Senát schválil novelu, podle níž má mít stát více peněz z poplatků za těžbu hnědého uhlí

03.03.2016 13:59 | Redakce W4T | Diskuze

Senát schválil beze změn novelu, podle níž má mít stát více peněz z poplatků za těžbu hnědého uhlí. Rozhodl o tom dnes po téměř tříhodinové debatě, v níž řada senátorů požadovala zrušit pětileté moratorium na výši poplatků. Stejně jako ve Sněmovně nebyl přijat ani zákaz těžby ropy a plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení. Novelu horního zákona nyní dostane k podpisu prezident.

Foto: NWR

 

Hlavním cílem novely je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent. Obce by ale měly mít větší příjem kvůli zvýšení úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok.

Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad. Obce by tak mohly získat ročně místo 14 milionů korun až 100 milionů korun.

Část senátorů se ve shodě se senátním výborem pro veřejnou správu a životní prostředí postavila proti tomu, aby se poplatky za těžbu mohly zvyšovat jen jednou za pět let. "Přijetí pětileté fixace může znamenat rizika nehospodárného zacházení s majetkem státu, protože zpoplatněné nerostné bohatství je ve vlastnictvím státu," uvedla senátorka Jitka Seitlová (za SZ).

Proti fixaci poplatků vystoupili i zástupci KDU-ČSL nebo Radko Martínek (ČSSD). "Mně se zdá být poměrně šílené, že tady někdo navrhuje to, že pět let nebude mít možnost stát, tedy vlastník toho nerostného bohatství, s touto záležitostí cokoli dělat," prohlásil senátor. Obhájci opatření argumentovali tím, že zastropování na pět let má zajistit, že těžební společnosti nebudou účelově snižovat těžbu a propouštět horníky.

Podobně jako ve Sněmovně se ani v Senátu nepovedlo do zákona začlenit výslovný zákaz těžby hydraulickým štěpením. Podle kritiků by to bylo nadbytečné. Mnozí senátoři chtěli zakázat i podzemní zplynování uhlí. Podle Zuzany Baudyšové (za ANO) to požadovaly obce, kde by se případně mohlo těžit. Vede je k tomu "neblahá zkušenost, že pokud něco není zákonem zakázáno, je možné to obejít", dodala senátorka.

Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením. Poplatek se vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.

Zdroj:čtk
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Ropné společnosti YPF, Total a BP investují v Argentině miliardu USD

EU chce zavést cla na ocel z některých zemí

Rio Tinto snižuje výhled pro dodávky železné rudy

Americká produkce ropy z břidlic roste již pátý měsíc v řadě

Indie jedná s Teck Resources o nákupu koksovatelného uhlí

Repsol a Gazprom zakládají joint venture



Čti více

Uzavření amerických trhů: Index Dow -0,13 % na 21611,78 bodech

KLDR bojuje kvůli panujícímu suchu s nedostatkem potravin

Ministerstvo financí USA pokutuje Exxon Mobil za porušení sankcí proti Rusku

Cena ropy ve čtvrtek mírně oslabila

Cena zlata: Technická analýza 20.7.2017

TOP energetické akcie takzvaně za hubičku

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.