Ranní restart 3.7.2020

10:42 | E V | Diskuze

Češi na dovolené a další poznatky ohledně našich peněženek.

Ilustrativní obrázek
Foto: Gerd Altmannn

Jak utrácíme (update): minulý týden karetní transakce (včetně výběrů z ATM) vzrostly o meziročně +1%. V létě roste podíl plateb (i výběrů z ATM) v zahraničí. Pokud se podíváme jen na tuzemské transakce, tak uvidíme růst +3% (minulý týden +6%). To jsou dobré zprávy ohledně oživení spotřeby domácností po zrušení plošné karantény.

Co ty zahraniční transakce? Jednoduše řečeno, letos Češi utrácejí méně v zahraničí, ale část "neutracených" peněz v zahraničí je utracena v ČR. To je pozitivní pro místní podnikatele, kterým budou chybět zahraniční hosté. Dobře je to vidět například na platbách kartou za ubytování (hotely, penziony, kempy).

Za ubytování Češi zaplatili kartou o 28% méně než vloni. Nicméně pokud vyčleníme jen tuzemské platby, tak jsme na +25% y/y (před COVIDem, v lednu/únoru byl růst 10%).

K tomu můžeme doplnit platby v restauracích v ČR: vzrostly meziročně o 35% (podobný růst jako před COVIDem). 

V obou případech se ještě před dvěma měsíci čekala výrazně nižší poptávka díky strachu z nákazy. Podobně se čekalo, že už si nebudeme podávat ruku při pozdravu. V obou případech jsme se rychle zbavili obav.

Můžete namítnout, a co druhá vlna, a co zahraniční turisté. Ano, pokud se vládě nepodaří zvládnout druhou vlnu bez výraznějších negativních dopadů na ekonomiku, tak půjde nejen o její velké selhání, ale výrazně to také změní makro příběh. Jirka dnes vydá novou prognózu, kde je tento scénář popsán.

A co výpadek zahraničních turistů? Že nemůže přebít vyšší poptávku našinců po dovolené v ČR? Koukněme na statistiky. Začneme počtem přenocování. V roce 2018 počet přenocování zahraničních turistů v ČR dosáhl 46 milionů (počet turistů krát počet nocí strávených v ČR). Pro srovnání, Češi měli počet přenocování v ČR na 119 milionů. Když to vztáhneme na jednoho obyvatele, tak to znamená v průměru cca 12 dnů, které strávíme přenocováním jako turisté v ČR. Trošku krkolomně popsané, ale snad se chápeme. Zajímavé je, že Češi v zahraničí měli 60 milionů přenocování. Tedy více než zahraniční turisté v ČR.

Jedna věc jsou počty turistů, jiná věc jsou peníze, které utratí. Turisté mohou bydlet v kempu nebo ve drahém hotelu. Mohou chlemtat pivo nebo využívat "spotřebovávat" historii, kulturu, procedury, služby, nakupovat nejen suvenýry… Z ČSÚ vyčteme, že spotřeba příjezdového cestovního ruchu dosáhla v roce 2018 168 mld. CZK. To představuje 3,2% HDP. Nejde o čistý dopad do ekonomiky. Tato spotřeba bude mít nějakou dovozní náročnost. Asi ne tak vysokou jako v případě v případě spotřeby domácností (cca 50%), čistý efekt bude zhruba 2-2,5% HDP.

Podobné (ale jak to ve statistice bývá, ne zcela stejné) údaje dostaneme z platební bilance, která sleduje toky mezi ČR a zahraničím. Ta nám totiž i řekne, kolik Češi zhruba utratí v zahraničí. Příjmy ČR z cestovního ruchu od cizinců byly v loňském roce 167 mld. CZK. Tedy necelá 3% HDP. Naopak naše výdaje 135 mld. CZK, tedy 2,3% HDP. To je částka, kterou Češi zaplatí v zahraničí za cestování.

Takže kdyby do ČR nepřijel žádný turista a neutratil ani korunu, tak bychom přišli o těchto 167 mld. CZK. To by byla velká rána. Ale pokud by zároveň Češi nejeli utrácet do zahraničí a stejné peníze by utratili v ČR, tak ve finále by celková "škoda" byla jen 0,6% HDP, tedy 32 mld. CZK.

Správně namítáte, že najednou nepočítám s dovozní náročností, která by toto číslo snížila. Na druhé straně Češi v ČR by asi chtěli utratit v českých luzích a hájích méně než u moře. Ale každopádně se nebavíme o procentech HDP, ale spíše o desetinkách dopadu výpadku cestovní ze a do zahraničí. To je něco, co česká ekonomika dokáže vydýchat. Z makro pohledu. Samozřejmě firmy, které byly závislé na zahraničních turistech, a které nebudou schopny jejich výpadek nahradit našincem, tak si projdou krušnými časy.

Anekdotická evidence: už jsem tady psal o osobní zkušenosti velké vytíženosti kempů na Otavě a Sázavě. Minimálně tento víkend zažijí vodáci na Sázavě velkou dopravní špičku, protože když jsme se snažili sehnat lodě pro naši cca 20 člennou skupinu, tak jsme už žádné nesehnali. Vše rezervované.

 

USA: taková lepší nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti v USA v červnu poklesla o 2,2 procentního bodu na 11,1% s tím, jak v některých státech byla zrušena plošná karanténa. Počet nově vytvořených pracovních míst dosáhl 4,8 milionů. Když k tomu přidáme květen, tak za poslední dva měsíce bylo vytvořeno 7,5 milionů pracovních míst. V březnu a dubnu naopak 21 milionů pracovních míst zaniklo. Takže třetina zaniklých pracovních míst už byla obnovených.

Nicméně míra nezaměstnanosti na 11 procentech stále vypadá hrozivě a měla by vést k výraznému poklesu spotřeby domácností, zvlášť v kombinaci se zavřenými obchody. V dubnu spotřeba poklesla v USA o více než 15% meziročně, v květnu to už bylo „jen“ -10%. Spotřeba zboží dlouhodobé spotřeby (elektro, nábytek apod.) dokonce v květnu vzrostla o více než 2%. Za normálních okolností byste čekali horší čísla. Nicméně jeden faktor zmírňuje negativní dopady míry nezaměstnanosti na spotřebu domácností. 

A tím faktorem je vládní program CARES. Za normálních okolností totiž dávky v nezaměstnanosti v USA vám sice částečně vykompenzují pokles příjmů, ale stále je budete mít méně než poloviční. Nicméně CARES to změnil, a to tak, že dramaticky. Například dávky v nezaměstnanosti zvýšil o 600 USD. Díky programu CARES mají 2/3 lidí žádajících o podporu v nezaměstnanosti (21 milionů) nárok na dávky, které převyšují jejich ušlé mzdy. Mediánová týdenní mzda je cca 950 USD. S touto mzdou se dostanete k dávkám, které mírně převyšují vaši předchozí mzdu. Čím nižší mzda, tím vyšší kompenzační poměr.

Takže v USA sice došlo k dramatickému nárůstu nezaměstnanosti, ale zároveň nedošlo k dramatickému poklesu příjmů. Proto oživení spotřeby domácností může být relativně svižné. USA jen zvolili jiný přístup k podpoře trhu práce. Zatímco Evropa jede různé modely Kurzarbeitu, tak USA mají CARES: ač nárůst nezaměstnanosti, tak příjmy domácností podpořeny a navíc nedochází k problémům s hledáním zaměstnanců při obnově podnikání/otevření obchodů, protože zaměstnanci a zaměstnavatelé zůstali v kontaktu (třetina míst je už obnovena). Dopady na důvěru ve službách jsou v USA a EMU velmi podobné.

 

Zdroj:David Navrátil, Česká spořitelna
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Trh s prodejem aut se pozvolna vzpamatovává, mnoho firem ale přehodnocuje cash flow

Ilustrativní obrázek

MBA lze nyní vystudovat i online s pomocí micro-learningu

Ilustrativní obrázek

Booking zveřejnil výsledky za 2Q 2020; jeho akcie v předobchodní fázi posilují o 4 %

Ilustrativní obrázek

Kanceláře v roce 2030 - 30 % jich bude řešeno jako flexibilní pracoviště.

Ilustrativní obrázek

Zajišťovna Munich Re představila výsledky za 2Q 2020

Ilustrativní obrázek

Sedm archetypů digitální ekonomiky, digitální politika a digitální transformace států



Čti více
Ilustrativní obrázek

Wall Street v úvodu oslabuje

Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza po otevření hledá směr

Ilustrativní obrázek

Asijsko-pacifický region v pátek oslaboval

Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza ve čtvrtek oslabuje

Ilustrativní obrázek

Asijsko-pacifické indexy ve čtvrtek oslabovaly

Ilustrativní obrázek

Německý DAX se po několika výsledkových reportech obchoduje v plusu

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.