Jen za minulý měsíc se zvýšil objem saúdskoarabského exportu ropy do Číny o 36 %, připočteme-li ještě únor, pak se export zvýšil dokonce o 75 %, vyplývá ze statistik portálu ClipperData. Miliony barelů saúdskoarabské ropy míří do Země středu právě v době, kdy Írán, pro kterého je Čína hlavním odbytištěm, prohlašuje, že nebude respektovat dohodu OPEC a Ruska o zmrazení produkce na lednových úrovních. Právě naopak, z oficiálních íránských zdrojů se každý týden dozvídáme o pokroku v navyšování objemu těžby na úrovně před zavedením sankcí a potenciálně ještě výše. Vztahy mezi oběma zeměmi se v lednu vyostřily poté, co Saúdové nechali popravit významného šítského duchovního Nimra Bákira Nimra, načež došlo na mnohá silná slova a přerušení diplomatických styků.
Přední analytici se domnívají, že saúdskoarabské dodávky do Číny jsou motivovány spíše politickým soupeřením s regionálním sokem, nežli čistě ekonomickými důvody. Ačkoli Saúdská Arábie nemůže zcela zamezit návratu Íránu na světový trh s ropou, vypadá to, že se jej alespoň pokusí co možná nejvíce zkomplikovat. Vyšší příjmy z ropy totiž jistě pomohou nejsilnější šíitské mocnosti v regionu posílit své postavení a financovat zástupné konflikty v Jemenu a blízké Sýrii, kde úzce spolupracuje s režimem Bašára al-Asada.
Zatímco čínský import saúdské ropy rychle roste, z dat portálu ClipperData vyplývá, že Írán značně zaostává, může se tak stát, že po obnovení a dalším navýšení produkce pro svou ropu nenajde kupce.
Čína a zbytek Asie hraje pro producenty ropy a zemního plynu klíčovou roli. Zatímco spotřeba černého zlata v Evropě má sestupnou tendenci, v Severní Americe si takřka vystačí s těžbou z roponosných břidlic. Zbývají tak asijské trhy, které mají v následujících letech a desetiletích největší potenciál navyšovat poptávku. Čína je třetím největším kupcem Saúdskoarabské ropy hned po USA a Japonsku, pro Írán však Země středu tradičně představuje hlavního odběratele, kterého si nemůže dovolit ztratit.
