Navíc sektor těžby a dobývání vzrostl o 25,5 % y/y. Na druhou stranu odvětví dodávek energií zaznamenalo pokles produkce. Vyhlídky průmyslu i nadále zůstávají pozitivní, protože nové objednávky průmyslových podniků se zvýšily také dvouciferným tempem (10,9 % y/y). Stavebnictví si také nadále drží dvoucifernou růstovou dynamiku, když v listopadu vzrostlo o 15,1 %. Inženýrské stavebnictví je stále tím klíčovým růstovým sektorem, který těžil z končící možnosti čerpat poslední prostředky EU fondů z programového období 2007-2013. Nicméně i pozemní stavitelství přispívá k růstu už třetí měsíc v řadě.
Vývoj obchodu v listopadu zrychlil na 24,1 % y/y, což je způsobeno především růstem prodejů automobilů, které v meziročním vyjádření přidaly víc než 30 %. Prodeje náhradních dílů rostly o něco rychleji než 10 % y/y. Nicméně i maloobchod bez motoristického segmentu vzrostl o 3,2 % y/y. Nejvyšší růst byl zaznamenán v prodeji potravin, nápojů a tabáku a informačních a komunikačních zařízení, které se oboje zvýšily tempem blízkým 12 % y/y. Segment ICT vykázal nejvyšší dynamiku i v rámci velkoobchodu, jenž přidal 4,4 % y/y.
Maloobchod v zásadě zrcadlí dobrou situaci trhu práce. Míra nezaměstnanosti pokračuje v nastoupeném klesajícím trendu. Sezonně očištěná míra nezaměstnanosti poklesla na 10,6 % a registrovaná míra nezaměstnanosti se snížila na 12,4 %. Navíc průměrné výdělky v průmyslu v listopadu dále zrychlily na 4 % y/y v reálném vyjádření a na 3,6 % y/y v nominálním. Důsledkem je další zrychlování růstu objemu mezd a platů v ekonomice v porovnání s předcházejícími měsíci.
Rychlejší růst reálných mezd než nominálních ukazuje na deflaci ve slovenské ekonomice. Prosincové číslo harmonizovaného indexu spotřebitelských cen pokleslo v meziročním vyjádření o 0,5 %. Největší příspěvek zaznamenaly regulované ceny, které hodně reagují na klesající ceny energií. Ty sami o sobě byly druhým největším příspěvkem k poklesu cen. Překvapivě ovšem také opět v prosinci poklesly i ceny potravin. Takže jedinou složkou kladně přispívající zůstala korigovaná inflace. Ta totiž nejvíce reflektuje sebevědomé spotřební chování domácností.
Výsledný rozpočtový schodek vlády byl o skoro jednu miliardu nižší, než bylo očekáváno a tvoří to 65 % plánovaného čísla. Dobré hospodaření je především důsledkem čerpání evropských fondů, které podpořilo rozpočtové příjmy a realita tak tvořila 112 % plánu. Míra vyčerpání dostupných prostředků z EU fondů na konci prosince dosahovali 93,2 %, takže se snaha na posledních chvíli velmi vyplatila. Výdaje sice vzrostly nad rámec schváleného rozpočtu o 4 %, ale i to umožnilo, že konečný deficit skončil pod plánovaným schodkem.
