Norská ekonomika loni rostla nejpomaleji od počátku finanční krize v roce 2009

16:58 | Redakce W4T | Diskuze

Norská ekonomika loni rostla nejpomaleji od počátku finanční krize v roce 2009. Norský statistický úřad dnes oznámil, že za celý rok ekonomika bez zahrnutí ropného průmyslu vzrostla o jedno procento.

Foto: Gerd Altmann

 

Stejně jako na další přední světové producenty ropy a plynu i na Norsko měl negativní dopad propad cen ropy, který způsobil propouštění tisíců zaměstnanců a ukončení činnosti firem v odvětví. Míra nezaměstnanosti v zemi dosáhla desetiletého maxima 4,6 procenta. Ve srovnání s dalšími předními ekonomikami je sice tento údaj nízký, nezaměstnanost však výrazně stoupla z 3,2 procenta v polovině roku 2014.

Norská koruna od poloviny roku 2014 klesla kvůli propadu cen ropy o téměř 20 procent. To sice pomohlo místním vývozcům, avšak ne natolik, aby to výrazně zlepšilo celkovou ekonomiku.

Norsko je největším producentem plynu v západní Evropě a ekonomika země je na ropě vysoce závislá. Celkový růst hrubého domácího produktu, který zahrnuje i ropný sektor, loni zpomalil na 1,6 procenta z 2,2 procenta v roce 2014.

V samotném čtvrtém čtvrtletí HDP bez ropného sektoru vzrostl proti předchozím třem měsícům o 0,1 procenta po nulovém růstu v druhém kvartálu. Celkový HDP pak klesl o 1,2 procenta po expanzi o 1,6 procenta ve třetím čtvrtletí. Byl to první čtvrtletní pokles za více než dva roky a nejvyšší od třetího čtvrtletí 2012. Ropný, plynárenský a přepravní sektor klesl o 5,6 procenta.

Současná norská vláda však věří, že zemi se může podařit odolat poklesu, přestože ceny ropy klesly více, než se čekalo, a čínská ekonomika zpomaluje. Díky slábnoucí měně, fondu bohatství, ve kterém je 800 miliard dolarů (19,4 bilionu Kč), a potenciálnímu dalšímu snížení úroků by se Norsku mohlo podařit postupně diverzifikovat svoji ekonomiku i do dalších oblastí, než je těžba ropy a plynu, řekla agentuře Reuters premiérka Erna Solbergová. Těžba ropy a plynu má na celkovém HDP více než pětinový podíl.

Podle některých ekonomů nejnovější údaje posilují očekávání, že norská centrální banka na svém březnové zasedání sníží úrokové sazby. V prosinci banka nechala hlavní úrokovou sazbu na 0,75 procenta, avšak uvedla, že šance na snížení úroků v březnu je více než 50 procent.

Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k Makroekonomické predikci ČR

Ilustrativní obrázek

Evropa v datech: Evropskou ekonomiku táhne průmysl, nejvíce lidí ale pracuje v koronavirem silně zasažených službách

Ilustrativní obrázek

Jiný pohled na liberační balíček

Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k celkovým nákladům na obnovu ekonomiky

Ilustrativní obrázek

Ekonomické dopady koronaviru na české firmy

Ilustrativní obrázek

Moneta, Komerční banka: Stabilizační kroky ČNB i výzva ke zdržení se výplaty dividendy



Čti více
Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza otevřela v záporu

Ilustrativní obrázek

Asijské indexy dnes pokračovaly v poklesech

Ilustrativní obrázek

Index S&P 500 uzavírá středeční seanci ztrátou -2,37%

Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k pádu akcií Tesly

Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k pádu akcií Nikola Corporation

Ilustrativní obrázek

Německá burza otevřela v pozitivních číslech

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.