Nedobytné pohledávky v Číně dosahují bilionu dolarů. Hrozí prudký propad či dokonce finanční krize

04.05.2016 06:06 | V Z | Diskuze

Celková hodnota nedobytných pohledávek, které s sebou vleče čínská ekonomika – především v „mrtvých“ státních společnostech, nyní dosahuje takových hodnot, že by mohla vyvolat finanční krizi, tvrdí analytik investiční společnosti Macquarie Viktor Shvets a jeho tým. „Pokud Čína nevystoupí z tohoto bludného kruhu, nevyhnutelně povede k finanční krizi nebo alespoň prudkému propadu ekonomiky,“ napsal Shvets ve zprávě pro investory zaslané 29. dubna.

Foto: Dennis Jarvis

 

Problém čínského dluhu je jednoduchý, přinejmenším co se jeho povahy týče. Čínská vláda a centrální banka v minulosti poskytovaly velkorysé půjčky mnoha různým druhům čínských společností ve snaze podpořit ekonomický růst. Mnohé tyto společnosti jsou státní podniky, které se často vyznačují zaostalým způsobem řízení, jsou nemoderní, nekonkurenční a mnohdy přežívají spíše z politické vůle než z ekonomické nutnosti. Tyto „mrtvé“ společnosti existují především proto, aby splatily své dluhy státu, ale postupem času se mnohé z nich dostávají do prodlení či zcela přestávají být schopné splácet své dluhy.

Až donedávna nešlo o významný problém, tvrdí Shvets, protože čínská ekonomika rostla tak rychle, že její růst překonával míru růstu nesplácených úvěrů. S růstem ekonomiky však stoupaly i dluhy, jejichž celková výše nyní dosahuje 35 bilionů dolarů, tj. téměř 350 % čínského HDP:  

Pokud příliš mnoho společností nebude splácet své dluhy, soukromí věřitelé i banky budou mít obavy z poskytování dalších půjček. Pokud by k tomu došlo, Čína by se propadla do finanční krize způsobené nedostatkem likvidity. Celková hodnota dluhu, kterého se toto riziko týká, je tak velká – a čínská ekonomika je natolik významnou globální silou – že by se případná krize rozšířila jako nákaza do celého světa.

K této situaci ještě nedošlo, ale podle Shvetse reálně hrozí.

Míra růstu souhrnné produktivity faktorů (TFP) se Číně již blíží nule nebo je dokonce záporná. Nízká nebo záporná produktivita znamená, že k dosažení požadovaného růstu je třeba podpořit ekonomiku z veřejných zdrojů (3-5 bilionů dolarů na každých 5-6% nominálního růstu HDP). V případě Číny však jde o „Hlavu 22“, o začarovaný kruh, v němž rostoucí podpora z veřejných zdrojů podkopává důvěru privátního sektoru a vede k dalšímu poklesu rychlosti oběhu peněz (která je již nyní v Číně nižší než v Japonsku), což zase vede k vyššímu zadlužení, a tak pořád dokola. Výsledkem je silná deflace, pokles návratnosti investic a kumulace dluhových problémů. Pokud Čína z tohoto bludného kruhu nevystoupí, nevyhnutelně povede k finanční krizi nebo alespoň prudkému propadu ekonomik

Čínský problém se zadlužeností je skutečně obrovský: nedobytné pohledávky tvoří až 20 % všech půjček a jejich hodnota dosahuje 1 bilion dolarů, říká Shvets.

Zadlužení roste především v korporátním sektoru, nejvýrazněji v neefektivních a nabobtnalých státních podnicích. Ve své poslední zprávě o finanční stabilitě Mezinárodní měnový fond uvádí, že riziko hrozí 590 z celkově 2871 (tj. ca. 20 %) zkoumaných společností. To znamená, že tyto firmy mají nižší EBITDA v porovnání s úroky a úvěry, které musejí splácet. Celkově MMF odhaduje, že včetně menších státních organizací potenciálně špatné úvěry dosahují hrozby pro rozvahy komerčních bank v celkové výši převyšující 1,3 bilionu dolarů.

To by znamenalo ohrožení půjček v korporátním sektoru dosahujících 1,5-2 biliony dolarů.

Čína podle Shvetse však nemůže své současné problémy překonat prudkým růstem, jako tomu bylo v osmdesátých a devadesátých letech. Ekonomika zpomaluje a čínská populace stárne. V hospodářství přibývá příliš málo nové pracovní síly a není schopna vytvářet hodnotu, která by zvýšila HDP natolik, aby pokrylo rostoucí dluhy.

Pokud se tedy Čína nedokáže odpoutat od své dluhy poháněné investiční strategie, bude buď muset čelit domácí úvěrové krizi nebo ztracené dekádě charakterizované stále větším propadem míry růstu, podobně jako Japonsko na přelomu osmdesátých a devadesátých let.

Zdroj:bi, redakce
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrační foto

Čína sesadila Spojené státy v žebříčku zemí s největším počtem nejvýkonnějších počítačů na světě

Před vánocemi si lidé půjčují o desetinu více, vyplývá z vyjádření úvěrových firem

Ilustrační foto

Sü Ťia-jin se stal nejbohatším Číňanem dle časopisu Forbes

Ilustrační foto

Evropský parlament se shodl na pravidlech pro boj s levným dovozem ze třetích zemí

Čínský trh s uhlíkovými emisemi čeká na schválení vládou

Investice do stálých aktiv v Číně mohou zrychlit



Čti více

Akcie Bloomin' Brands vylétly vzhůru kvůli nátlaku od Jana Partners

Řetězce s rychlým občerstvením podaly v Q3 lepší výkon

Ropné společnosti na spalovací motory nezanevřely

Akcie Aetna posílily kvůli zprávě o blížícím se převzetí CVS

Týdenní předpověď forex analytiků z ING pro páry EUR/USD a USD/JPY

Fúze Marvell s Cavium by byla přínosem pro obě společnosti

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.