, kterou má ČTK k dispozici. Norma tak navrhuje zavést vedle běžného a zjednodušeného režimu i zvláštní režim elektronické evidence tržeb (EET).

Počet aktivních hostitelů v Praze na Airbnb stagnuje. Služba se začíná profesionalizovat, zásah Finanční správy také zpomalí nárůst počtu nových nabídek. Uvedla to společnost Blahobyty, která je největším správcem pronajímaných bytů přes Airbnb v Praze.

Kontroly elektronické evidence tržeb (EET) selhávají, 13 procent českých a 19 procent "asijských" prodejen nevydává zákazníkům účtenky. Situace je horší ve městech, z krajů je povinnost nejvíc porušována ve Středočeském a Jihomoravském. Vyplývá to z průzkumu společnosti Nielsen pro Asociaci českého tradičního obchodu (AČTO).

Po vydání zajišťovacího příkazu by firmu mohl kontrolovat zajišťovací, respektive nucený správce. Na jednání skupiny expertů, v níž byli například ombudsmanka Anna Šabatová či předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová.

Finanční úřady loni vybraly na dani z přidané hodnoty (DPH) 381,7 miliardy korun, což je meziročně o zhruba 32 miliard korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral o necelých šest miliard Kč více, celkem to bylo 170,7 miliardy korun.

Banky, poskytovatelé platebních služeb nebo advokáti a poradci by měli mít povinnost poskytovat daňové správě údaje, které vyplývají z využívání zákona o boji proti praní špinavých peněz.

Elektronické přiznání daní, kdy by poplatníci nemuseli vyplňovat údaje do několika různých formulářů, by mohlo být do dvou let zavedeno i bez zcela nového zákona o dani z příjmů, stačila by novela současné normy. Dnes to v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl generální ředitel finanční správy Martin Janeček.

Přerovské firmě FAU byla spolehlivě prokázána její vědomá účast na podvodech za 217 milionů korun, a to i přesto, že rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) ohledně zajišťovacích příkazů na firmu s definitivní platností potvrdil jejich nezákonnost.

Zajišťovací příkazy mohou mít pro firmy likvidační dopady, podle Nejvyššího správního soudu (NSS) je lze využívat jen jako nejzazší řešení, a to s obezřetností.