Zvyšovat stavy zaměstnanců letos podle průzkumu hodlá polovina firem, naopak snižovat jen pětina.
Největší růstové příležitosti vidí čeští generální ředitelé na domácím, tedy českém trhu (31 procent). Na druhém místě uvádějí inovace (21 procent) a na třetím posílení svých pozic na zahraničních trzích (15 procent). Firmy si stále velmi pečlivě hlídají náklady. Významnější úsporné opatření plánuje letos zavést 65 procent dotázaných, loni to ještě bylo 72 procent.
"Rostoucí česká ekonomika, nízká nezaměstnanost a zvyšující se mzdy podporují domácí poptávku. Na vzestupu jsou i firemní investice. Podniky chtějí maximálně vytěžit tento spotřebitelský a investiční apetit, a soustředí se proto na domácí trh. Tvrdá konkurence je nutí být maximálně efektivní, a vyvolává tak tlak na náklady. Máme-li zůstat konkurenceschopní, je potřeba více inovovat a soustředit se na prorůstové investice. Řada českých firem má však stále tendenci se k úspěchu a zisku prospořit," shrnul výsledky průzkumu řídící partner PwC ČR Jiří Moser.
Úsporná opatření firem mají za následek to, že finančně zdravé podniky mají nyní spoustu volné hotovosti. Rekordně vysoký podíl firem (90 procent) tak hodlá letos financovat svůj růst vlastní hotovostí. Jen 30 procent dotázaných (stejně jako loni) si plánuje půjčit v bance.
"Nízký zájem o externí zdroje ukazuje, že investiční plány firem jsou zatím poměrně skromné, neboť na velké akce by jim vlastní prostředky nestačily. Expanzivní plány českých firem jsou však poměrně ambiciózní. Celkem 29 procent jich chce letos vstoupit na nový trh a 13 procent plánuje fúzi či akvizici. Těmito transakcemi firmy řeší jak generační výměnu vlastníků, tak nedostatek lidských zdrojů či výrobních kapacit," upozornil Moser.
Nedostatek lidí představuje pro české generální ředitele největší hrozbu, která by mohla ohrozit jejich růstové plány. Nedostatku lidí s odpovídajícími schopnostmi a dovednostmi se velmi obává více než polovina dotázaných (52 procent). Vysoké procento (43, resp. 39 procent) generálních ředitelů straší nekvalitní legislativa či přílišná regulace.
"Generální ředitelé si také začínají uvědomovat blížící se konec období slabé koruny a nutnost opět řídit svá měnová rizika. Výkyvy měnových kurzů tak představují velkou hrozbu pro čtvrtinu dotázaných a další více než polovina se jich alespoň mírně obává," uvedl Moser.
Téměř tři čtvrtiny generálních ředitelů si myslí, že za posledních tři až pět let je regulace podnikatelského prostředí v Česku celkově intenzivnější. Tedy, že jsou například více kontrolováni ze strany nejrůznějších úřadů nebo že je stát důraznější při vymáhání daní či informací, které o sobě musí firmy sdělovat.
