Včerejší den přinesl finální data týkající se vývoje cenové hladiny v eurozóně. Ta v listopadu meziměsíčně a meziročně poklesla o 0,3 %. Jádrová inflace poté v meziročním vyjádření činila kladných 0,2 %. Finální hodnoty tak nepřinesly žádné překvapení, když odpovídaly předběžnému odhadu, který Eurostat zveřejnil již počátkem prosince.
Co se poté týká příspěvků jednotlivých složek, tak k výsledné hodnotě inflace pozitivně přispěla zejména složka potravin, alkoholu a tabáku, ale také služeb. Naproti tomu komponent energií vykázal výrazně záporný příspěvek k celkovému růstu cenové hladiny.
Prvotní žádosti o podporu opět vzrostly
Ve Spojených státech byla zveřejněna pravidelná data z trhu práce, a tedy konkrétně počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Počáteční žádosti dosáhly 885 tisíc, když oproti minulému týdnu hodnota dále vzrostla (vývoj zachycuje přiložený graf). Pokračující žádosti poté mírně poklesly, a to ze zhruba 5,8 na 5,5 milionů. Zatímco počet prvotních žádostí převýšil očekávání trhu, pokračující žádosti vykázaly hodnotu pod tržním odhadem, a tudíž přinesly mírně pozitivní překvapení.
Příběh se tak nemění. Na trhu práce dochází ke zhoršování situace s tím, jak další vlna pandemie získává na síle a dochází k zavádění restriktivních opatření. Riziko pramení také z nedosažení dohody v otázce fiskální pomoci. Dávky, které byly zavedeny s počátkem pandemie, by měly být ukončeny v závěru stávající měsíce. V nedávných dnech však byly zveřejněny informace, že vyjednávání vypadají optimisticky, když by poskytování dávek mohlo být prodlouženo. Prozatím to však vypadá, že fiskální pomoc bude zahrnovat – mimo jiné – přímé platby jednotlivcům v poloviční výši oproti těm zavedeným v jarní vlně v rámci záchranného balíčku (CARES Act), které dosahovaly 1200 USD. Taková podoba však nemusí být finální, když jednání stále pokračují.
ČNB ponechala sazby na stávající úrovni
Rovněž v české ekonomice nebyla o významné události nouze, když během včerejšího odpoledne zasedala ČNB. Ta ponechala úrokové sazby beze změny, a tak hlavní sazba i nadále dosahuje 0,25 %.
Na tiskové konferenci poté došlo ke zhodnocení vývoje české ekonomiky, která se dle bankovní rady v průběhu třetího čtvrtletí vyvíjela lépe, než předpokládala prognóza centrální banky. I navzdory tomu se ale makroekonomické veličiny nikterak zásadně od prognózy neodchylují, a tak i prosincové rozhodnutí mohlo být opřeno o výhled ČNB zveřejněný v listopadu.
Co se týká budoucího vývoje měnové politiky, i po včerejším zasedání pracujeme se scénářem, že k prvnímu zvýšení sazeb by mohlo dojít v závěru příštího roku, a tedy v listopadu. Vzhledem k významným rizikům však nemůžeme vyloučit ani dřívější změnu v nastavení sazeb, která by tak mohla nastat již na konci příštího léta.
Vedle české centrální banky jednala o nastavení měnové politiky také britská Bank of England. Ani ta nepřišla se změnami v otázce měnově-politických nástrojů, když jak sazby, tak nastavení programu nákupů aktiv setrvalo stabilní. K úpravě kvantitativního uvolňování přistoupila centrální banka již o měsíc dříve, když navýšila jeho celkový objem na 875 miliard britských liber. Důvodem takového rozhodnutí pak byly obavy z negativních dopadů pandemie, ale také stále nejistá podoba odchodu Británie z Evropské unie.
