Švýcarsko bylo po celá desetiletí synonymem bezpečného a tajného přístavu pro peníze, ať už pocházely odkudkoli. Zásadní zlom nastal po opadnutí finanční krize z roku 2008, kdy bohatí klienti začali stahovat své peníze ze švýcarských kont poté, co vlády vyspělých zemí začaly vyvíjet nátlak na daňové ráje, aby se zapojily do výměny informací. Výsledkem byl vznik programu na automatickou výměnu informací podpořený Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Své zapojení do programu oznámilo také Švýcarsko, což bylo vnímáno jako zásadní zlom v boji proti daňovým únikům.
Od roku 2018 by Švýcarsko mělo sdílet informace o bankovních účtech se 38 zahraničními regulačními úřady a dalších 41 se připojí v roce 2019 včetně úřadů ze zemí jako Brazílie, Mexiko a Rusko. Byli to právě klienti z rozvojových zemí, kteří švýcarským bankám pomohli zaplnit vakuum vzniklé po odchodu bohatých zákazníků ze Západu. Například klienti z USA měli na švýcarských kontech v roce 2006 bezpečně zaparkováno 165,3 miliardy USD, tato částka však byla již o 9 let později pouze poloviční.
Asociace švýcarských soukromých bank nyní žádá zavedení takzvané aktivační doložky, která by znemožnila sdílení informací o klientech se zeměmi, kde existuje důvodná obava z jejich zneužití. Asociace žádá, aby mohlo být zamítnuto sdílení informací se zeměmi, kde není zaručeno patřičné nakládání s poskytnutými daty. Případné omezení by se podle ní vztahovalo především na africké a jihoamerické státy. „Data by mohla být prodána či použitá k vyvíjení nátlaku na naše klienty nebo jejich rodiny,“ prohlásil Yves Mirabaud předseda asociace a generální ředitel soukromé banky v Ženevě. Mirabaud má pochybnosti především v případě zemí, kde demokratický proces příliš nepokročil nebo tam, kde je příliš vysoká míra korupce.
Švýcarská vláda podá parlamentu návrh opatření na výměnu informací 5. července, poté bude na zákonodárcích, aby schválili, v jaké podobě bude přijat. Mluvčí švýcarského Státního sekretariátu pro mezinárodní finanční záležitosti již naznačila, že vláda se bude návrhem na selektivní zamítnutí přístupu k informacím zabývat.
Snaha o omezení sdílení je samozřejmě trnem v oku aktivistům bojujícím proti daňovým rájům. „Že se informace mohou dostat do rukou únosců, to je perfektní výmluva. Jedná se o ospravedlnění pro oceán podvodů,“ uvedl Nicholas Shaxson z organizace Tax Justice Network. Představitelé OECD již prohlásili, že důvěřují spolupráci se švýcarskými partnery a v jejich ochotu podmínky programu dodržet, nicméně jsou připraveni jednat v případě, že se švýcarské banky začnou zdráhat informace poskytovat.
