Ranní restart - Makro 13.3.2019

09:17 | M Z | Diskuze

Lednová britská čísla vyšla velmi slušně Britský HDP v lednu (ano, Britové jsou schopni počítat HDP na měsíční bázi) byl meziročně vyšší o 1,4 %.

Ilustrativní obrázek
Foto: Public Domain

Jde o příjemné překvapení: trhy sice čekaly korekci směrem nahoru po mizerném prosinci, ale pouze na tempo 1,2 %. I tak jde ale pouze o návrat k hodnotám, kolem kterých se růst britské ekonomiky pohyboval po většinu loňského roku, zatímco průměr zbytku EU byl o zhruba půl procentního bodu výše. Na druhou stranu – vzhledem k hrozbě tvrdého brexitu šlo stále ještě o vcelku slušný růst (ledaže byl projevem předzásobování, tedy že šlo o cosi jako „odskok mrtvé kočky“). Na třetí stranu – údaj za jediný měsíc nelze přeceňovat.

Dohoda o brexitu opět pod stolem

Členové dolní komory britského parlamentu podle očekávání ve včerejším večerním hlasování odmítli (242 pro, 391 proti) přijmout dohodu o brexitu dojednanou premiérkou Mayovou. Odpor k dohodě byl menší než v lednovém hlasování (202 pro, 432 proti) zřejmě hlavně proto, že Mayová dokázala v pondělí večer z představitelů EU vymámit jistý posun v otázce tzv. irské pojistky. Posun sice šel směrem, který odpůrci dohody požadovali, tj. snižoval šanci na to, že z hlediska obchodních překážek skončí Severní Irsko možná na dlouhá léta kdesi na půlce cesty mezi EU a zbytkem Spojeného království. Právně vzato však byl tento posun poměrně malý – to ostatně už během včerejška potvrdil ve svém oficiálním prohlášení britský generální prokurátor.

Dnes budou tedy britští poslanci hlasovat o tom, zda chtějí brexit bez dohody. Z našeho kontinentálního pohledu se může zdát, že musejí jasně hlasovat proti, protože brexit bez dohody by přece byl ekonomickou katastrofou. Britská společnost ale zdaleka tak velký odpor k této variantě nemá – na následujícím přehledu preferencí z konce února 2019 je z hned první položky vidět, že kdyby si měli Britové vybrat mezi premiérčinou dohodou a odchodem zcela bez dohody, celých 40 % z nich by bylo pro odchod bez dohody.

Český mzdový polštář ne a ne splasknout

Pravidelný průzkum společnosti Manpow er mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v ČR ukázal, že čeští zaměstnavatelé plánují i ve druhém čtvrtletí tohoto roku nabírat nové zaměstnance. Tempo růstu náboru proti předchozímu období dokonce vzroste.

Jakkoli tedy mzdy už delší dobu rostou rychleji než oficiálně vykazovaná produktivita práce (o jejíž vypovídací schopnosti mám své pochybnosti), firmy – samozřejmě v průměru, tj. najdou se jistě četné výjimky – mají nadále hlad po dalších zaměstnancích, neboli jsou nadále velice konkurenceschopné. Počáteční „mzdový polštář“, tj. převis produktivity nad mzdou na počátku nynější české konjunktury někdy kolem roku 2014, byl tedy zřejmě ještě větší, než jsme si doposud mysleli.

Silvestrovské škatule s korunou v číslech

Začněme trochu zeširoka. Mnozí investoři do českých korun tyto své koruny drží v podobě vkladů v českých bankách, které vklady předávají do ČNB. Podle objemu korun uložených v ČNB na Silvestra se ale každé české bance počítá výše jejích pozdějších povinných příspěvků do tzv. rezolučního fondu. A tak banky účtují velkým vkladatelům za vklady přes Silvestra pokuty. A velcí vkladatelé se tak snaží svých vkladů před koncem každého roku zbavit.

Výprodej korun vedl v minulých letech na konci roku k oslabování koruny, ne tak ale loni. Tentokrát tedy někdo korunové vklady ochotně převzal. Hospodářské noviny v pondělí přinesly vcelku věrohodnou spekulaci (kterou ČNB nevyvrátila), že ten „někdo“ byly cizí centrální banky – konkrétně slovenská (NBS) a izraelská (BoI). Smysl by to dávalo: cizí centrální banky nemusejí do rezolučního fondu platit nic.

Data samotné ČNB se zdají být s touto historkou docela v souladu, a to včetně jejího zakončení, tedy že po Novém roce, kdy se investoři chtěli ke svým korunovým vkladům vrátit, jim je obě centrální banky zase předaly. Jak je zřejmě z grafu vpravo nahoře, v rámci pasiv ČNB došlo před koncem roku k přesunu od pasiv vůči českým bankám (v grafu modrá čára) k pasivům vůči nerezidentům (čti: k NBS a BoI, žlutá čára) a taky vůči české vládě (červená čára – do rezolučního fondu nemusí přispívat ani vláda). To vkladatelé vybrali své koruny z českých bank (a ty tak musely vybrat své vklady v ČNB) a prodaly je do rukou NBS a BoI nebo je umístili do cenných papírů české vlády. Po Novém roce pak došlo k opačnému toku.

Zdroj:Michal Skořepa, analytik, Česká spořitelna
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Ranní restart 23.5.2019

Ilustrativní obrázek

Ranní zpráva z finančního trhu 23.5.2019

Ilustrativní obrázek

Ranní restart 22.5.2019

Ilustrativní obrázek

Makroekonomický výhled pro tento týden: Volby do Evropského parlamentu či minutes Fedu

Ilustrativní obrázek

Nvidia zveřejnila výsledky za první čtvrtletí, její akcie posílily o 2 %



Čti více
Ilustrativní obrázek

USD míří k maximům. Libra se propadá

Ilustrativní obrázek

Panika na finančních trzích sílí

Ilustrativní obrázek

Wall Street v poklesech následuje zbytek světa, S&P -1,5%

Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza při pátečním ránu se zeleným číslem

Ilustrativní obrázek

Americké trhy odepisují přes procento

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.