Migrační krize: Uzavřené hraniční přechody mohou srazit evropskou ekonomiku na kolena

20.04.2016 05:55 | V Z | Diskuze

Zoltán Unczorg zírá přes kapky deště dopadající na přední sklo jeho pětinápravového kamionu a trochu podrážděně přešlapuje z brzdy na plyn a zase zpět. „Je to velmi únavné,“  stěžuje si urostlý maďarský řidič na frontu pomalu se šinoucí k rakousko-německé hranici. Změnami v dopravě způsobenými uprchlickou krizí a jejich důsledky pro evropskou ekonomiku se ve svém článku zabývá agentura Bloomberg.

Foto: Martin Leveneur

Po více než osmi hodinách cesty s kamionem plně naloženým součástkami do ventilátorů již Unczorgovi dochází se zácpami a zpožděními trpělivost. Cesta přitom tentokrát probíhala lépe než obvykle. Na nynější rakousko-německé kontrole, zavedené kvůli kontrole pohybu migrantů na dálnici A3 blízko německého Pasova, někdy čekává až pět hodin. Tuto trasu přitom brázdí denně s nákladem výrobce elektromotorů EBM-Papst Group. 

„Nejhorší situace byla loni v létě kdy migranti po dálnici chodili směrem do Německa pěšky,“ říká. „Jet příliš rychle bylo nebezpečné, mohli byste někoho nešťastnou náhodou srazit.“

To, co Unczorga tak rozčiluje, přitom může vyvolat dalekosáhlé změny evropské ekonomiky, obchodu a dokonce i společnosti jako takové: migrační krize může vést k erozi po několik desetiletí budovaného systému umožňujícího cestování bez hranic mezi 26 zeměmi. Znovuzavedení rozsáhlých hraničních kontrol by bylo obrovskou ránou pro nejviditelnější (či vlastně neviditelné) vítězství v šedesátileté snaze o sjednocení Evropy, zrozené z ruin po druhé světové válce. Volný pohyb osob a zboží v tzv. schengenském prostoru, pojmenovaném po městě v Lucembursku, kde byla podepsána příslušná dohoda, nahradil někdejší bunkry a frontové linie na francouzsko-německé hranice i strážní věže a ostnatý drát tvořící Železnou oponu mezi východní a západní Evropou.

 

Zrušení Schengenu by znamenalo nedozírné ekonomické ztráty

Nyní mnohé země, včetně Německa, Rakouska, Francie a Švédska, obnovily hraniční kontroly na vybraných checkpointech. Donutila je k tomu největší uprchlická krize v Evropě od konce druhé světové války (v roce 2015 do Řecka a Itálie připlul více než milion uprchlíků), teroristické útoky a rostoucí odpor proti imigraci mezi obyvateli Evropy. Ekonomické náklady zrušení Schengenu v době, kdy evropská ekonomika stále roste jen velmi malým tempem, by byly obrovské.

Trvalé znovuzavedení hraničních kontrol by podle poměrně konzervativního odhadu nákladů německé Bertelsmannovy nadace by růst evropského HDP v nadcházejících deseti letech snížilo o 470 miliard euro. Pro představu, tato ztráta by byla srovnatelná se zánikem firmy velikosti BMW každý rok.

Otevřené hranice pohánějí ekonomický růst pro více než 400 milionů lidí a v Schengenu každoročně proběhne více než 24 milionů služebních cest a 57 milionů přeshraničních přeprav zboží, uvádí Evropský parlament. Firmy v průmyslovém srdci Německa spoléhají na sofistikované just-in-time dodavatelské řetězce využívající nižších výrobních nákladů v Maďarsku a Polsku. Francouzské potravinové řetězce prodávají čerstvé ovoce a zeleninu dodávané expresně ze Španělska a Portugalska. Dojíždění do práce přes hranice se stalo každodenní záležitostí. Evropané se mohou snadno rozhodnout např. že budou žít v Belgii a pracovat ve Francii.

Pro mnoho Evropanů je cestování bez cestovního pasu nedílnou součástí jejich evropanství. Firmě, pro kterou pracuje Unczorg, bezpečnostní kontroly zvyšují náklady kvůli zpožděním a vyšší potřebě skladování zboží.

Stálé hraniční kontroly by zničily obchodní model, na kterém je založen německý průmysl, říká Rainer Hundsdoerfer, šéf společnosti EBM-Papst. 

„Produkty, které potřebujete k montáži zde v Německu, dostanete ‘just in time’,“ uvedl Hundsdoerfer v telefonickém rozhovoru. „Kamiony proto jezdí nepřetržitě. Přijedou sem, vyloží zboží, naloží jiné a zase odjedou. Zvýšené náklady však nejsou jediným problémem při znovuzavedení hraničních kontrol. Hrozí, že bychom vůbec nebyli schopni provozovat naše továrny.“

Problémům by však podle něj čelily všechny německé firmy: „Žádný obor německého průmyslu, ať již jde o automobilky, výrobce elektrických spotřebičů či ventilátorů, by nemohl existovat bez východoevropské pracovní síly i továren.“ Hundsdoerferova společnost EBM-Papst, sídlící ve středoněmeckém Mulfingenu, byla založena v roce 1963 a vyrábí elektrické motory a ventilátory. Má výrobní závody v několika zemích, včetně Maďarska, Slovenska a České republiky. Komponenty, které převážel ve svém kamionu Unczorg, pocházely z továren v maďarských městech Tapolca a Celldomolk, a byly určeny k dalšímu zpracování ve více než 800 km vzdálené továrně v Mulfingenu.

Další využívání hraničních kontrol záleží na přílivu migrantů. Německý ministr vnitra Thomas de Maiziere na začátku dubna uvedl, že Německo ukončí kontroly na rakouských hranicích 12. května, pokud se touto trasou bude snažit hranice nadále překročit jen malý počet utečenců, s tím, že provede i bližší analýzu západobalkánské cesty.

 

Tusk: Hrozí ztráta kontroly vnější hranice se všemi bezpečnostními důsledky

Rakousko však zvažuje zavedení nových hraničních kontrol v Brennerském průsmyku, který je klíčovým dálničním spojením se severní Itálie. Zavedení této bariéry by mělo závažné ekonomické důsledky pro Evropu a bylo by i výrazným symbolem, prohlásil v pondělí podle italské zpravodajské agentury Ansa italský ministr zahraničních věcí Paolo Gentiloni. V následujících měsících se očekává příliv tisíců migrantů přes Středozemní moře, především z Libye.

Evropská unie 18. března uzavřela dohodu o zasílání některých uprchlíků zpět přes Egejské moře. Předseda Evropské rady Donald Tusk si je vědom obav ohledně této dohody a obnovených hraničních kontrol. „Dohoda s Tureckem a uzavření západobalkánské cesty vyvolává etické pochybnosti, a v případě Turecka i právní,“ prohlásil Tusk v Evropském parlamentu 13. dubna.

Tusk varoval, že EU „nedokáže zabránit politickým katastrofám“, pokud nedokáže zamezit ilegální imigraci do Evropy a obnovit kontrolu migrační politiky. „Mám na mysli kolaps schengenského prostoru, ztrátu kontroly nad vnější hranicí se všemi bezpečnostními důsledky, politický chaos v EU a všeobecný pocit nejistoty. Tyto faktory by nakonec vedly k vítězství populismu a extremismu.“

Důsledky migrace utečenců jsou viditelné na checkpointu na rakousko-německých hranicích blízko Pasova. Uprostřed dálnice je improvizovaná budova a kolona kamionů dosahuje celkem 6 km. Jejich výfukové plyny se mísí se zápachem hnojiva z nedalekých polí.

Pod velkým plátěným stanem čtyři policisté prohledávají velkou šedou dodávku. Kromě svých služebních zbraní jsou po březnových teroristických útocích v Bruselu v souladu s nařízeními ozbrojeni i samopaly.

„Netušíte, jak jsou pašeráci ve schovávání lidí vynalézaví a s jakými úkryty jsme se již setkali,“ říká komisařka Karsten Eberhardtová. „Pokud pod sedadlem vytvoříte prázdný prostor a zakryjete jej zepředu deskou, můžete tam schovat i poměrně velkou osobu.“

Příliv migrantů od ledna, kdy checkpointem procházelo až 12 000 osob denně, polevil. Poslední březnový víkend policie v této oblasti objevila 70 pašovaných migrantů.

Peter Sonnleitner, šéf oddělení zahraničního obchodu Dolnobavorské průmyslové a obchodní komory v Pasově, uvádí, že několik firem z regionu si stěžovalo na zpoždění, ale „měly pochopení“, protože většinu zvýšených nákladů absorbovaly přepravní společností.

 

Migrační krize ohrožuje i společnosti, jejichž zboží či komponenty jsou přepravovány po Evropě

Německý výrobce automobilových komponent Continental využívá každý den průměrně 15 až 20 kamionů k přepravě po Evropě. Nejdelší přepravní trasy trvají jedenapůl až dva dny a překračují hranice několika zemí. Pokud by byly obnoveny hraniční kontroly a na každých hranicích bylo třeba čekat čtyři hodiny, přepravní doba 20 kamionů by se zvýšila o 160 hodin denně, uvádí šéf zásobovacího řetězce Continentalu Juergen Braunstetter: „Dovedete si představit, že roční náklady by dramaticky narostly.“

Ekonomické náklady zvýšených hraničních kontrol by nakonec pravděpodobně byly zvladatelné, tvrdí Michala Marcussenová, globální ekonomická ředitelka pařížské společnosti Societe Generale. Horší by to podle ní bylo s politickými náklady.

„Nedávno jsme si prošli krizí eura a změnami evropských institucí,“ uvádí. „Lepší by bylo Schengen upravit tak, abychom měli dobře koordinované a kontrolované hranice. Lidé by opět získali důvěru, že Evropa je schopna čelit budoucím problémům.“

Zachování schengenského prostoru by určitě ulehčilo maďarskému řidiči Unczorgovi jeho každodenní přejezdy průmyslovým srdcem Evropy. „Dnes to není tak špatné,“ říká, když loudavě projíždí okolo checkpointu. Pojede ještě další dvě hodiny, než předá kamion jinému řidiči, který doveze náklad až do Mulfingenu. „Takto hladký je průjezd málokdy,“ dodává.

Zdroj:Bloomberg, Redakce
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrační foto

ČR i po 27 letech od změny režimu zaostává za západními státy, rozdíly se nedaří snižovat

Ilustrační foto

Co bude s Gibraltarem po brexitu?

EU a Velká Británie se sešly k prvnímu kolu jednání o Brexitu

Ilustrační foto

MMF podpořil spuštění finanční pomoci Řecku

Česká republika by měla být spojnicí mezi V4 a EU

Ilustrační foto

Míra zadlužení členských zemí EU se v prvním čtvrtletí zvýšila, nejvíce v ČR



Čti více

VIDEO: Technická analýza indexu DAX 24. 7. 2017

Dceřiná společnost amerického Wal-Mart má zájem o B&M

Ilustrační foto

Vanilka je nové zlato: Cena letí strmě nahoru, kuchaři jí přestávají používat

Ilustrační foto

Ropou znečištěná voda ovlivňuje chování ryb, ty pak činí hloupá rozhodnutí

Příští týden bude výsledková sezóna opět středem zájmu

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.