Před padesáti lety byla zprovozněna první velká přílivová elektrárna v Bretani

16:43 | fa ra | Diskuze

Přílivové elektrárny, které využívají k výrobě elektřiny opakování přílivu a odlivu moře a tím kinetické energie rotace Země, nejsou příliš využívány. Nyní pracují ve světě tři větší takové elektrárny, jejichž výkon je ale dohromady jen něco přes 500 MW. Jejich výhodou je proti mnohem progresivnějším větrným a solárním elektrárnám lepší předpověditelnost přílivu a odlivu.

Ilustrační foto
Foto: Public Domain

Před půl stoletím, 26. listopadu 1966, byla zprovozněna první velká přílivová elektrárna v ústí řeky Rance v Bretani, jejichž 24 turbín s výkonem 240 MW vyrobí ročně asi 500 GWh elektřiny, tedy zhruba stejně jako nejvýkonnější vodní elektrárna v ČR, Dlouhé Stráně.

Francouzská elektrárna, jejíž podíl na trhu s elektřinou v zemi je asi 0,12 procenta, byla 45 let největší hrázovou elektrárnou světa. Koncem roku 2011 ji ale s výkonem 254 MW překonala jihokorejská elektrárna Sihwa ve Žlutém moři.

Nejstarší nálezy vodních mlýnů využívajících energie pohybu mořských hladin sahají až do 13. století. Některá z těchto zařízení byla v okolí Mont Saint-Michel v provozu ještě na počátku 20. století. Anglickou Dee Hydro Station v Cheshire z roku 1913 o výkonu 635 kW je možno pokládat za nejstarší přílivovou elektrárnu. Zásadní předěl ale znamenala stavba elektrárny ve Francii při ústí řeky Rance.

Myšlenka stavby moderní přílivové elektrárny v tomto místě vznikla někdy před druhou světovou válkou zejména kvůli velkému rozdílu hladin mezi odlivem a přílivem, který dosahoval sedm až 13,5 metru. Stavba začala v roce 1960 a slavnostně byla otevřena prezidentem Charlesem de Gaullem. Elektrárnu, jejíž výstavba stála 620 milionů franků, provozuje státní společnost Électricité de France (EDF).

Přehradní hráz v délce 750 metrů spojuje východní břeh, jehož se dotýká jižně od měst Dinard a Saint-Malo, se západním. U levého břehu je plavební komora s lodní propustí, pak samotné těleso elektrárny s halou pro 24 turbín a tři transformátory, pak je 165 metrů sypaná hráz zakončená šesti propustmi. Po střeše elektrárny, koruně hráze a po dvou zvedacích mostech nad lodními komorami vede silnice, jež zkrátila spojení Saint-Malo s Dinardem o 30 kilometrů. Turbíny využívají jak proud řeky, tak i rozdíl hladin v důsledku přílivu a odlivu. Lopatky turbín mají proto nastavitelný sklon a mohou se otáčet na obě strany. Jednotky mohou pracovat v režimu výroby elektrické energie, nebo vodu naopak přečerpávat do nádrže.

Elektrárna přispívá na ekologické výzkumy související s vlivem stavby na životní prostředí. Přerušením toku řeky byly totiž zcela změněny hydrodynamické poměry v okolí, což mělo za následek mizení flóry, mořské fauny a mnoha ptačích druhů. Poslední výzkumy ale ukázaly, že po letech došlo k rovnováze.

Deset let po úspěšném spuštění přehrady Rance se pro podobný pokus rozhodli i Kanaďané v zálivu Fundy Bay u Nového Skotska, kde rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem dosahuje až 21 metrů. V roce 1984 byla otevřena elektrárna Annapolis s výkonem 20 MW. V září 2011 pak byla spuštěna jihokorejská přílivová elektrárna Sihwa s deseti turbínami a výkonem 254 MW; v prvním roce dodala do sítě 560 GWh elektřiny.

Tato "zelená energie" snížila spotřebu dovážené ropy v oblasti a Jižní Korea se rozhoduje o podobném využití dalších míst u západního pobřeží. Hrázová přílivová elektrárna v zálivu Inčchon s výkonem až 1000 MW má být spuštěna příští rok, další u města Sosan má mít výkon 500 MW.

V současné době existuje několik rozjednaných projektů na stavbu přílivových elektráren, kromě Jižní Koreje například v indickém státu Gudžarát, Británii či Rusku. Loni se začala stavět tzv. lagunová elektrárna u velšského města Swansea, která má mít výkon 320 MW.

Zdroj:čtk
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

ČEZ oznámil prodloužení odstávky 2. bloku JE Dukovany kvůli speciální kontrole parogenerátoru

Ilustrativní obrázek

ČEZ nakonec nekoupí elektrárny od společnosti Alpiq

Ilustrativní obrázek

ČEZ: Akvizice větrných farem ve Francii

Ilustrativní obrázek

ČEZ získal projekty větrných elektráren na území Německa

Ilustrativní obrázek

Británie déle než tři dny nemusela vyrábět elektřinu z uhlí, to se povedlo naposledy na konci 19. století



Čti více
Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k vysokému zájmu o zlato

Ilustrativní obrázek

Německo na kladné nule

Ilustrativní obrázek

Asijské akcie pokračovaly v růstu, Čína představila silné PMI

Ilustrativní obrázek

Americké akcie v závěru odevzdaly podstatnou část zisků

Ilustrativní obrázek

Německo v čele s automobilkami roste, index DAX posiluje o 1,8 %

Ilustrativní obrázek

Asijské akcie posílily

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.