To v kombinaci s chybějícími příjmy z Evropské unie poslalo státní rozpočet do hlubokého schodku. V případě, že se hospodaření ve zbývající části roku nezlepší, měla by vláda zvážit, zda je vhodné pokračovat v rychlém tempu zvyšování důchodů," říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Ke konci dubna skončil státní rozpočet ve schodku 29,7 miliardy korun. Oproti stejnému období loňského roku je stav státního rozpočtu ve výrazně horší kondici. Zatímco před rokem byl na konci dubna státní rozpočet v přebytku 0,8 miliardy korun, aktuálně je na tom o 30,5 miliardy korun hůře.
Na příjmové straně státního rozpočtu si můžeme všimnout meziročního růstu o 28,7 miliardy korun, což je výrazně méně než na výdajové straně, kde došlo k růstu o 59,2 miliardy korun. Struktura státního rozpočtu se kvůli vysokému růstu výdajů na sociální dávky, kam se započítávají i důchody, může ukázat jako problematická. Zatímco značná část výdajů je ze zákona povinná a nelze ji snadno měnit, příjmy státního rozpočtu jsou do značné míry závislé na ekonomickém růstu, který začíná zpomalovat své tempo.
Na výdajové straně státního rozpočtu je patrný nárůst investic. V letošním roce se za čtyři měsíce proinvestovalo 26,4 miliardy korun, což je o 8,6 miliardy korun více než ve stejném období před rokem. Na platy státních zaměstnanců se prozatím vydalo 33,9 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 8,7 procenta.
