Ranní restart 13.1.2021

10:40 | E V | Diskuze

ČNB loni vydělala přes 90 mld. Kč.

Ilustrativní obrázek
Foto: Gerd Altmann

Česká národní banka ukončila loňské hospodaření ziskem 91,9 mld. Kč. Zisk pramenil dominantně z navýšení korunové hodnoty obřích devizových rezerv této instituce v důsledku loňského oslabení koruny k euru (a dalším měnám, v nichž jsou rezervy denominovány). Pokud sečteme tento výsledek za loňský rok s kumulací výsledků za předchozí roky (což je ztráta téměř 130 mld. Kč), dostaneme „čisté jmění“ ČNB, tedy její celkový dlouhodobý zisk, ve výši -32 mld. Kč:

Pokud letos dojde naopak k posílení koruny, ČNB zaznamená pro změnu ztrátu – opět klidně v rozsahu desítek miliard korun. Čisté jmění se tak nejspíš znovu sníží hlouběji pod nulu. A pokud (a dokud) lze čekat v nejbližších letech spíše posilování koruny, což my čekáme (stejně jako většina ostatních pozorovatelů české ekonomiky), budou ztráty převažovat i nadále. Se zpomalováním trendu posilování koruny by se ale měly rok za rokem zmenšovat.

Tyto ztráty jsou cenou za stabilizaci české ekonomiky, kterou ČNB prováděla v minulosti (a která měla z vedlejší produkt nahromadění oněch velkých devizových rezerv) a samy o sobě ničemu nevadí a nevytvářejí žádné riziko. ČNB by měla být schopna je postupně umořit (až koruna přestane trendově posilovat) svými každoročními čistými úrokovými zisky (na aktivech vydělává obvykle víc než na pasivech).

Do doby, než dojde k tomuto umoření, nedává smysl, aby ČNB – jak se někdy navrhuje – prováděla jakékoli přesuny peněz do státního rozpočtu.

 

Ztrácí český veřejný dluh v cizině glanc?

Protože se jinak žádná zásadnější makro čísla včera neobjevila, pro zajímavost věnujme pozornost vývoji renomé českého veřejného dluhu. Poté, co loni v srpnu vládní představitelé poprvé zmínili možnost mimořádného příspěvku důchodcům a dramatické redukce zdanění mezd („zrušení superhrubé mzdy“) mohl o mnoha zahraničních investorů vzniknout pocit, že Česká republika přestává být oním opatrným a rozumným dlužníkem, kterým byla předtím dlouhá léta.

Tento pocit mohl ještě zesílit ve světle velmi netradičního průběhu (v listopadu a prosinci) přijímání zákona o státním rozpočtu na letošek a zákona o redukci zdanění mezd (daňového balíčku, opraveného v Senátu a vetovaného nevetovaného prezidentem těsně před koncem roku).

Případná škoda na renomé českého veřejného dluhu by mohla být vidět přinejmenším na třech frontách. Zaprvé, na ratingu. Z největších ratingových agentur vynesly v posledních týdnech nějaký verdikt dvě; a obě v zásadě potvrdily, že nemají důvod rating měnit. Jenomže tyto verdikty byly zveřejněny 30. října (agentura S&P) a 4. listopadu (agentura Fitch), to jest příliš brzo na to, aby mohly vzít v úvahu, že nápad na redukci inkasa daně ze mzdy byl skutečně přijat, a to s dopadem v rozsahu 90 miliard korun jen pro samotný státní rozpočet.

Druhým indikátorem jsou výnosy ze státních dluhopisů. Na tomto poli (v následujícím grafu černá čára) sice od konce léta 2020 došlo ke zvýšení, ale podobné (ba dokonce mírně vyšší) zvýšení zaznamenaly i sazby na korunovém mezibankovním trhu (v grafu červená čára), zřejmě v předtuše, že ČNB by mohla začít zvyšovat sazby dříve, než si trhy myslely v létě. Takže tady doklad o zvýšené vnímané rizikovosti českých státních dluhopisů nenajdeme:

Konečně třetím možným signálem, že český stát začíná v očích zahraničních investorů ztrácet dobrou pověst, by byl pokles podílu těchto investorů na držbě celkového aktuálně nesplaceného dluhu. Tady od léta skutečně dochází k poklesu, i když nijak divokému:

Celkově tak data nesvědčí o tom, že by se ohledně českých veřejných financí trhy začaly nějak výrazněji lekat rozvalu, katastrofy atp., jak aktuální výhled v této oblasti označují někteří komentátoři.

Ovšem trhy si někdy dokážou všimnout problémů až se zpožděním, ale o to dramatičtěji...

 

Prognóza BDI pro Německo: letos 3,5 %

Podle nové prognózy Spolkového svazu německého průmyslu (BDI) poroste německá ekonomika letos o 3,5 %. Připomeňme, že například think-tank Ifo před měsícem odhadl letošní růst Německa na 4,2 %; německá centrální banka ovšem jen na 3 %. Pro srovnání, my čekáme letos růst české ekonomiky mezi 3 a 4 %.

Loňský propad německé ekonomiky odhaduje BDI na -5 %. Na předkrizovou úroveň se Německo podle Svazu dostane až v příštím roce.

Zdroj:Michal Skořepa, Česká spořitelna a.s.
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Unikátní Aston Martin k výročí 100 let British Airways a 50 let Concorde

Ilustrativní obrázek

Interactive Brokers Group reportovala výsledky za 4Q, výnosy z provizí vzrostly o 71 %

Ilustrativní obrázek

Výběr firemních zařízení pro zaměstnance není jen rozhodnutím IT oddělení

Ilustrativní obrázek

Bank of America představila výsledky za 4Q, mírné zklamání přinesly slabší výsledky obchodování

Ilustrativní obrázek

Goldman Sachs ve 4Q překonala očekávání na úrovni výnosů i zisku, dařilo se obchodníkům i bankéřům

Ilustrativní obrázek

Výroba aut bude v roce 2021 v nejlepším případě stagnovat



Čti více
Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza otevřela v mírných ziscích

Ilustrativní obrázek

Asijsko-pacifické akciové indexy převážně rostly

Ilustrativní obrázek

Německý DAX obchoduje na kladné nule

Ilustrativní obrázek

Asijské akcie převážně v zeleném, ztrácela Čína

Ilustrativní obrázek

Zlato jako investice v nejistých časech

Ilustrativní obrázek

Německý DAX stahuje úvodní ztráty

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.