Měsíčník EU aktualit

14:14 | E V | Diskuze

Předsednictví v Radě EU se ujalo Chorvatsko

Ilustrativní obrázek
Foto: public

Předsednickou zemí Evropské unie se od ledna 2020 stalo Chorvatsko. Nejnovější členská země evropského bloku se vůdčí role ujala měsíc před chystaným britským odchodem a zároveň v době, kdy se čeká obtížné vyjednávání o víceletém unijním rozpočtu. Záhřeb mezi své priority řadí mimo jiné posun v rozšiřování EU o země západního Balkánu, na něž v současnosti nemají členské státy jednotný názor. Sedm let poté, co vstup Chorvatska rozšířil řady evropského bloku na 28 členů, se tento počet s největší pravděpodobností poprvé sníží. Zásadní výzvou během chorvatského předsednictví bude snaha uspořádat budoucí vztahy 27 unijních zemí s odcházející Británií.

Chorvatsko přebírá předsednickou roli od Finska, které mělo výrazně odlišnou představu o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021-2027. Finská vláda v listopadu připravila návrh pro budoucí vyjednávání, který sklidil kritiku většiny členských států. Zatímco čistí plátci z řad západních států by chtěli snížit celkový objem rozpočtu z Helsinkami navržených 1,07 % hrubého národního důchodu (HND) EU na 1 %, země východního a jižního křídla unie nesouhlasí s poklesem peněz na politiku soudržnosti

Středopravicová chorvatská vláda premiéra Andreje Plenkoviče vymezila čtyři hlavní okruhy, kterým se chce v nastávajícím půlroce věnovat. Vedle zajištění udržitelného hospodářského růstu smazávajícího rozdíly mezi regiony se hodlá Záhřeb zaměřit na lepší propojení Evropy, ať již v dopravě, energetice či kultuře. Zamýšlí také zefektivnit bezpečnostní spolupráci EU a posílit její vliv ve světě. Chorvatsko od vstupu do unie čelí velkému úbytku obyvatel, kteří míří za vidinou lepšího života do západních členských zemí. Zejména do Německa, Rakouska či Irska takto odešlo přes pět procent z celkových 4,2 milionu Chorvatů. Během svého předsednictví by chorvatská vláda chtěla přispět ke sbližování životních podmínek v unijních státech s cílem podobnou migraci omezit. Za velký úkol považuje Záhřeb zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, které v říjnu 2019 zablokovala Francie. Chorvatsko proto chce zprostředkovat dohodu mezi Paříží, která navrhuje zpřísnění přístupových kritérií, a většinou ostatních zemí požadujících, aby zavádění nových podmínek již nezbrzdilo začátek jednání se zmíněnými státy. Jedním z vrcholů chorvatského předsednictví má být květnový summit EU a západního Balkánu, do něhož by podle představ Chorvatska i dalších zemí včetně Česka mělo být o zahájení rozhovorů rozhodnuto.

 

Státy EU se shodly na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se 13. prosince 2019 po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Výjimku ze závazku si vyjednalo Polsko, o jehož pozici bude jednat summit v červnu 2020.

O výsledcích summitu informoval předseda Evropské rady Charles Michel. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovala ČR. Velká většina zemí byla již před jednáním připravena přihlásit se k principu, podle něhož do poloviny století veškeré emise oxidu uhličitého v EU vyváží například výsadba stromů. Česko, Polsko a Maďarsko však přišly s požadavky zohledňujícími jejich specifickou situaci. Polsko požadovalo především to, aby usnesení přislíbilo dostatek finanční pomoci pro přechod k čisté energii u regionů závislých na fosilních zdrojích. Varšava si nakonec vyjednala výjimku, která jí umožní připojit se k závazku později.

Naproti tomu českému požadavku na přímou zmínku o jaderné energii ostatní členské země vyšly vstříc a Praha se ke klimatické neutralitě přihlásila.

Lucemburský premiér Xavier Bettel, který se společně s Rakouskem bránil hodnotit jádro jako ekologickou energii, byl po jednání spokojen s tím, že nevznikne přímá vazba mezi unijními penězi a podporou atomové energie.

Za úspěch označila výsledek jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila svůj plán na přechod ke klimaticky odpovědnému hospodářství. Ten počítá mimo jiné s fondem na podporu uhelných regionů, s nímž mají být spojeny investice ve výši až 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

 

Transformační fond: Pomoc pro uhelné regiony

Cesta ke klimatické neutralitě dopadne zejména na regiony ekonomicky závislé na těžbě a spalování uhlí. S „očištěním“ jejich ekonomik by měl pomoci nový transformační fond.

Peníze by měl do regionů přivést nově vznikající Fond pro spravedlivou transformaci (Just Transition Fund – JTF), nebo-li transformační fond, který bude součástí celého transformačního mechanismu. Vznik fondu avizovala nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém programu a je součástí Zelené dohody pro Evropu. Zatím jsou známé hrubé obrysy fondu, konkrétní návrh předloží Komise v průběhu ledna 2020.

Mechanismus pro spravedlivou transformaci má ambici mobilizovat až 100 miliard eur. Finance by měly pocházet ze tří zdrojů – z nového Fondu pro spravedlivou transformaci, z centrálně řízeného programu InvestEU a dále z kapitálů Evropské investiční banky.

V rámci mechanismu by měla Komise členským státům a jejich regionům pomoci s vypracováním plánů transformace, regionům bude k dispozici také technická asistence, aby dokázaly finance úspěšně čerpat. Podpora bude namířena také na ochranu obyvatel, a to především těch, kteří v důsledku transformace například přijdou o práci.

Ačkoliv by měl nový fond disponovat vlastní částkou 4,8 miliardy eur, země střední a východní Evropy podpořené odbory upozorňují, že k transformaci bude potřeba větší objem nových zdrojů. Přerozdělit stávající fondy kohezní politiky a přidat k nim nových 4,8 miliard eur totiž nemusí stačit. Nejhlasitěji před nedostatkem financí varuje Polsko, které si zatím z dosažení klimatické neutrality vyjednalo výjimku.

Kolik peněz na JTF nakonec připadne, zatím není jasné. Stále se totiž jedná o novém dlouhodobém rozpočtu EU pro období 2021-2027. Některé členské státy přitom odmítají do unijního rozpočtu přispívat vyšší částku, a tím jej obohatit o nové zdroje. Jedná se o Německo, Nizozemsko a Finsko.

 

European Green Deal v kostce

Evropská komise představila očekávanou Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), která zahrnuje dlouhý seznam konkrétních plánů s cílem dosáhnout v EU do roku 2050 klimatické neutrality. Jaké jsou hlavní body dohody?

1. „Klimaticky neutrální“ Evropa

Jedná se o všeobjímající cíl Evropské zelené dohody. EU bude chtít dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, a to skrze „klimatický zákon“, který Komise představí v březnu 2020. Plán zahrnuje větší ambici ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, z původních 40 % má být nyní 50–55 %.

2. Cirkulární ekonomika

Nový akční plán cirkulární ekonomiky bude na stole v březnu 2020, a to jako součást širší průmyslové strategie EU. Má zahrnovat předpisy pro udržitelný výrobní proces, aby se nemuselo využívat tolik materiálu a výrobky bylo možné recyklovat nebo opětovně využít.

3. Renovace budov

Má se jednat o jeden z vlajkových programů Zelené dohody. Klíčovým záměrem je zde zdvojnásobit nebo ztrojnásobit poměr budov, které se zrenovují.

4. Nulové znečištění

Ať už se jedná o ovzduší, půdu nebo vodu, cílem je zajistit, aby bylo životní prostředí do roku 2050 bez jakéhokoliv znečištění. Jednu z nových iniciativ představuje chemická strategie pro dosažení „netoxického životního prostředí“.

5. Ekosystém a biodiverzita

V březnu 2020 spatří světlo světa také nová strategie v otázce biodiverzity, a to v rámci příprav na stejně tematicky laděný summit OSN v říjnu v Číně. Nová opatření se zaměří na zastavení úbytku biodiverzity, týkat se budou například boje se znečišťováním půdy a vody nebo vysazování stromů. Budoucí pravidla mají také podporovat ten typ zemědělství, jehož podmínkou není kácení lesů.

6. Strategie „z farmy rovnou na stůl“

Cílem strategie, kterou Komise představí na jaře 2020, je dosáhnout „zelenějšího a zdravějšího zemědělství“. Plán zahrnuje významné snížení využívání pesticidů, hnojiv a antibiotik. Členské státy dostaly za úkol do příštího roku vytvořit národní akční plány v rámci Společné zemědělské politiky, které následně projdou kontrolou souladu s cíli Zelené dohody.

7. Doprava

Jen rok po nových emisních standardech pro auta se Komise opět zaměřuje na automobilový průmysl. Současným cílem je dosáhnout do roku 2021 vypouštění 95g CO2 na km u nových aut, novinkou je snaha dostat toto číslo na nulu někdy ve čtvrté dekádě tohoto století. Elektromobilita bude podporována i nadále, do roku 2025 by měl přibýt další milion veřejných nabíjecích stanic.

8. Peníze

Aby se „na nikoho nezapomnělo“, Komise navrhuje zřízení tzv. mechanismu spravedlivého přechodu (Just Transition Mechanism) pro regiony závislé na fosilních palivech. Naší ambicí je mobilizovat 100 miliard euro a přesně je zacílit do nejzranitelnějších regionů a sektorů.

9. Výzkum, vývoj, inovace

Více než třetina rozpočtu unijního programu Horizont Evropa ve výši 100 miliard eur, který se mezi lety 2021 a 2027 zaměří na výzkum a inovace, bude směřovat do klimaticky přívětivých technologií.

10. Vnější vztahy

Unijní diplomatické snahy se budou soustředit na podporu Zelené dohody. Jedno z opatření, které patrně vzbudí pozornost a kontroverze, je návrh zavedení přeshraniční uhlíkové daně. Pokud se zbytek světa nepřidá k ambiciózním cílům EU, mělo by se jednat o nástroj k tomu, aby nedošlo k poškození unijního průmyslu levnější konkurencí ze třetích zemí.

Sama Evropská komise chce jít příkladem a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2030.

 

OČIMA EVROPSKÉ KOMISE

Makroekonomické nerovnováhy: Česko už není jedničkářem, ale riziko zůstává nízké

V roce 2016 byla Česká republika historicky jedinou zemí, která v hodnocení makroekonomických nerovnováh získala úplně čisté vysvědčení. U všech dvanácti indikátorů, které Evropská komise od roku 2011 používá pro odhalení rizika makroekonomických nerovnováh, se hodnoty pro Česko nacházely v bezpečném intervalu.

Od té doby ovšem tento český úspěch postupně bledne. V roce 2017 začala blikat kontrolka u růstu cen nemovistostí, v roce 2018 se nad bezpečnou hranici dostal i indikátor závazků finančního sektoru (z důvodu ukončení kurzového závazku ČNB) a ve zprávě Komise z prosince 2019 již svítí varovná světýlka tři: u růstu cen nemovitostí, reálného zhodnocení kurzu koruny a růstu nominálních nákladů práce.

Všechny tři ukazatele souvisí s ekonomickým boomem a poukazují na riziko přehřívání ekonomiky. Komise ovšem zároveň konstatuje, že riziko makroekonomické nerovnováhy, která by ohrozila stabilitu ekonomiky, zůstává u České republiky nízké.

Reálný růst cen nemovitostí, který kulminoval v roce 2017 na 9,1 %, v roce 2018 zpomalil na 6,1 %, těsně nad prahovou hodnotou. Stalo se tak zejména díky makroobezřetním opatřením ze strany ČNB. Přesto jsou ceny nemovitostí dnes o více než 20 % nad cenovým vrcholem z roku 2008 a nadhodnocení rezidenčních nemovitostí se odhaduje v rozmezí 7-15 %.

Nominální jednotkové náklady práce rostly v důsledku silného růstu mezd v roce 2018 druhým nejvyšším tempem v EU (6,4 %). Pro rok 2019 se očekává zpomalení pod 4 %. Silný růst mezd vytváří tlak na ziskovost firem a konkurenceschopnost exportérů.

Exportéři se navíc museli vypořádat se zhodnocením koruny, ke kterému došlo v roce 2017 a 2018 po skončení kurzového závazku ČNB. Zhodnocení reálného efektivního směnného kurzu bylo u české měny největší v rámci EU a za poslední tři roky přesáhlo prahovou hodnotu 11 %. Toto zdražení českého vývozu se zatím na české konkurencesconosti výrazněji neprojevilo: podíl Česka na světovém vývozu se za posledních pět let naopak zvýšil o 12 % .

Zbývajících devět ukazatelů používaných v hodnocení makroekonomických nerovnováh – ať již se týkají konkurenceschopnosti, zdraví bankovního sektoru, veřejného i soukromého zadlužení nebo trhu práce – žádné riziko nezdravého vývoje v ČR nenaznačuje.

 

Pavlína Žáková, Zastoupení Evropské komise v ČR

Zdroj:Česká spořitelna a.s.
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

První klienti v Čechách si sjednali hypotéku plně online

Ilustrativní obrázek

Skupina ČEZ podle informací deníku E15 zúžila seznam zájemců o rumunská aktiva

Ilustrativní obrázek

Cloud4com má nové servery Cisco UCS a slaví 9 let bez výpadku

Ilustrativní obrázek

Ratingová agentura Fitch zhoršila rating úvěrové spolehlivosti pro výrobce letounů Boeing

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.