Pět důvodů pro odklon od uhlí

17.12.2015 08:01 | V Z | Diskuze

Před pouhým rokem australský premiér Tony Abbott stál před uhelným dolem a tvrdil, že „uhlí je dobré pro lidstvo“ a bude „hlavním světovým zdrojem energie ještě po desítky let“, píše server Oilprice.

Foto: Public Domain

 

„Uhlí je dobré pro lidstvo, uhlí je dobré pro blahobyt, uhlí je základním stavebním kamenem naší ekonomické budoucnosti, zde v Austrálii i po celém světě,” prohlásil bývalý australský předseda vlády při otevření uhelného dolu Caval Ridge v centrálním Queenslandu, který patří společnosti BHP Billiton Mitsubishi Alliance (BMA) a stál 3,9 miliardy dolarů.

Pro Abbotta jakožto premiéra země, která je významným vývozcem a spotřebitelem uhlí, byla propagace průmyslového oboru, který poskytuje australskému ministerstvu financí miliardy dolarů příjmů z exportu a daní, významným pracovním úkolem. Avšak v současném prostředí nízkých cen, zvýšené regulace, uzavírání černouhelných elektráren a nejnověji klimatických rozhovorů v Paříži, které si kladly za cíl snížit globální používání fosilních paliv, vyznívají Abbottova slova v nejlepším případě jako přemrštěné PR, v nejhorším jako lež, kterou je možné snadno vyvrátit několika málo ekonomickými a vědeckými fakty.

 

Fakt č. 1: Uhlí zabíjí

Premiér Abbott mimo jiné tvrdil, že uhlí je dobré pro lidstvo. Uhelný průmysl a jeho podporovatelé již nějakou dobu argumentují, že uhlí je prostředkem boje proti chudobě, protože poskytuje přístup k levné elektřině. Jejich oponenti poukazují na negativní vliv těžby a používání uhlí na životní prostředí a lidské zdraví, který podle nich převyšuje ekonomický význam pro chudou populaci rozvojového světa.

Před čtyřmi měsíci Světová banka zamítla argument, že fosilní paliva jsou lékem na energetickou chudobu. SB uvedla, že klimatické změny ohrožují chudé tohoto světa více než drahé energie. Tento mezinárodní půjčovatel patří mezi hlavní podporovatele závěrů klimatické konference OSN v Paříži, která se zavázala zajistit, aby teplota na Zemi nestoupla o více než 2°C.

Odborníci se nadále přou, zda za globální oteplování nesou zodpovědnost fosilní paliva. Negativní zdravotní důsledky těžby uhlí a výroby elektřiny z uhlí však nelze popřít. Rtuť, prachové částice, oxid dusnatý a oxid siřičitý i další rizikové látky, k jejichž uvolňování při těžbě a zpracování ropy dochází, způsobují dýchací obtíže, srdeční selhání, rakovinu, poškození nervového systému a v důsledku snižují očekávanou průměrnou délku života. Čisté technologie pro zachycování a ukládání oxidu uhličitého (Carbon Capture and Storage, CCS) zmenšují problém s emisemi, ale neřeší jej zcela. Rovněž rozšíření CCS technologií probíhá pomalu. Dnes jsou využívány pouze v jednom komerčním zařízení.

Podle amerického hnutí Lékaři za společenskou zodpovědnost, uhlí přispívá ke čtyřem z pěti hlavních důvodů úmrtí v USA a zodpovídá za rostoucí výskyt mnoha onemocnění ovlivňující velkou část americké populace. V Číně, kde se 80 % elektřiny vyrábí z uhlí, podle zprávy z roku 2013 fosilní paliva nesou zodpovědnost za čtvrt milionu předčasných úmrtí a způsobila škody na zdraví stovkám tisíc čínských dětí.

Čína a Spojené státy americké patří mezi dva největší uživatele uhlí na světě. Dohromady generují téměř polovinu světových emisí oxidu uhličitého.

 

Fakt č. 2: Politici zavádějí přísnější pravidla

Mnozí se konferenci OSN o klimatických změnách posmívají a tvrdí, že jde výhradně o obchodní jednání a příležitost k vyfocení pro politiky, kteří vůbec nerozumí tomu, jak energetika funguje ekonomicky. Nelze ovšem popřít, že klimatické změny a odklon od uhlí se stávají nedílnou součástí politiky vlád vyspělých zemí, včetně Kanady, Spojených států a Velké Británie. Pro západní politiky je uhlí nepřítelem číslo 1. Americký prezident Obama je tváří na plakátu „války proti uhlí“, jejíž hlavní zbraní je americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) a její pravidla pro snížení emisí uhlíku z uhelných elektráren.

Ve Velké Británii budou uhelné elektrárny postupně vyřazeny v provozu v průběhu následujících deseti let, avšak jen za podmínky, že budou nahrazeny zařízeními spalujícími zemní plyn. Stejný trend lze pozorovat i v Kanadě, kde vlády všech provincií i další samosprávné orgány postupně nahrazují uhlí zemním plynem a obnovitelnými zdroji energie. Levicová vláda v provincii Alberta, bohaté na ropu, nedávno zavedla uhlíkovou daň a představila svůj plán na snížení uhlíkových emisí, včetně příslibu uzavřít všechny uhelné elektrárny do roku 2030. Téměř polovina elektřiny v Albertě přitom pochází z uhlí. Nejlidnatější kanadská provincie Ontario v roce 2014 uzavřela veškeré uhelné elektrárny a stala se tak první oblastí v Severní Americe, která se zcela zbavila závislosti na uhlí.

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Rio Tinto se v Srbsku dohodla na urychlení těžby lithia

Rio Tinto snižuje výhled pro dodávky železné rudy

Indie jedná s Teck Resources o nákupu koksovatelného uhlí

Celosvětová těžba uhlí zaznamenala největší pokles

Cena mědi roste na pětitýdenní maxima v reakci na další omezení produkce a zvyšující se poptávku v Číně.

Cena mědi roste



Čti více

Která vodíková auta budeme na silnicích potkávat v příštích letech a budou akcionáři spokojeni?

Cena ropy roste v reakci na sérii pozitivních zpráv z USA a Blízkého východu

Nejzajímavější akcie na dnešní den: Twitter, Facebook, Comcast a další

Goldman Sachs zvyšuje předpověď pro cenu železné rudy

Glencore zvyšuje výhled pro tento rok, ovšem hlásí nižší produkci mědi

Ilustrační foto

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu dál mírně zlevňovaly

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.