Spoření

Devět z deseti Čechů se nějakým způsobem finančně připravuje na stáří, aby si mohli svou penzi užít.

Budoucí čeští důchodci, a to zhruba každý druhý ve věku 50 až 65 let (51,3 %) má na důchod naspořeno maximálně půl milionu korun.

„Ceny nemovitostí stále rostou, dostupnost hypoték je po opatřeních České národní banky výrazně menší, sazby jsou vyšší než loni.“

Je vám přes šedesát, důchod je za dveřmi a vy s obavami stále častěji sledujete vývoj volatility na trzích.

Téměř 100 000 rodičů samoživitelů ze střední třídy je ohroženo jevem zvaným „spirála snižující se životní úrovně“.

Češi jsou velice spořivý národ.

Růst cen nemovitostí v posledních letech způsobuje, že se stále více lidí poohlíží po levnějším bydlení mimo velká města.

Z průzkumu ING Bank zkoumajícího postoje české populace ke spoření vyplývá, že Češi si nejvíce spoří na běžných účtech.

Jet do zahraničí bez cestovní pojištění může být pro člověka velkým hazardem.

Statistice českých dat za listopad pomohly především kalendářní efekty. Den navíc udržel dynamiku průmyslové výroby nad průměrem, pomůže i rekordní výroba aut.

Od ledna do konce října 2018 si domácnosti u bank vypůjčily 99 miliard korun, ale za stejnou dobu si na bankovní účty uložily 314,5 miliardy korun.

Necelé tři čtvrtiny (72 %) českých obyvatel dále tvrdí, že se jim podaří každý měsíc ušetřit alespoň určitou část peněz.

Očekávané události:

VIG zaznamenala ve 3Q nárůst ziskovosti. Rostl i sledovaný ukazatel hrubého předepsaného pojistného.

Inflační očekávání v EMU dle pětiletých inflačních swapů jsou nejnižší za více než rok.

Tento týden budou své výsledky hospodaření výdávat některé významné společnosti z indexů S&P 500 a PX.

Bydlení je pro Čechy tématem číslo jedna.

Stavební spoření, jehož historie sahá až do 18. století, letos oslavilo 25 let existence na tuzemském trhu a v řadě průzkumů stále vychází jako v Česku nejpopulárnější spořicí nástroj.

Před časem mě zaujal článek, ve kterém se psalo, že Češi nemají na investování dostatek prostředků a investicím nerozumějí. Text vycházel z průzkumu UniCredit Bank, v němž položili dotazovaným mimo jiné tyto dvě otázky: Proč neinvestujete? A kolik vám měsíčně zbývá volné hotovosti? Výsledky jsou přinejmenším zajímavé – většina lidí odpověděla, že na investování nemá peníze, případně investicím nerozumí. Na druhou otázku pak drtivá většina respondentů odpověděla, že jsou schopní si dávat stranou měsíčně alespoň 500 a více korun. Češi tak svým způsobem sami sebe obelhávají. Proč si to myslím?

Raiffeisen stavební spořitelna eviduje ve druhém čtvrtletí v porovnání s předchozím 50% nárůst uzavřených smluv o stavebním spoření v segmentu 0 – 25 let. Úspěšnou akci na dětské smlouvy s nadstandardní úrokovou sazbou 1,5 % ročně spořitelna prodlužuje až do konce září tohoto roku.

Úvěry ze stavebního spoření, z nichž naprostou většinu tvoří tzv. překlenovací úvěry, byly od roku 2010 na ústupu. Důvodem byly především stále se snižující úrokové sazby hypoték, na které stavební spořitelny nedokázaly tak rychle reagovat. Pozice úvěrů od stavebních spořitelen se ale od loňského roku začíná měnit – pro některé žadatele představují alternativu ke zpřísňujícím se podmínkám hypoték a také stavební spořitelny přicházejí s novinkami, které tyto produkty dělají atraktivnějšími. Do hry se tak vracejí nejen úvěry ze stavebního spoření, ale ze situace těží i ti, kdo chtějí prostřednictvím stavebního spoření pouze zhodnotit své peníze.

„Díky České národní bance budou komerční banky motivovány k navýšení úrokových sazeb na běžných a spořících účtech. Dnešní úrokové sazby nepokryjí inflaci a střadatelé přichází o reálnou hodnotu svých úspor,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.