Ranní restart 22.5.2020

10:45 | E V | Diskuze

Hodnoty PMI mírně vzrostly.

Ilustrativní obrázek
Foto: Gerd Altmann

Během včerejšího dne vydala společnost IHS Markit předběžná data vztahující se k vývoji předstihových indikátorů PMI (index nákupních manažerů), a to v eurozóně, Německu a USA. Květnové průzkumy přinesly mírně vyšší hodnoty ukazatelů. K padesátibodové hranici se však zdaleka nepřiblížily, a tudíž i nadále předpovídají nepříznivý vývoj ekonomik.

V USA dosáhlo v květnu kompozitní PMI 36,4 bodů, když v květnu činilo 27,0 bodů. Americký soukromý sektor tak zaznamenal mírné zlepšení, když již v průběhu května docházelo k pozvolnému obnovování ekonomické činnosti. Ačkoliv vývoj ukazatele začíná vykazovat rostoucí tendenci, příznivý ekonomický vývoj zemí není součástí scénářů pro následující čtvrtletí. Konkrétně společnost IHS předpokládá, že během druhého čtvrtletí poklesne americké HDP o 37 % meziročně a bude třeba dvou let k tomu, aby dosáhlo předkrizové úrovně.

Nepříznivé důsledky pandemie se dotýkají rovněž ekonomického vývoje v eurozóně. To potvrzuje i vývoj kompozitního ukazatele PMI, který se v dubnu ocitl na svém minimu ve výši 13,6 bodů. Květnové výsledky přinesly určité zlepšení, když hodnota PMI dosáhla 30,5 bodů. Za tímto vývojem stojí zejména pozvolný návrat k původnímu režimu a klesající počty nakažených. 

V květnu dosáhlo kompozitní PMI v Německu 31,4 bodů, zatímco o měsíc dříve to bylo 17,4. Na základě těchto výsledků lze pak říct, že ačkoliv bude ekonomická aktivita i nadále utlumená, nemělo dojít k žádnému výraznému propadu. Předpokladem však je, že nedojde ke zhoršení ve vývoji pandemie. Německé firmy i nadále propouštějí své zaměstnance. Jednak kvůli snaze snižovat náklady, ale důvodem jsou také očekávání, že poptávka zůstane nižší po delší časové období. Co se pak týká průmyslu, ukazatel mírně vzrostl, a to na hodnotu 36,8 z dubnových 34,5 bodů. Výsledek předchozího měsíce představoval 11měsíční minimum, když ani květnová hodnota nevyvolala vlnu optimismu.

 

Mora o měnové politice v ČR

V pořadu Dáme to na E15 zmínil Marek Mora, že není nutné obávat se hyperinflace, ale ani deflace, když i nejvíce pesimistický scénář ČNB zahrnuje inflaci pohybující se v rámci tolerančního pásma kolem inflačního cíle. Vedle toho ujistil diváky, že ČNB nenakupuje státní dluhopisy. Pokud by tak někdy v budoucnu činila, veřejnost by o těchto krocích věděla. Jak řekl sám viceguvernér, snahou centrální banky je dosažení maximální transparentnosti. V rámci debaty došla řeč i na vlastní měnu české ekonomiky. Tu považuje Mora za pozitivní prvek, a to především v otázce současné situace, kdy slabší kurz koruny napomáhá exportérům vypořádat se s nelehkými podmínkami. Benefity koruny spatřuje i v případě, že jsou čeští exportéři zajištění proti kurzovým výkyvům.

 

V USA stále přibývají nezaměstnaní, avšak pomaleji

Již devátý týden v řadě přibývá počet osob, které žádají o podporu v nezaměstnanosti. Minulý týden tento počet dosáhl 2,4 milionů. Celkové číslo, které úřady zaznamenaly od poloviny března, pak činí 38,6 milionů. Počty žádostí se začínají pomalu snižovat. Důvodem je pozvolný návrat ekonomiky do normálního režimu. Je však nutné dodat, že trh práce se bude do předkrizového stavu navracet po delší dobu, a to i vzhledem ke skutečnosti, že pandemie, a z ní vyplývající opatření, „smazala“ mnoho pracovních míst, která byla vytvořena v období po světové finanční krizi.

 

Nepodmíněný příjem ve Španělsku

Před pár dny proběhla médii zpráva, že Španělsko plánuje zavést nepodmíněný příjem pro nejchudší občany. Na základě vládního návrhu by pak domácnosti měly dostávat mezi 450 až 1000 eury měsíčně, když opatření by mělo zahrnovat okolo 1 milionu domácností a stát cca 3,5 miliardy eur. Důvodem pro implementování opatření je současná pandemie koronaviru, která letos zapříčiní hluboký ekonomický propad země, a to včetně zhoršení příjmové pozice mnoha subjektů.

Španělská verze opatření se však originálnímu teoretickému konceptu základního nepodmíněného příjmu (Universal basic income, UBI) příliš nepodobá. Na druhé straně je ale nutné dodat, že vykazuje již významnější známky shody nežli nepodmíněný příjem, který adoptovala vláda Itálie. V italském pojetí pak tento druh příjmu získávají pouze pracovníci v procesu rekvalifikace. Nicméně základní nepodmíněný příjem stojí na předpokladu, že jeho zavedení povede k razantní změně v sociálním systému země. Konkrétně řečeno, samotný UBI má nahradit systém sociálních dávek a příspěvků a namísto nich mají všichni občané získávat stejnou výši finančních prostředků každý měsíc. Přesně tak – všichni občané, a to nehledě na jejich příjmovou či majetkovou situaci.

Zastánci nepodmíněného příjmu pak argumentují zjednodušením celého (v mnoha zemích nepřehledného) sociálního systému a snížením transakčních nákladů, když například pokles administrativní zátěže by vedl k nižšímu počtu úředníků. Mimo to je pak mezi argumenty ve prospěch tohoto institutu zahrnuta povinnost státu zabezpečit všem občanům určitou životní úroveň.

Překážkou rozsáhlé reformy sociálních systémů zemí na způsob zavedení nepodmíněného příjmu bývají především vysoké náklady a nedostatek finančních zdrojů. Avšak lze předpokládat, že v mnoha zemích by se proti tomuto opatření strhla vlna odporu. V neposlední řadě lze pak mezi protiargumenty zahrnout nejistotu v otázce příznivých výsledky tohoto konceptu.

Diskutabilní závěry přinesl pilotní projekt ve Finsku. Severská země testuje zavedení nepodmíněného příjmu od roku 2017. Před nedávnem pak byly zveřejněny finální závěry studie, které ukazují, že testovaní lidé pobírající základní příjem vykazovali známky zvýšeného pocitu štěstí, avšak klesala jejich motivace hledat si zaměstnání. Samotný institut, který se problematikou zabýval, pak uvedl, že „[…] nepodmíněný příjem plně nefungoval.“ I proto lze předpokládat, že diskuze na téma UBI setrvá spíše na teoretické úrovni. To však nevylučuje zvýšený výskyt debat na téma širšího zapojení fiskální politiky, když i ve Španělku připomíná opatření spíše rozšíření sociálních dávek o určitý specifický druh nežli zásadní změnu systému v podobě základního nepodmíněného příjmu.

Zdroj:Nicole Gawlasová, Česká spořitelna
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

General Motors hodlá od příštího týdne znovu spustit ve výrobě vícesměnný provoz

Ilustrativní obrázek

Pandemie změnila spotřebitelské chování lidí

Ilustrativní obrázek

Fresenius SE koupí nemocnici v Bonnu

Ilustrativní obrázek

Volkswagen zainvestuje 2,1 mld. EUR do dvou čínských firem zabývajících se elektrickými vozy

Ilustrativní obrázek

Jaké jsou časté „skryté“ nástrahy při získání hypotéky?

Ilustrativní obrázek

Energetická skupina ČEZ zveřejnila pozvánku na valnou hromadu



Čti více
Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k bankrotům významných společností

Ilustrativní obrázek

Německý DAX v závěru týdne oslabuje

Ilustrativní obrázek

Asijské indexy smíšené; trh spekuluje nad tím, co bude tématem Trumpovy konference ohledně Číny

Ilustrativní obrázek

Wall Street pokračuje v růstovém tažení

Ilustrativní obrázek

Německý DAX roste

Ilustrativní obrázek

Asijsko-pacifický region se ve čtvrtek obchodoval smíšeně

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.