Ranní restart 10.10.2019

09:19 | E V | Diskuze

Záznam z jednání Fedu

Ilustrativní obrázek
Foto: Gerd Altmann

Včera večer byl zveřejněn záznam z měnověpolitického jednání výboru FOMC konaného 17.-18. září (kdy Fed snížil cílové pásmo na 1,75 % - 2,00 %). Záznam nepřinesl žádné velké překvapení: členové výboru uvedli celou řadu údajů naznačujících pokračující sílu americké ekonomiky i na druhé straně nárůst rizik směrem dolů, nicméně mnozí z nich navrhovali v komunikaci zdůraznit, že snižování sazeb Fedu (graf níže zachycuje horní limit cílového intervalu) bude mít svůj konec.

Tržní výhled dalšího vývoje sazeb Fedu se v reakci na zveřejnění zápisu téměř nezměnil: trh nadále s pravděpodobností lehce přes 80 % očekává, že jednání Fedu na konci října přinese další snížení sazeb.

 

Není německý balíček jako německý balíček


Německá vláda včera schválila sadu opatření, která německou veřejnou peněženku přijdou celkem na 54 miliard euro a jejichž cílem je zajistit, aby Německo splnilo své závazky v oblasti ochrany klimatu do roku 2030.

Mezi schválená opatření patři rostoucí cena uhlíkových emisí (od roku 2021), pobídky k uvedení 10 milionů elektrických aut do provozu, přirážky k cenám letenek, vyšší poplatky pro kamiony a více investic do železniční infrastruktury. Ekologičtí aktivisté balíček odmítli jako nedostatečný.

Ze stejného důvodu by ho měli odmítnout ekonomičtí pozorovatelé – tedy pokud by se mělo jednat o balíček, který cca před měsícem hrdě avizoval německý ministr hospodářství Olaf Scholz jako nástroj pro boj s případnou hlubší recesí v Německu.

I Scholz totiž tehdy mluvil o stimulu v rozsahu kolem 50 miliard eur. Včera schválené kroky však působí spíše jako série opatření rozložených do několika let. Než tedy německá vláda oněch 55 miliard eur fakticky utratí, může být tamní ekonomika z recese zase venku (recese se teď předpokládá poměrně krátká a mělká) a fiskální stimul tak přijde pozdě.

Není ale vyloučeno, že včera schválený balíček byl nutný s ohledem na zelené sliby, které dala vláda Frau Merkelové, a že pokud se Německo začne sunout směrem k výraznější nebo dlouhodobější recesi, přijde německá vláda ještě s dalším stimulačním balíčkem. Ten by ale měl obsahovat hlavně „rychlé cukry“, což infrastrukturní projekty při vší úctě většinou nebývají (pokud nejsou už předem v pokročilém stadiu přípravy).

 

Jaká část nákupů bydlení je na úvěr


Na závěr připojuji zprávu o svém pokusu aspoň zhruba odhadnout jeden zajímavý údaj (text vyšel v E15):

Mezi méně probádané aspekty realitního trhu patří otázka, do jaké míry financují české domácnosti své nákupy bytů a domů na úvěr – tedy jaký je podíl „Ú/N“ mezi hodnotou úvěrů a hodnotou nákupů.

Developeři výši podílu Ú/N u svých klientů často aspoň zhruba znají. Podíl za celý trh jim tak může dát zajímavé srovnání. Bankéře může podíl Ú/N zajímat jako indikace, jaký je ještě prostor pro růst hypoték a dalších úvěrů na bydlení. Bez zajímavosti není podíl Ú/N ani pro centrální banku v její roli pečovatelky o finanční stabilitu: rostoucí hodnota podílu může znamenat například růst rizika realitní bubliny

Zkusme tedy provést aspoň velmi hrubý odhad. Získat hodnotu čitatele Ú je triviální: Česká národní banka nabízí data ohledně nových úvěrů na bydlení pokrývající období od roku 2014. Je ovšem třeba se zaměřit pouze na takzvané čisté nové úvěry, protože refinancování nás nezajímá. 

Odhad hodnoty jmenovatele N je výrazně složitější (zde bych rád poděkoval za velmi vstřícnou konzultaci příslušným pracovníkům ČSÚ). V zásadě je třeba z hlubin soustavy národních účtů vykutat a sečíst údaje o nákupech nových a použitých fixních aktiv a půdy; pozor, nákupem nového aktiva se rozumí také modernizace už existujícího obydlí. Tyto údaje jsou v současnosti k dispozici do roku 2016, novější vývoj je třeba odhadovat z celkového objemu investic domácností do obydlí. Údaje je také dobré očistit o jejich velmi silnou sezonnost.

Jaký je základní výsledek? V posledních zhruba pěti letech financovaly české domácnosti úvěrem v průměru asi 40 procent svých nákupů bydlení (ať už existujícího nebo zbrusu nového včetně modernizací). Podíl nejprve poměrně rychle rostl z necelých 30 procent na počátku roku 2014 na maximum 45 procent na konci let 2016 a znovu 2018. Pod 30 procent se skokově vrátil na počátku letoška, ale ve druhém letošním čtvrtletí už zase povyskočil k 35 procentům. 

Zdroj:Michal Skořepa, Česká spořitelna
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Česko patří k evropské špičce v recyklaci plastových obalů

Ilustrativní obrázek

5 tipů - Co dělat, když nedorazí balík

Ilustrativní obrázek

Zima a její specifické škody, jak se proti nim pojistit?

Ilustrativní obrázek

Stavitel luxusních domů Toll Brothers překonal očekávání

Ilustrativní obrázek

Zájem o práci v obchodě a logistice mírně roste

Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k vývoji inflace



Čti více
Ilustrativní obrázek

DAX s úterním ránem oslabuje

Ilustrativní obrázek

Asijské indexy spíše klesají; nervozita pokračuje, am. ministr zemědělství nevěří v „celní hike"

Ilustrativní obrázek

Německé akcie se obchodují na záporné nule

Ilustrativní obrázek

Asijské trhy uzavírají s drobným růstem

Ilustrativní obrázek

Saúdové upsali 1,5 % akcií Aramco za 25,6 mld. USD, IPO tak firmu ocenilo na rekordních 1,7 bil. USD

Ilustrativní obrázek

Německé akcie otevřely na kladné nule

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.