Postavení českého trhu práce v rámci EU

13:13 | B Z | Diskuze

Celková průměrná nezaměstnanost států EU je na úrovni 6,9 procent. Mezi sledovanými zeměmi EU je v České republice míra nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí roku 2019 nadále nejnižší, míra nezaměstnanosti mužů u nás činí 1,9 procent, nezanedbatelná je i nejnižší nezaměstnanost žen v ČR (2,3 %).

Ilustrativní obrázek
Foto: Úřad práce ČR

ČR je stále na třetí příčce s nejvyšší mírou zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let

 

Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20–64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve většině těchto zemí se v zimním období zaměstnanost mírně snížila, především v důsledku nižšího podílu zaměstnaných mužů. V 1. čtvrtletí 2019 míra zaměstnanosti v zemích EU28 dosahovala v průměru 73,2 procent, tedy o 1,8 procentních bodů méně než stanovený cíl. Z pohledu meziročního srovnání se průměrná unijní míra zaměstnanosti v porovnání s 1. čtvrletím loňského roku zvýšila o 0,9 procentních bodů.  

 

V 1. čtvrtletí 2019 cílovou hranici (75 procent) dosáhlo šestnáct sledovaných států Evropy – Švédsko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Estonsko, Spojené království, Litva, Dánsko, Lotyšsko, Malta, Slovinsko, Finsko, Rakousko, Portugalsko, nově Irsko a sousední stát Maďarsko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku, Itálii a v Chorvatsku.

 

Dále je pro danou míru zaměstnanosti každé z členských zemí stanoven národní cíl. Definice národních cílů v oblasti zaměstnanosti jsou srovnatelné s celounijní úrovní. V 1. čtvrtletí 2019 tuto národní míru zaměstnanosti v zemích EU28 splňuje již 14 států (Švédsko, Německo, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Slovinsko, Portugalsko, Irsko, Maďarsko a s úrovní pod požadovaným unijním průměrem Slovensko, Polsko a Chorvatsko).

 

Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míru zaměstnanosti má dlouhodobě Švédsko (82,1 %). Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (59,6 %), kde pracuje méně než polovina žen v produktivním věku.

 

V 1. čtvrtletí 2019 se Česká republika zařadila opět na třetí místo mezi zeměmi EU28, když míra naší zaměstnanosti byla 80,1 %. Před naší republikou je Německo se zaměstnaností o 0,1 procentního bodu vyšší. Z dalších sousedních zemí, jež splňuje stanovenou průměrnou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let, je Rakousko (s mírou zaměstnanosti 75,9 %), ale na národní cílovou úroveň stále nedosahuje. Na Slovensku (73,5 %) a v Polsku (72,0 %) byl splněn národní cíl v dosažení dané míry zaměstnanosti.

 

Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20–64letých v členských zemích EU (v %)

Země (cíl strategie)

1. čtvrtletí 2019

Rozdíl v p. b.
1. Q 2019 - 1. Q 2018

 
 

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

 

Švédsko (> 80 %)

82,1

84,1

80,0

0,7

0,6

0,7

 

Německo (77 %)

80,2

84,2

76,2

0,7

0,9

0,7

 

Česká republika (75 %)

80,1

87,3

72,7

0,9

0,5

1,3

 

Nizozemsko (80 %)

79,8

84,5

75,0

1,3

0,8

1,7

 

Estonsko (76 %)

79,3

82,6

76,1

1,1

1,2

1,0

 

Spojené království

79,1

83,8

74,4

0,5

0,3

0,6

 

Litva (72,8 %)

78,0

78,8

77,1

1,9

2,0

1,7

 

Dánsko (80 %)

77,7

81,4

73,9

0,4

1,3

-0,4

 

Lotyšsko (73 %)

76,4

78,6

74,3

0,5

0,6

0,4

 

Malta (70 %)

76,4

86,6

65,4

3,0

1,8

4,3

 

Slovinsko (75 %)

76,0

79,8

71,9

2,1

2,7

1,3

 

Finsko (78 %)

76,0

77,2

74,8

1,4

1,0

1,8

 

Rakousko (77 %)

75,9

79,8

72,1

0,7

0,8

0,7

 

Portugalsko (75 %)

75,6

79,4

72,1

1,1

1,3

0,8

 

Irsko (69-71 %)

75,1

81,0

69,4

1,6

1,2

2,0

 

Maďarsko (75 %)

75,1

83,1

67,1

1,3

1,4

1,0

 

Kypr (75-77 %)

74,5

80,4

69,0

3,0

4,3

1,8

 

Slovensko (72 %)

73,5

79,9

67,0

1,6

1,5

1,7

 

EU28 (75 %)

73,2

78,9

67,6

0,9

0,9

0,9

 

Bulharsko (76 %)

73,1

77,0

69,2

2,0

2,0

2,1

 

Lucembursko (73 %)

72,5

77,2

67,7

0,1

1,0

-0,6

 

Polsko (71 %)

72,0

79,6

64,5

0,7

1,1

0,3

 

Francie (75 %)

71,2

74,9

67,6

0,5

0,3

0,6

 

Belgie (73,2 %)

69,8

73,8

65,8

0,5

0,0

1,0

 

Rumunsko (70 %)

69,2

78,0

60,1

1,2

1,4

0,8

 

Španělsko (74 %)

67,3

73,3

61,3

1,6

1,7

1,5

 

Chorvatsko (62,9 %)

65,8

71,6

60,1

2,2

2,6

1,8

 

Itálie (67-69 %)

62,6

72,0

53,3

0,6

0,3

0,8

 

Řecko (70 %)

59,6

69,9

49,5

1,9

1,7

2,1

 
               

Zdroj: Eurostat

             

 

Průměrná míra zaměstnanosti mužů za EU28 (78,9 %) převyšovala míru zaměstnanosti žen (67,6 %) o 11,3 procentních bodů. Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Zaměstnanost mužů v České republice s 87,3 procenty v tomto čtvrtletí daleko převyšovala v této kategorii všechny ostatní členské země. Švédsko má stále nejvyšší míru zaměstnanosti žen, která v posledním čtvrtletí roku činila 80,0 %. V ČR zaměstnanost žen byla na 72,7 %.

 

Nezaměstnanost mužů i žen ve věku 15–64 let je v naší republice stále nejnižší

 

Míra nezaměstnanosti meziročně klesla kromě Dánska a Švédska ve všech členských zemích EU. V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období opět nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala v ČR 2,1 %, u mužů 1,9 %. Také míra nezaměstnanosti žen, která dosahovala nejnižší hodnoty od roku 2002, byla v tomto období nejnižší v ČR a činila  2,3 %. Na druhé místo s celkovou úrovní nezaměstnanosti 3,4 % se zařadilo Německo.

 

V porovnání s ostatními sousedními státy se také Polsko (4,0 %) drží v horní části tabulky s nízkou mírou nezaměstnaností. Rakousko (s 5,0 %) je ve druhé třetině uvedeného žebříčku seřazeného od nejnižší nezaměstnanosti evropských zemí. Slovensko (5,9 %) se umístilo pod evropský průměr, který v tomto čtvrtletí činil 6,9 procent.

 

Tabulka 2 Míra nezaměstnanosti 15–64letých v členských zemích EU (v %)

Země

1. čtvrtletí 2019

Rozdíl v p. b.
 1. Q 2019 - 1. Q 2018

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Česká republika

2,1

1,9

2,3

-0,3

-0,1

-0,7

Německo

3,4

3,8

3,0

-0,3

-0,4

-0,1

Maďarsko

3,6

3,5

3,6

-0,3

-0,1

-0,7

Malta

3,6

3,5

3,8

-0,4

-0,5

-0,1

Nizozemsko

3,7

3,6

3,8

-0,7

-0,6

-0,8

Spojené království

3,8

4,0

3,7

-0,4

-0,3

-0,5

Polsko

4,0

3,5

4,6

-0,2

-0,6

0,3

Rumunsko

4,2

4,7

3,6

-0,6

-0,7

-0,4

Estonsko

4,8

4,6

4,9

-2,1

-3,0

-1,3

Irsko

4,9

5,2

4,4

-0,9

-0,8

-1,2

Slovinsko

4,9

4,3

5,6

-1,1

-1,2

-1,0

Rakousko

5,0

5,3

4,6

-0,3

-0,5

-0,2

Bulharsko

5,1

5,4

4,6

-0,7

-1,0

-0,5

Lucembursko

5,4

5,7

5,2

-0,2

0,7

-1,0

Dánsko

5,6

5,2

6,0

0,2

0,2

0,3

Belgie

5,7

6,3

5,0

-0,5

-0,2

-0,8

Slovensko

5,9

5,8

6,0

-1,3

-1,1

-1,4

Litva

6,7

7,2

6,2

-0,7

-1,6

0,3

EU28

6,9

6,6

7,1

-0,6

-0,7

-0,7

Portugalsko

7,0

6,3

7,8

-1,2

-1,7

-0,5

Švédsko

7,0

7,1

6,9

0,2

0,1

0,3

Lotyšsko

7,1

7,9

6,3

-1,3

-1,2

-1,3

Finsko

7,2

8,0

6,4

-1,7

-1,0

-2,5

Chorvatsko

7,6

6,3

9,2

-2,9

-3,3

-2,3

Kypr

9,0

8,0

10,0

-2,0

-2,7

-1,3

Francie

9,2

9,2

9,1

-0,5

-0,4

-0,7

Itálie

11,3

10,6

12,3

-0,5

-0,3

-0,7

Španělsko

14,8

13,0

16,8

-2,0

-2,3

-1,9

Řecko

19,4

15,5

24,2

-2,0

-1,9

-2,2

Zdroj: Eurostat

           

 

Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají ve státech jižní Evropy. Řecko v 1. čtvrtletí vykazovalo nezaměstnanost 19,4 procent. V Řecku je 24,2 % žen ve věku 15–64 let, které by mohly pracovat, ale jsou nezaměstnané.

 

Meziroční pokles celkové míry nezaměstnanosti v průměru za země EU28 je 0,6 procentního bodu. Větší meziroční pokles v nezaměstnanosti evidují převážně země, kde se míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15–64letých pohybuje nad evropským průměrem.

 

Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob, je dosažena požadovaná průměrná úroveň EU28

 

Kvalifikace a vzdělání jsou nejlepším předpokladem uplatnění se v zaměstnání. Nižší úroveň dosaženého vzdělání zvyšuje nezaměstnanost.

Sledovaným indikátorem z pohledu trhu práce je tedy podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let. Ve víc než polovině zemí unie se tento podíl meziročně zvýšil. Průměrně za země EU28 tento meziroční nárůst činil 0,9 procentních bodů. Průměrná požadovaná hranice úrovně vzdělání pro EU28 stanovená strategií Evropa 2020 (40 %) byla v 1. čtvrtletí tohoto roku splněna s hodnotou podílu 41,1 procentních bodů. Průměrnou požadovanou hranici úrovně vzdělání splňuje v tomto čtvrtletí 17 sledovaných evropských zemí.

 

Tabulka 3 Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30-34 let (v %)

Země

Vysokoškolské vzdělání (ISCED 5-8)1     -    1. Q 2019

 

celkem

muži

ženy

Kypr

58,4

48,4

68,2

Litva

57,3

45,6

69,6

Irsko

53,4

47,8

58,5

Švédsko

52,0

45,2

59,2

Dánsko

49,4

40,8

58,2

Spojené království

48,8

45,1

52,5

Nizozemsko

48,2

44,7

51,8

Lucembursko

48,2

47,1

48,9

Belgie

47,4

40,1

54,6

Estonsko

47,2

35,7

59,9

Francie

46,8

42,2

51,2

Polsko

46,6

37,8

55,8

Finsko

44,1

34,6

54,9

Slovinsko

43,9

35,4

53,9

Španělsko

43,8

38,1

49,6

Rakousko

43,6

40,6

46,6

Řecko

43,4

36,3

50,2

EU28

41,1

36,4

45,9

Slovensko

39,1

33,0

45,5

Lotyšsko

38,6

30,0

47,7

Německo

35,8

36,0

35,5

Malta

35,6

28,2

44,3

Česká republika

35,3

29,2

41,9

Portugalsko

35,1

27,6

42,3

Maďarsko

33,9

27,7

40,3

Chorvatsko

32,3

25,3

39,5

Bulharsko

31,6

25,4

38,1

Itálie

27,4

21,7

33,2

Rumunsko

25,6

22,8

28,6

Zdroj: Eurostat                                                                                                                                                                                                               

     

[1] Od 1. ledna 2014 byla zavedena nová klasifikace vzdělání ISCED 2011 (nahrazuje v částech klasifikaci ISCED 97)

 

Věková skupina 30 - 34 let se vyznačuje vyšším počtem absolventek terciárního studia než počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů.

 

Česká republika se podle výsledků VŠPS za 1. čtvrtletí 2019 řadí s dosaženým podílem 35,3 % vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let mezi země s nižším zastoupením vysokoškoláků. U nás se tento podíl meziročně zvýšil o 2,0 p. b. a do požadovaného evropského průměru by ČR nyní chybělo 4,7 procent těchto mladých vysokoškolsky vzdělaných osob.

 

Ze sousedních zemí je pod evropským průměrem také Německo (35,8 %) a Slovensko (39,1 %) a nad průměrem se pohybuje Rakousko s podílem 43,6 procent. Vyšších hodnot v podílu vysokoškolsky vzdělaných osob pak dosahuje Polsko (46,6 %).

 

Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob mají na Kypru (58,4 %), v Litvě (57,3 %) a v Irsku (53,4 %). Nejméně vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let je v Rumunsku (25,6 %), v Itálii (27,4 %) a v Bulharsku (31,6 %).

 

Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle

 

Ke snížení celkové průměrné míry nezaměstnanosti větší měrou přispívá snížení podílu dlouhodobě nezaměstnaných. Při meziročním poklesu celkové nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti – v průměru za EU28 meziročně také snížil o 2,6 p. b. na 40,7 %. Nad tímto průměrem je devět států Unie se stále vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných (Řecko, Slovensko, Itálie, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko, Belgie, Slovinsko a také i Chorvatsko).

 

Ve většině zemí se v 1. čtvrtletí 2019 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně zvýšil o 0,5 p. b. (na 32,3 %). Vyšší zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných v ČR znamená, že při nízké celkové nezaměstnanosti osob v produktivním věku, zůstávají ti, kteří dlouhodobě nepracují, stále nezaměstnanými. Významný meziroční pokles zaznamenali v Rakousku (o 8,0 %), v Portugalsku (o 7,4 %) a v Belgii (o 7,4 %). Počet dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných se meziročně zvýšil v Rumunsku, Chorvatsku a Lotyšsku.

 

Dlouhodobá nezaměstnanost je stále problémem zejména v Řecku (64,6 %), na Slovensku (60,3 %), v Itálii (55,1 %) a v Bulharsku (52,9 %), kde už dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných mají naopak severské státy Finsko, Dánsko a Švédsko.

 

Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15–64 let (v %)

Země

1. čtvrtletí 2019

Rozdíl v p. b.
 1. Q 2019 - 1. Q 2018

 
 

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

 

Řecko

64,6

61,5

67,1

-3,6

-3,7

-3,6

 

Slovensko

60,3

63,3

56,9

-1,8

-1,9

-1,8

 

Itálie

55,1

56,2

53,9

-3,7

-0,8

-6,9

 

Bulharsko

52,9

54,6

50,6

0,7

0,0

1,8

 

Rumunsko

49,2

49,8

48,1

7,7

3,7

14,9

 

Lotyšsko

43,7

49,6

36,2

4,3

7,1

0,6

 

Belgie

43,2

45,8

39,6

-7,4

-5,8

-9,7

 

Slovinsko

42,6

42,9(u)

42,3

-1,8

.-2,9(u)

-0,8

 

Chorvatsko

42,5

44,4(u)

41,0(u)

4,4

3,4(u)

5,7(u)

 

EU28

40,7

40,8

40,7

-2,6

-2,2

-2,9

 

Francie

40,3

39,2

41,4

-1,3

-3,0

0,5

 

Portugalsko

38,4

39,6

37,4

-7,4

-6,7

-7,9

 

Německo

38,3

39,2

36,9

-2,5

-3,1

-1,7

 

Španělsko

38,3

36,5

39,8

-3,5

-2,9

-4,2

 

Irsko

36,5

41,7

29,7

-1,9

-1,7

-2,6

 

Maďarsko

35,0

34,5

35,6

-5,7

-7,1

-4,3

 

Česká republika

32,3

31,3

33,3

0,5

-3,1

3,6

 

Nizozemsko

31,6

30,9

32,4

-5,5

-5,0

-6,0

 

Litva

28,4

27,9

29,1

-6,1

-8,1

-3,0

 

Lucembursko

26,9

23,3(u)

31,6(u)

0,5

.-3,0(u)

5,1(u)

 

Spojené království

26,9

30,0

23,1

1,3

1,1

1,3

 

Kypr

24,9

22,3

27,2

-4,9

-9,0

-1,1

 

Rakousko

24,0

25,0

22,7

-8,0

-7,1

-9,2

 

Polsko

22,4

22,0

22,8

-4,1

-2,1

-6,5

 

Estonsko

21,4(u)

26,0(u)

:(u)

.-2,1(u)

3,1(u)

:(u)

 

Malta

20,3(u)

31,4(u)

:(u)

.-5,8(u)

.-0,5(u)

:(u)

 

Švédsko

18,5

20,2

16,5

-0,6

-1,4

0,4

 

Dánsko

18,1

15,7

20,4

-4,3

-7,0

-1,7

 

Finsko

17,2

18,1

16,0

-5,8

-8,0

-3,8

 
               

Zdroj: Eurostat                                                                                                                                 : - údaj není k dispozici

Zdroj:Český statistický úřad
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

BMW v Rakousku plánuje pozastavit výrobu řady 5

Ilustrativní obrázek

Home-office a práce odkudkoliv se brzy stane běžnou záležitostí, předpovídají odborníci

Ilustrativní obrázek

Tabákový koncern BAT se chystá propustit přibližně 2 300 zaměstnanců

Ilustrativní obrázek

Kalifornský senát schválil návrh zákona mířený proti zaměstnaneckým poměrům u P2P společností

Ilustrativní obrázek

Retailový Target hodlá najmout o 10 tis. více sezónních pracovníků o svátky než v loňském roce

Ilustrativní obrázek

Digitalizace nás neohrozí, jsme na ni připraveni, myslí si Češi



Čti více
Ilustrativní obrázek

Ranní restart 17.9.2019

Ilustrativní obrázek

Novým předákem jihočeských kováků je Jan Janoušek z Motoru

Ilustrativní obrázek

Platy českých učitelů: Čeští učitelé jsou na platech stále biti.

Ilustrativní obrázek

78 % zaměstnanců se setkává s problémy s připojením při prezentacích. Pokročilá řešení šetří nervy a pomáhají zabránit neúspěchu

Ilustrativní obrázek

Hyundai vstupuje do podniku IONITY. Zákazníkům to přinese zvýšení praktičnosti a komfortu

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.