Proti křivdě se ozve 75 % Čechů, hlavně když jde o peníze

13:13 | E V | Diskuze

Pokud cítíme křivdu, většinou se ozveme a požadujeme nápravu.

Ilustrativní obrázek
Foto: public

Tvrdí to tři čtvrtiny respondentů. Nejvíce řeší případy, kdy se jedná o peníze, například o špatné vrácení či o dodání nekvalitního zboží. Ochota Čechů situaci řešit klesá spolu s tím, kolik náprava vyžaduje času a energie. Pokud se situaci podaří napravit a vznikne právo na odškodnění, každý pátý respondent se ho bojí přijmout kvůli obavám z medializace a poškození vztahů, ukázal průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Vindicia. 


Tři čtvrtiny respondentů uvádí, že se ozvou v případě, kdy cítí křivdu. Ještě více odhodlaní jsou Češi v případě, že se nespravedlnost děje jejich blízkým. „V realitě se ale do rozhodnutí promítnou takové věci, jako že by bylo třeba najmout právníky či oslovit úřady. Ochota bojovat o nápravu pak klesá, stejně jako vůle zastat se neznámých lidí. Za ně se v případě křivdy postaví jen každý třetí,“ říká Tomáš Beck, odborník na odškodnění ve společnosti Vindicia.

   

Lidé řeší hlavně peníze

Špatně vrácené peníze v obchodě nebo kávovar, který rozbil hned po čtvrtém použití? To jsou typické případy, kdy Češi situaci řeší – alespoň jednou se do takové nápravy pustily dvě třetiny respondentů. Horší už je to například u kvality služeb nebo u úředního rozhodnutí, které je vnímáno jako chybné. „Lidé se cítí komfortněji, pokud mají v ruce jasné důkazy a výsledek stížnosti se dá do značné míry předvídat. Kufr, který se po první cestě rozpadne, se řeší lépe než to, že nám v restauraci přinesli jídlo, které nám nechutnalo,“ vysvětluje Beck.   


Lidé se snaží řešit problémy v práci i s úřady. Třetina respondentů se ozvala, když jejich zaměstnavatel porušil závazná pravidla, pětina má zkušenost s řešením zanedbané lékařské péče. Každý sedmý respondent pak vymáhal odškodnění za úraz.

 


Délka případného sporu odrazuje

Průzkum ukázal, že lidé preferují řešení sporů, kdy je situace poměrně jasná a lze ji napravit obratem, například právě výměnou poškozeného zboží za nové. „Pravděpodobnost, že se člověk rozhodne křivdu řešit, klesá s tím, kolik to zabere času. 80 % respondentů si nedovede představit, že by se do nápravy nespravedlnosti pustili s vidinou, že spor zabere roky. Bojí se, že je postup bude stát příliš mnoho času a energie,“ říká Beck. Lidé se také poměrně neradi spoléhají na soudy a úřady, dvě třetiny respondentů je nechtějí oslovit. 


Náprava křivdy vyžaduje vykročení z komfortní zóny. Polovina respondentů přiznává, že občas raději sami sebe přesvědčí, že nespravedlnost nebyla zase tak velká a za řešení nestojí. S časovým odstupem si ale každý druhý tento přístup vyčítá.

 


Křivdu má napravit vysoké odškodnění? Češi se bojí medializace a závisti

Lidé, kteří utrpí úraz při dopravní nehodě, v práci či ve škole mají nárok na odškodnění, které má újmu vykompenzovat. Po sečtení bolestného, ošetřovného, kompenzace ztížení společenského uplatnění a dalších faktorů se částka běžně vyšplhá i na více než milion korun. Přesto se najdou důvody, proč Češi váhají peníze přijmout. Pětina respondentů se bojí medializace svého případu, se kterou navíc souvisí závist ze strany sousedů a rodiny. „Lidé mají strach z narušení vztahů. V praxi jsme se nejednou setkali s případem, kdy jsme se s klienty u soudu dostali do konečné fáze sporu a oni těsně před rozhodnutím vše ukončili. Argumentovali tím, že by sice získali statisíce, ale na malém městě by se na ně sousedé dívali skrz prsty,“ popisuje Beck. 


Uvádí příklad ze severní Moravy, kde na dětském hřišti dospělý cyklista srazil malou holčičku. Plnění odškodnění bylo z jeho odpovědnosti v občanském životě, kde byl pojištěn na 2 miliony korun. Rodina se dobrovolně vzdala asi 400 tisíc korun, protože měla obavy z reakce okolí. 


Každý pátý respondent navíc tvrdí, že více než odškodnění je pro ně důležitý trest pro toho, kdo jeho úraz zavinil. Jsou si rovněž vědomi, že peníze zdraví nenahradí. „Hlavně u dopravních nehod se přidává obava z toho, aby případné odškodnění viníka nehody nezruinovalo – za volantem totiž mohl udělat chybu náš blízký příbuzný či kamarád,“ uzavírá Beck.

 


Průzkum byl realizován v listopadu 2019, a to na vzorku 1000 respondentů.

Zdroj:Tereza Holá, ShrtCut Studio s.r.o.
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Perličky z praxe: Pojišťovna řešila psychickou újmu slepic

Ilustrativní obrázek

Ticho před bouří, od nového roku čeká majitele vozidel plošné zdražení pojištění

Ilustrativní obrázek

Zima a její specifické škody, jak se proti nim pojistit?

Ilustrativní obrázek

Lidé pojištěním chrání svoji budoucnost, říká velký průzkum BNP Paribas Cardif Pojišťovny

Ilustrativní obrázek

Podnikání na vedlejší činnost v roce 2020



Čti více
Ilustrativní obrázek

Zájem o malé byty ve městech rapidně roste.

Ilustrativní obrázek

Koronavirus ovlivňuje ceny akcií, spekulanti toho využívají

Ilustrativní obrázek

Německý open na zelené vlně

Ilustrativní obrázek

Pražská burza otevírá v plusu

Ilustrativní obrázek

Akciový výhled 24.1.2020

Ilustrativní obrázek

Asijské akcie v prázdninovém módu bez výraznějších pohybů

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.