I přes příliv více jak jednoho milionu uprchlíků v minulém roce a očekávaný příchod minimálně stejného množství letos, kancléřka Angela Merkelová vzkazuje neoblomně Němcům: „to zvládneme.“ Nositel Řádu britského impéria a někdejší ředitel výzkumné skupiny pro rozvojové země Světové banky sir Paul Collier si není tak úplně jistý. Podle něj je třeba brát v úvahu motivaci většiny současných uprchlíků, kteří podle něj budou mít pouze malou snahu zapojit se aktivně do společenského a ekonomického života v nové zemi.
Jednou z potíží se kterou se bude muset německá integrační politika vyrovnat je už samotný velký počet migrantů, který jim dovoluje vytvářet homogenní skupiny, které dále ztěžují integraci.
Zatímco se můžeme často setkat s názorem, že se z velké části jedná „pouze“ o takzvané ekonomické uprchlíky, Collier argumentuje, že by to byla ta lepší varianta. Jelikož byla většina těchto uprchlíků k odchodu donucena za dramatických válečných okolností, budou hledat v novém domově především stabilitu a bezpečí, které přirozeně najdou u svých krajanů. Collier se tak obává velkých ghett vytvářených na základě národnostního a náboženského klíče, které dále ztíží jazykovou, kulturní a ekonomickou integraci migrantů do německé společnosti. Oproti tomu u těch, kteří přišli do Německa dobrovolně, se dá očekávat vyšší snaha zařadit se do společnosti.
Collier uvadí jako příklad neúspěšné historie německé integrační politiky částečně řízenou migraci německých Turků, u kterých nelze ani půl století po příchodu prvních Gastarbeiterů do válkou zničeného Německa hovořit o zcela úspěšném zařazení se do většinové společnosti. Collier současné kancléřce připomíná její pět let starý výrok, ve kterém prohlásila, že multikulturní politika v Německu zcela ztroskotala, přičemž důvody proč by tomu mělo být tentokrát jinak nevidí.
Jistým východiskem by podle ekonoma bylo zavedení povinných kvót pro uprchlíky na německých školách, univerzitách a v případě některých pracovních pozic. Podmínkou by také byla povinná výuka němčiny pro všechny bez rozdílu. Collier by uvažoval i o nařízeném místu pobytu po vzoru Švýcarska, kde jednotlivé kantony dodržují předepsané maximální počty imigrantů, tak aby se zamezilo vzniku přistěhovaleckých ghett.
