Obchodní válka vytváří i příležitosti

14:14 | E V | Diskuze

Obchodní válka, která nás provázela v roce 2018 a měla zásadní vliv na vývoj globálních akciových trhů, má své počátky již v osmdesátých letech minulého století. Tehdy ještě jako úspěšný podnikatel Donald Trump kritizoval Japonsko a další země, že využívají obchodní politiku Spojených států k jejich obohacení. V roce 2016 v průběhu své prezidentské kampaně Trump opakovaně prosazoval návrhy na znovu projednání obchodních dohod, které mají Spojené státy uzavřené s ostatními zeměmi. V loňském roce již došlo na reálné činy a věci se daly do pohybu.

Ilustrativní obrázek
Foto: lecs

I přes velmi dobré makroekonomické podmínky a očekávání růstu tržeb a ziskovosti společností po celém světě nakonec rok 2018 akciovým trhům příliš nepřál. Americký index S&P 500 vyvázl z turbulentního roku s nejmenší úhonou, když odepsal 7 % ze své hodnoty. Evropský a japonský akciový trh dopadl o něco hůře. Ztráty se zde pohybovaly od 12 do 13 %. Nejhůře zakončila loňský rok Čína, jejíž akciový index CSI 300 ztratil přes 25 %. Důvodem tohoto propadu je, že se americký prezident Donald Trump zaměřil se svojí aktivitou nápravy obchodní politiky primárně na Čínu. Ostatní země jsou dotčeny také, ale ne s takovou silou jako právě Čína.

Napětí roste

Současná situace ohledně obchodní politiky Spojených států reálně odstartovala v lednu 2018. V tu dobu americký prezident Donald Trump zavedl dovozní cla ve výši 30 % na solární panely, z nichž většina pochází z Číny, a 20 % na pračky. Po měsíční odmlce přišla v březnu druhá vlna cel. A to 25% dovozní clo na ocel a 10% na hliník. Dočasná výjimka z těchto cel, platící do konce května, byla udělena významným obchodním partnerům, jako je Evropská unie, Kanada či Mexiko. Trvalou výjimku se podařilo dohodnout Jižní Koreji, Argentině, Austrálii a Brazílii. Evropská unie varovala, že uvalí cla na vybrané americké zboží jako bourbon, džíny či motorky Harley-Davidson. Trump promptně EU vzkázal, že v takovém případě by zavedl dovozní cla na automobily pocházející z členských zemí EU.

Čína, která byla dosavadními cly nejvíce zasažena, zavedla od dubna odvetná cla ve výši 15 % na 120 druhů amerického zboží (např. ovoce, ořechy, víno či ocelové trubky) a cla ve výši 25 % na vepřové a hliník. Trumpova administrativa vzápětí reagovala hrozbou uvalení cel na čínské zboží (např. televize, lékařské přístroje či baterie) v celkové hodnotě 50 mld. USD. Čína v odvetě začala připravovat cla na americké zboží (např. sójové boby, chemikálie či auta) také v hodnotě 50 mld. USD. Trump na to zareagoval hrozbou, že cla rozšíří na další zboží v hodnotě 100 mld. USD. Celá tato přestřelka cel s eskalováním situace trvala pouhé čtyři dny. 

V květnu přišlo mírné uklidnění situace. Vypadalo to, že se Spojené státy a Čína dohodnou na vzájemné spolupráci. Čína souhlasila se zvýšením nákupu amerických výrobků a služeb. Na oplátku USA byly připraveny pozdržet uvalení cel na čínský import v celkové výši 150 mld. USD. V polovině června USA oznámily nová cla, která dopadnou na čínské zboží v hodnotě 34 mld. USD od 6. července, a zároveň navrhují další seznam zboží v hodnotě 16 mld. USD. Čína v reakci na to vytvořila seznam amerického zboží ve výši 50 mld. USD, na které je připravena uvalit cla. Na to reagoval Trump výhrůžkou, že 10% cly postihne čínské zboží v hodnotě 200 mld. USD. Evropská unie ve druhé polovině června uvalila cla na vybrané americké zboží (například motorky či bourbony) v hodnotě přes 2 mld. USD. Trump vzápětí pohrozil 20% cly na dovoz evropských aut.

Obchodní válka je tu!

Jak Spojené státy avizovaly v červnu, tak 6. července uvalily první vlnu 25% cel vyloženě pouze na čínské zboží v hodnotě 34 mld. USD. Čína okamžitě reaguje odvetným opatřením na americké zboží ve stejném rozsahu. Tímto dnem tedy oficiálně začíná obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. O pár dní později zveřejnily americké úřady seznam více jak šesti tisíc čínských produktů v hodnotě 200 mld. USD, které jsou připraveny zatížit 10% dovozním clem. Poté následovalo období do poloviny srpna, kdy obě země revidovaly připravené seznamy zboží v hodnotě 16 mld. USD. Druhá vlna vzájemných cel ve výši 25 % na tato zboží vstoupila v platnost 23. srpna. V tento okamžik jsou v platnosti cla ve výši 50 mld. USD na obou stranách.

Počátkem září Spojené státy revidovaly seznam čínského zboží v hodnotě 200 mld. USD. V reakci na to Čína sestavila svůj seznam amerického zboží v hodnotě 60 mld. USD. Hlavní ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow 12. září oznámil, že zve Čínu k jednání o obchodní dohodě, než budou zavedena cla na výše uvedený seznam zboží v hodnotě 200 mld. USD. Pár dní na to Spojené státy zfinalizovaly seznam zboží za 200 mld. USD a oznámily, že na ně uvalí 10% cla počínaje 24. září. K vyjednávání mezi oběma zeměmi nedošlo, když 22. září Čína odstoupila od chystané schůzky. O dva dny později došlo ke třetí vlně uvalení dovozních cel ve výši 200 mld. USD na čínské zboží a 60 mld. USD na americké zboží.

Po měsíci ticha se ke konci října objevily zprávy o chystaném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Xi Jinpingem na summitu zemí G20 na konci listopadu. Nejspíše z důvodu, aby si Donald Trump upevnil vyjednávací pozici, oznámil na konci října záměr uvalit dovozní cla na všechny zbývající čínské importy do Spojených států v hodnotě přes 250 mld. USD s chystanou platností v prvním čtvrtletí roku 2019. Na summitu zemí G20 nastal zlomový okamžik. Oba prezidenti se dohodli na uzavření 90denního příměří, kdy nebudou stupňovat obchodní napětí a pokusí se najít společnou cestu, která povede k uzavření obchodní dohody a ukončení obchodní války. Donald Trump následně oznámil, že pokud se dohoda nepodaří uzavřít, tak okamžitě zvýší dovozní cla z 10 na 25 % na čínské zboží v hodnotě 200 mld. USD.

Počátkem tohoto roku došlo k prvnímu letošnímu setkání zástupců Spojených států a Číny. Mezi 7. až 9. lednem probírali možnosti spolupráce v oblasti obchodní politiky. V očích investorů se jednalo o ostře sledovanou schůzi. Protože to byla první reálně viditelná aktivita po přibližně 40 dnech příměří, na kterou se obě země v tichosti připravovaly. Po ukončení jednání se Čína i Spojené státy skromně vyjadřovaly o průběhu jednání. Doposud nebyly zveřejněny konkrétní závěry učiněné na schůzce. Došlo však k vyzdvižení důležitosti spojenectví obou zemí. Především z čínské strany byla vyjádření v duchu důležitosti obchodní spolupráce. I díky tomu lze usuzovat na záměr obou zemí o uzavření obchodní dohody a ukončení vleklé obchodní války. 

Co očekávat a jak zvítězit ve válce?

I přes výsledky poslední schůzky mezi zástupci Spojených států a Číny může obchodní válka stále pokračovat a k dohodě nemusí dojít. Tento scénář však považujeme za málo pravděpodobný. V případě neúspěchu je americký prezident Donald Trump připraven zvýšit dovozní cla z 10 na 25 % pro zboží v objemu 200 mld. USD.

Pokud dojde k ukončení obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, lze předpokládat, že postupně nastane i uklidnění napětí s ostatními zeměmi, kde také dojde k uzavření dílčích obchodních dohod. Jedná se především o Evropskou unii, nad níž visí hrozba uvalení dovozních cel na automobily. Právě automobilový průmysl a odvětví výroby oceli jsou dvěma sektory nejvíce zasaženými dosavadním průběhem obchodní války. Hodnota akcií těchto společností v průběhu roku 2018 značně utrpěla. Výrobci oceli mají ztížené podmínky při vývozu své produkce do Spojených států a často tak snižovali očekávání svého hospodaření pro budoucí období. Automobilky, ale také dodavatelské firmy do autoprůmyslu utrpěly kvůli obavám investorů ze zavedení dovozních cel. To je přesně ta možnost, jak na ukončení obchodní války mohou investoři získat, čili výběrem vhodných společností, kde je značný potenciál na zhodnocení. Často se totiž jedná o velmi silné a stabilní firmy, které pouze krátkodobě ztratily na hodnotě kvůli ztíženým externím podmínkám. Vzhledem k tomu, že ale očekáváme scénář ukončení obchodní války a uklidnění celkové globální situace v oblasti obchodní politiky, tak se jedná o zajímavou možnost pro investice. Obě odvětví ztratily mezi 19 a 28 %, což je výrazně více než samotný pokles indexu EuroStoxx 600. I z toho jde vidět, že tyto sektory jsou tedy podhodnocené právě kvůli obchodní válce.

 

 

 

Zdroj:Jiří Kostka, Miroslav Frayer Ekonomický a strategický výzkum Komerční banka
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Šéf newyorského Fedu J. Williams upozorňuje na problém klesajících inflačních očekávání

Ilustrativní obrázek

Po Valentýnská analzýza: Muži i ženy si vybírají auta se silnějším motorem, něžnější pohlaví více dbá na praktičnost a bezpečí

Ilustrativní obrázek

Volkswagen předběžně zveřejnil výsledky svého hospodaření za fiskální rok 2018

Ilustrativní obrázek

Hewlett Packard reportoval výsledek svého hospodaření za 1Q FY 19

Ilustrativní obrázek

Société Générale se chystá na masové propouštění. Evropské banky se potácí v problémech

Ilustrativní obrázek

Jak se změnilo odměňování zdravotníků za uplynulých pět let



Čti více
Ilustrativní obrázek

Německý DAX uzavřel v pátek plusu

Ilustrativní obrázek

Index S&P 500 roste o 0,4 %

Ilustrativní obrázek

Akcie Stamps.com klesají v předburzovní fázi o téměř 50 %

Ilustrativní obrázek

Pražská burza otevírá páteční obchodování na červené nule

Ilustrativní obrázek

Německý DAX na zelené nule

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.