Ranní restart 21.5.2020

10:43 | E V | Diskuze

CZE: PPI překmitlo do záporu, ale...

Ilustrativní obrázek
Foto: Gerd Altmann

Ceny průmyslových výrobců klesly v dubnu o 0,5 % meziměsíčně a o 0,8 % meziročně. Meziroční inflace cen průmyslových výrobců se tak přehoupla do záporu.

Hlavním důvodem je pokles cen ropy, který se projevil v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů a dále pak v chemickém průmyslu.

Zajímavé je, že v řadě dalších sektorů ceny meziměsíčně naopak stouply. V potravinářském průmyslu je to důsledkem vyšších cen potravin (zemědělských výrobků), které odráží jak nabídkový vliv (sucho + není, kdo by sklízel), tak i poptávkový vliv (domácnosti více nakupují potraviny). Vedle toho ale stouply meziměsíčně ceny i v dalších sektorech, což může odrážet důsledek vysokého růstu mezd a očekávání firem, že se ve druhé polovině roku ekonomika oživí. Jinými slovy firmy stále vyčkávají, co bude a ceny tak zatím nesnižují.

Ceny zemědělských výrobců se meziměsíčně zvýšily o 0,6 %, když je táhnou nahoru hlavně obiloviny a zelenina. Z hlediska CPI tak mohou i v dalších měsících potraviny přispívat k růstu cen.

 

UK: Inflace znatelně zpomalila

Inflace spotřebitelský cen v Británii výrazně zpomalila, když její dubnová hodnota (0,8 %) je nejnižší od léta 2016. Ačkoliv inflaci táhne dolů ropa a v případě Británie také zastropování cen některých energií, vedle toho působí i obavy firem ohedně dalšího vývoje (nejen aktuální krize, ale i důsledky brexitu).

Mimochodem, další kolo jednání ohledně obchodních vztahů mezi EU a Británií nepřineslo žádný pokrok. Obě strany chtějí, aby ustoupil ten druhý. Bodem sváru zůstává sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž, které vyžaduje EU, ale Británie to odmítá.

V tuto chvíli se naše očekávání nemění a pravděpodobnost tvrdého brexitu stále vidíme jako menší v porovnání s možným dalším odkladem nebo nalezením nějaké dohody. Už loni Británie EU ustoupila a pravděpodobně to bude muset udělat znovu.

 

Holub k nekonvenčním nástrojům

V prezentaci Tomáše Holuba, kde byla popsána prognóza ČNB, bylo zajímavé sdělení, že alternativní scénář (druhá vlna pandemie) implikuje potřebu nekonvenčních nástrojů. Debata o nich je ale v tuto chvíli hypotetická a bankovní rada nemá vydiskutované pořadí preferencí možných nástrojů.

To se dá číst tak, že v tuto chvíli není žádný alternativní nástroj na stole a ČNB bude čekat na další vývoj. K tomu může nahrávat i situace, kdy v ČR výrazně klesla výnosová křivka a Ministerstvo financí si tak půjčuje za přijatelné úroky. Dle nás tak ČNB není nucena pomoci MF se snižováním delšího konce křivky pomocí QE, protože tento delší konec je již dostatečně nízko.

Pro červnové zasedání nečekáme změnu měnové politiky, k čemuž přispěje i skutečnost, že bankovní rada snížila sazby více (o 75 bazických bodů), než kolik „vyžadovala“ prognóza (o 50 bodů). V srpnu pak bude záležet na dalším vývoji. Celkově se ale nyní přikláníme o něco více k tomu, že letos se sazby již nezmění. Více bude v naší nové prognóze, kterou zveřejníme na začátku června (až vyjdou složky HDP a mzdy, které používáme jako vstupy pro prognózu).

 

ČR má nejvyšší inflaci v rámci EU

V eurozóně zpomalila inflace na 0,3 % v dubnu, když o měsíc dříve byla 0,7 %. Ceny táhne dolů především ropa, nicméně vliv začíná mít již i současná krize.

Zajímavé je, že v rámci EU je nejvyšší inflace v ČR (3,3 %). Jde o harmonizovaný údaj (ČSÚ zveřejnil číslo 3,2 %). Jednou z implikací tohoto vývoje může být skutečnost, že po odeznění krize bude muset být ČNB opatrná v tom, aby zvyšující se inflační tlaky znovu nezpůsobily výrazný nárůst inflace. Jinými slovy bude muset ČNB začít zvyšovat sazby pravděpodobně o něco dříve. Proto čekáme první zvýšení sazeb již v srpnu příštího roku.

 

UK: Inflace znatelně zpomalila

Inflace spotřebitelský cen v Británii výrazně zpomalila, když její dubnová hodnota (0,8 %) je nejnižší od léta 2016. Ačkoliv inflaci táhne dolů ropa a v případě Británie také zastropování cen některých energií, vedle toho působí i obavy firem ohedně dalšího vývoje (nejen aktuální krize, ale i důsledky brexitu).

Mimochodem, další kolo jednání ohledně obchodních vztahů mezi EU a Británií nepřineslo žádný pokrok. Obě strany chtějí, aby ustoupil ten druhý. Bodem sváru zůstává sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž, které vyžaduje EU, ale Británie to odmítá.

V tuto chvíli se naše očekávání nemění a pravděpodobnost tvrdého brexitu stále vidíme jako menší v porovnání s možným dalším odkladem nebo nalezením nějaké dohody. Už loni Británie EU ustoupila a pravděpodobně to bude muset udělat znovu.

 

Holub k nekonvenčním nástrojům

V prezentaci Tomáše Holuba, kde byla popsána prognóza ČNB, bylo zajímavé sdělení, že alternativní scénář (druhá vlna pandemie) implikuje potřebu nekonvenčních nástrojů. Debata o nich je ale v tuto chvíli hypotetická a bankovní rada nemá vydiskutované pořadí preferencí možných nástrojů.

To se dá číst tak, že v tuto chvíli není žádný alternativní nástroj na stole a ČNB bude čekat na další vývoj. K tomu může nahrávat i situace, kdy v ČR výrazně klesla výnosová křivka a Ministerstvo financí si tak půjčuje za přijatelné úroky. Dle nás tak ČNB není nucena pomoci MF se snižováním delšího konce křivky pomocí QE, protože tento delší konec je již dostatečně nízko.

Pro červnové zasedání nečekáme změnu měnové politiky, k čemuž přispěje i skutečnost, že bankovní rada snížila sazby více (o 75 bazických bodů), než kolik „vyžadovala“ prognóza (o 50 bodů). V srpnu pak bude záležet na dalším vývoji. Celkově se ale nyní přikláníme o něco více k tomu, že letos se sazby již nezmění. Více bude v naší nové prognóze, kterou zveřejníme na začátku června (až vyjdou složky HDP a mzdy, které používáme jako vstupy pro prognózu).

 

ČR má nejvyšší inflaci v rámci EU

V eurozóně zpomalila inflace na 0,3 % v dubnu, když o měsíc dříve byla 0,7 %. Ceny táhne dolů především ropa, nicméně vliv začíná mít již i současná krize.

Zajímavé je, že v rámci EU je nejvyšší inflace v ČR (3,3 %). Jde o harmonizovaný údaj (ČSÚ zveřejnil číslo 3,2 %). Jednou z implikací tohoto vývoje může být skutečnost, že po odeznění krize bude muset být ČNB opatrná v tom, aby zvyšující se inflační tlaky znovu nezpůsobily výrazný nárůst inflace. Jinými slovy bude muset ČNB začít zvyšovat sazby pravděpodobně o něco dříve. Proto čekáme první zvýšení sazeb již v srpnu příštího roku.

Zdroj:Jiří Polanský, Česká spořitelna
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Prabos získal zakázku pro českou policii v hodnotě 161 mil. Kč

Ilustrativní obrázek

Trh s ojetinami po krizi znovu ožívá

Ilustrativní obrázek

Pátek na trzích: Data z trhu práce v USA, jednání OPEC+ či čtvrteční ECB

Ilustrativní obrázek

Bleskovka 5.6.2020

Ilustrativní obrázek

Firmy si pozitivní komunikací při pandemii udržely zákazníky

Ilustrativní obrázek

Měsíční předpovědi: Update: Ekonomika si osahává dno a inflace brzdí



Čti více
Ilustrativní obrázek

Index DAX výrazně posiluje

Ilustrativní obrázek

Akcie na Wall Street nakonec zavřely mírně v červených číslech

Ilustrativní obrázek

Komentář BHS ke zdražování benzínu a nafty

Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza oslabuje

Ilustrativní obrázek

Asijské trhy spíše mírně posilují

Ilustrativní obrázek

Americké indexy uzavřely opět v kladném teritoriu

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.