Pražská burza poklesla, nedařilo se Čezu a akciím Moneta Money Bank Pražská burza poklesla, nedařilo se Čezu a akciím Moneta Money Bank

18:30 | M Z | 1 komentář / 1 nový

Západoevropské akcie v dnešní seanci navázaly na včerejší nevýrazný vývoj, když dnešní volby v USA mohou udat další směr na globálních trzích.

Ilustrativní obrázek
Foto: ČEZ

Pražská burza redukovala pondělní přírůstek především kvůli silnému prodejnímu tlaku v závěrečné aukci a měřeno indexem PX odepsala -0,59% na 1 066 bodů. Před zítřejšími výsledky se nedařilo akciím Moneta Money Bank, které odepsaly -1,72% a uzavřely u 77 Kč. Kromě kvartálních čísel se však budou sledovat především komentáře ohledně akvizice Air  Bank. Největší objem protekl na Komerční bance a to 208 mil. Kč při oslabení kurzu o -0,86% na 866 Kč. Čez odepsal -1,53% na 545 Kč, když prodejní objednávka dorazila především v závěrečné aukci. Výsledky za 3Q bude elektrárenská společnost reportovat ve čtvrtek, přičemž se na úrovní provozního a čistého zisku očekává meziročně zlepšení.  V záporném teritoriu se taktéž pohybovalo mediální Cme (76 Kč -1,17%) a akcie O2 (242 Kč -1,63%). Naopak ziskové hodnoty držel Avast (87 Kč +1,75%) a Vig (615 Kč +0,16%). Erste Bank stagnovala u 917 Kč.

Zdroj:Josef Dudek, Fio banka, a.s.
Líbil se vám článek?
+1 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
O vodě a o ropě.

Dnes bych se chtěl zmínit o dvou tekutinách a zvláště o té jedné, bez které nemůže být život.
Nemohu pochopit, kdo z vlády, z jakého jejího ministerstva dal povolení k privatizaci vodárenských společností v České republice. Voda patří k obnovitelným surovinám, pokud se o ní nebo spíše o její zdroje staráme. Básnicky řečeno: Nepochopím, jak mohou vlastnit naše prameny zahraniční společnosti, jako je francouzská Veolie, španělská Aqualia, rakouská AG Energie a další. Zahraniční společnosti na naší vodě získali 1 miliardu a 600 milionů na dividendách, které pochopitelně šly do ciziny. Je vidět, jak si našeho bohatství nevážíme. Dostatek kvalitní vody je i jeden z magnetů, proč se k nám pomalu a nenápadně a přitom legálně přistěhovávají bohatí lidé ze Saudské Arábie, Kuvajtu či Arabských emirátů, kde je vody nedostatek. A nejen ti bohatí, ale i střední vrstva se tu zabydluje pomocí provozoven kebab, které se u nás množí jak houby po dešti.
Tak zatím my jsme si vodu prodali a peníze putují do ciziny, tak třeba Saudská Arábie se o své nerostné bohatství stará jinak. U nich proběhl úplně opačný proces než u nás privatizace.
Společnost těžící ropu byla založena v roce 1933 jako California-Arabian Standard Oil Company . V roce 1944 se společnost přejmenovala na arabsko-americkou ropnou společnost, zkráceně Aramco).

V roce 1950 král Abdul al-Azíz al-Saúd pohrozil znárodněním celého ropného průmyslu, výsledkem byla dohoda o 50% zdanění zisků Aramca. Sídlo společnosti se také přesunulo z New Yorku do Zahránu. Kvůli americké podpoře Izraele v Jomkipurské válce v roce 1973 saúdskoarabský stát koupil 25% podíl ve společnosti, o rok později zvýšil svůj podíl na 60 %. Celou společnost pak získal v roce 1980, následkem tohoto se pak v roce 1980 jméno společnosti změnilo na Saudi Aramco. Takže Arabové, místo toho, aby společnost američanům prodávali, tak jí od nich postupně vykoupili a nyní je zisk ze 100% jejich.

A jelikož jednou ropa dojde, tak voda tu bude stále a bude stále vzácnější. Již dnes bychom si jí měli vážit víc než ropy. Stejně jako si v Saudské Arábii váží své ropy a těžba ropy patří ze 100% pod státní kontrolu, tak totéž musí být u nás uděláno s vodou.

V letech 1965 až 1975 byl u nás dán do provozu evropský unikát a to vodní nádrž Švihov , spíše známá jako Želivka, která je největší vodárenskou nádrží ve střední Evropě a 51 kilometrů dlouhý tunel, kterým se přivádí voda do Prahy , je šestý nejdelší na světě a teče jím kvalitní voda s pomezí Českomoravské vysočiny. To, co bylo kdysi postaveno za socialismu, za státní peníze, je nyní privatizováno. Proč? Proč z těchto staveb a naší vody mají mít peníze cizí státy?

O vodu bude ještě boj. Ve většině afrických a asijských státech prudce stoupá počet obyvatel a lidé tam nebudou mít dostatek vody a i zemědělské půdy. Například v Nigérii je nyní 199 milionů obyvatel a do roku 2100 jich tam má být asi 750 milionů. Oni si nevezmou příklad z Číny, které, aby zamezila prudkému růstu obyvatel, udělala politiku jednoho dítě a růst obyvatel se zastavil. To v afrických státech zavést nehodlají a jsem zvědav, jak za pár let budou situaci s nárůstem obyvatel řešit. Migrací k nám?? Ta již pozvolna začala a nikdo nic zatím neřeší. Neřeší se migrace, neřeší se to, že zisky z našich firem a to nejenom vodárenských končí kdesi v cizině a to zbytečně.

https://www.facebook.com/groups/895621400488924/
Vstoupit do diskuze

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.