Africkým trhům se před deseti lety předpovídal pohádkový růst na akciových trzích, každoroční žeň nových IPO a nárůst emisí státních dluhopisů, po kterých se mělo jen zaprášit, realita na začátku roku 2016 je však zcela opačná. Na vině nejsou jen aktuálně nízké ceny komodit, ale také nestabilní a nezkušená politická scéna v mnohých afrických zemích a všudypřítomná korupce.
Burza v Nigérii, největší africké ekonomice, ztratila od konce roku 2013 41,9 miliard USD a v současnosti neobnáší ani desetinu hodnoty té singapurské. O nic lépe na tom není ani burza v Johannesburgu, která odepsala za stejné období 30 % své hodnoty a ještě hůře si vedla například ta v Ghaně. Většina ekonomik donedávna rapidně rostoucí subsaharské Afriky byla vážně postižena nízkými cenami komodit, které škrtí rozpočty většiny tamních států. Obzvláště bolestný je pokles poptávky po ropě, mědi a uhlí, která má příčiny v přesycenosti trhu a zpomalením ekonomického růstu v Číně.
Razia Khan, vedoucí afrického výzkumu v londýnské Standard Chartered Plc vidí za současnou neutěšenou situací pomalé tempo diverzifikace hospodářství subsaharských ekonomik, která po celá desetiletí spoléhají výhradně na vývoz nerostných surovin. Teď když se poptávka po těchto komoditách dramaticky snížila, padají africké akciové indexy jako jeden muž. Zatímco dvacet největších subsaharských indexů se technicky nalézá v medvědím trhu, dalších šest již upsalo více jak 10 %. Mizerná ekonomická situace se přirozeně podepisuje na výkonnosti národních měn, z nichž ta zambijská, malawijská a jihoafrická se za poslední půlrok dostaly na čelo světového žebříčku nejvíce se znehodnocujících měn.
| Myslíte si, že víte o akciích víc než ostatní? Zkuste naši zábavnou vědomostní soutěž. |
Africkým ekonomikám rozhodně neprospělo ani zvýšení základních úrokových sazeb FEDu, které vyvolalo masivní odliv kapitálu například z Nigérie. Investoři začali stahovat svůj kapitál také z důvodu zavedení pevné fixace nigerijské nairy (NGN) na americký dolar (USD). Centrální banka Nigérie fixaci neopustila ani tváří v tvář extrémně nízkým cenám ropy a nízkému tempu růstu. Nicméně na černém trhu zaznamenala nigérijská měna rekordní minima.
Slabé měny činí obsluhu zahraničního dluhu v amerických dolarech (USD) neúměrně drahou a investoři požadují za své peníze čím dál vyšší rizikové prémie. U patnácti subsaharských států s dluhem v amerických dolarech (USD) činí výnosy více jak 8 %, ještě před dvěma lety byl přístup na kapitálové trhy takto drahý jen pro dva z nich. Nejhůře jsou na tom Angola, Ghana a Zambie, které jsou s výnosy svých státních dluhopisů kolem 13–16 % příliš velkým soustem i pro ty nejodvážnější investory.
Většina analytiků letos neočekává návrat kapitálu na africké trhy, kterému především brání obavy o stabilitu tamních národních měn. Zatím to tedy vypadá, že Afrika si na své „zlaté desetiletí“ růstu bude muset ještě chvíli počkat.
