MĚSÍČNÍ STRATEGIE Dluhopisy a měny

13:13 | E V | Diskuze

Co musíte vědět.

Ilustrativní obrázek
Foto: public

Data ze světové ekonomiky již reflektují negativní dopady pandemie. Na trzích nicméně dochází ke zlepšení sentimentu, který se projevuje také v posilování koruny. Centrální banky ponechávají úrokové sazby na stávajících úrovních. U ČNB čekáme první zvýšení sazeb v polovině příštího roku.

Světová ekonomika: Na trzích se zlepšil sentiment. Vedle postupného uvolňování karanténních opatření v řadě zemí působí v tomto směru také snaha vlád a centrálních bank o účinnou expanzivní politiku. V nedávné době například ve směru zlepšení nálady působily informace o výši ekonomické pomoci v EU či Německu. Postupný návrat ekonomik směrem ke standardnějšímu fungování může napomoci k rychlejšímu ekonomickému oživení. Riziko v podobě další případné vlny nákazy ale představuje stále faktor, který bude ekonomický růst brzdit.

Eurozóna: Ekonomika eurozóny letos výrazně poklesne, když čekáme její propad o zhruba 9 %. V prvním čtvrtletí se HDP snížilo meziročně „jen“ o 3,8 %, když relativně příznivý začátek roku celkové číslo tlumí. Ve druhém čtvrtletí bude propad výraznější. Míra nezaměstnanosti nicméně stále příliš neroste; to se ale v následujících měsících změní. Ačkoliv již od třetího čtvrtletí by se měl ekonomický vývoj pozvolna zlepšovat, k výraznějšímu oživení dojde až v příštím roce (služby, cestovní ruch). Ekonomické zotavení bude nicméně brzdit vysoké zadlužení zemí zejména jižního křídla eurozóny.

Česká ekonomika: Česká ekonomika projde v letošním roce recesí. Na základě naší prognózy očekáváme, že ekonomický výkon země poklesne o 7 %. V prvním čtvrtletí dosáhl propad HDP 2 %, když výsledek byl zmírněn relativně příznivým vývojem v počátku roku. Míra nezaměstnanosti mírně vzrostla. Kondice trhu práce by se měla začít zhoršovat až s časovým odstupem, a tedy od konce léta. Maloobchodní tržby a průmyslová produkce v průběhu dubna poklesly, když jejich vývoj odrážel karanténní opatření vlády a pokles poptávky. Květnové hodnoty by však měly přinést mírné zotavení.

Centrální banky: Sledované centrální banky ponechávají úrokové sazby na stabilní úrovni. ECB však po červnovém zasedání navýšila objem programu nákupů aktiv. Také FEDponechal nastavení sazeb beze změny. A stabilita sazeb se očekává taktéž od ČNB, a to i z důvodu, že poslední jednání přineslo vyšší pokles sazeb, než jaký implikovala nová prognóza české centrální banky.

Výnosy: Výnosy se během května posouvaly směrem dolů, když je tímto směrem táhlo relativně negativní očekávání části trhu. Na přelomu května a června ale spolu se zlepšeným sentimentem na trzích došlo ke korekci směrem nahoru. I nadále vnímáme polohu výnosové křivky jako příliš nízkou a během druhé poloviny roku by se měla zvýšit.

Ekonomický vývoj v USA a eurozóně

Americká ekonomika během prvního čtvrtletí poklesla. Květnová míra nezaměstnanosti přinesla pozitivní překvapení. Ekonomický vývoj eurozóny se zhoršuje. Jedno z hlavních rizik představuje vysoké zadlužení některých zemí. Hodnoty předstihových indikátorů se pozvolna zvyšují.


USA: Výkon americké ekonomiky během prvního čtvrtletí letošního roku mezikvartálně (anualizovaně) poklesl o 5 %. Vzhledem k pozdějšímu nástupu pandemie a restriktivních opatření vlády se její negativní dopady ale plně projeví v datech až během druhého čtvrtletí. Míra nezaměstnanosti dosáhla v květnu 13,3 %, když se od dubna mírně snížila. Data jsou ale zatížena značnou nejistotou, když skutečná míra nezaměstnanosti je s velkou pravděpodobností vyšší. Od přelomu druhého a třetího čtvrtletí bude docházet k pozvolnému ekonomickému oživení, kterému napomůže také uvolňování restriktivních opatření. Postupně se sníží také míra nezaměstnanosti, když americký trh práce je výrazně flexibilní (je snadné zaměstnance propustit ale po skončení krize také rychle najmout).

Předstihové indikátory setrvávají pod klíčovou padesátibodovou hranicí. V květnu však jejich hodnoty mírně vzrostly. Takový vývoj implikuje, že ačkoliv americkou ekonomiku čeká pokles, jeho průběh by měl být mírnější, než se očekávalo v samotném počátku pandemie. I nadále však platí, že významnější zhoršení nálady zaznamenává sektor služeb. K pozvolnému zotavování ekonomického vývoje by pak mělo docházet od druhé poloviny letošního roku.

EMU: Ekonomický pokles eurozóny dosáhl v průběhu prvního čtvrtletí 3,8 % mezičtvrtletně a 3,3 % meziročně. Taktéž v eurozóně budou dopady pandemie lépe reflektovat až hodnoty za druhé čtvrtletí. Trh práce zůstává v relativně dobré kondici, když v dubnu dosáhla míra nezaměstnanosti 7,3 %. Od následujícího měsíce by se však měla míra nezaměstnanosti postupně zvyšovat. Maloobchodní tržby v eurozóně během dubna poklesly. Taktéž průmyslová produkce zaznamenala propad, když k takovému vývoji přispěly zmiňované restrikce vlád a slabší poptávka. Od května by však uvedené sektory měly zaznamenávat pozvolné oživování. Celkové zotavení eurozóny však bude zpomalovat vysoké zadlužení zejména zemí jižního křídla bloku.

Sentiment v eurozóně se mírně zlepšuje. Předstihové indikátory se nacházejí pod padesáti body, avšak jejích hodnoty se mírně zvyšují. Částečně lepší náladu lze sledovat jak v sektoru průmyslu, tak služeb. U služeb vykazují indikátory ale i nadále nižší úrovně. Německý ukazatel Ifo zaznamenal v květnu taktéž rostoucí tendenci.

Ekonomický vývoj v ČR

Česká ekonomika během prvního čtvrtletí letošního roku poklesla. Negativní dopad pandemie se více projeví až v datech za druhé čtvrtletí. Od poloviny roku by se měla česká ekonomika začít ožívat.

HDP: Česká ekonomika během prvního čtvrtletí letošního roku meziročně poklesla o 2 %. Důvodem relativně mírného propadu byl příznivý ekonomický vývoj na počátku roku. Ve směru poklesu HDP působily zejména fixní investice, ale také zahraniční obchod či spotřeba domácností. Propad částečně tlumily vládní výdaje, které výrazně vzrostly. Ve druhém čtvrtletí česká ekonomika poklesne výrazněji, když takový vývoj bude reflektovat negativní dopady pandemie. Za celý letošní rok pak očekáváme snížení HDP o 7 %. K postupnému oživování by ale mělo začít docházet od přelomu druhého a třetího čtvrtletí. V příštím roce by pak zotavování mělo probíhat rychleji a ekonomika by měla růst tempem 4,5 %. Předkrizové úrovně by však měla dosáhnout až v roce 2022.

Průmysl a maloobchod: Průmyslová produkce v dubnu dále poklesla, a to o 33,7 % meziročně. Důvodem byla restriktivní opatření vlády, která vedla k pozastavení výroby, ale také nedostatek některých komponentů či nižší zahraniční poptávka. K významnému poklesu přispěl zejména automobilový průmysl. Maloobchodní tržby se v dubnu meziročně snížily o 11,5 %. Vedle karanténních restrikcí k takovému vývoji přispěl zhoršený sentiment domácností. Od května letošního roku by však mělo docházet k pozvolnému oživování jak maloobchodu, tak průmyslové produkce.

Inflace: V květnu růst spotřebitelských cen zpomalil, když dosáhl meziročně 2,9 %. Inflace však i nadále zůstává velmi vysoká, když jí táhne nahoru především růst cen potravin a příznivý vývoj na trhu práce před nástupem krize. V průběhu následujících měsíců by inflace neměla významně zpomalit. Proinflačně bude působit oslabení koruny, růst cen potravin či pozvolné obnovování domácí poptávky. Letos by pak měla průměrná inflace dosáhnout hodnoty 3,1 %, když k výraznějšímu zpomalení dojde až v příštím roce.

Předstihové indikátory: Předstihové indikátory PMI setrvávají pod 50desáti bodovou hranicí a predikují pokles ekonomiky. Pozvolna rostoucí hodnoty však naznačují, že očekáváný pokles by měl být o něco mírnější, než ukazovaly prvotní odhady. Důvodem lepší nálady je zejména pozvolné otevírání ekonomik a obnovování ekonomické aktivity.

Rizika: Nejvýznamnější riziko představují případné další vlny pandemie, které by vedly k opětovnému omezení ekonomické činnosti, a tedy i k výraznému poklesu HDP. Vedle toho ekonomický vývoj ohrožuje obnovení obchodních sporů mezi USA a Čínou či neúspěch brexitových vyjednávání, když tyto události by mohly zpomalit oživování ekonomik.

Centrální banky

Evropská centrální banka ponechala úrokové sazby na stabilní úrovni. Navýšila však objem nakupovaných dluhopisů. Nastavení sazeb by neměly změnit ani ostatní centrální banky, které by se tak měly vyvarovat uplatnění záporných úrokových sazeb.

ČNB: Na počátku května snížila česká centrální banka úrokové sazby o 75 bazických bodů. Učinila tak navzdory prognóze, která implikovala pokles sazeb o 50 bodů. Důvodem takového rozhodnutí byl zejména zhoršený výhled vývoje světové, ale i české ekonomiky. Další řádné měnově-politické jednání by se mělo uskutečnit v druhé polovině června. Od tohoto zasedání očekáváme ponechání hlavní úrokové sazby na stávající úrovni 0,25 %. Ve prospěch stability hovoří jednak minulé výraznější snížení sazeb, ale také pozvolné ožívání ekonomik. K prvnímu zvýšení úrokových sazeb dle nás dojde již ve 3Q 2021, když v tomto směru budou působit sílící inflační tlaky po odeznění negativních dopadů pandemie. Rizika jsou obousměrná. Pokud by přišly další vlny nákazy, centrální banka by pravděpodobně přistoupila k nastavení sazeb na úroveň tzv. technické nuly a tu by ponechala po většinu příštího roku. Pokud by se ale situace kolem koronaviru zlepšila, může dojít k růstu sazeb již v první polovině příštího roku.

ECB: Evropská centrální banka ponechala na svém červnovém zasedání úrokové sazby na stávajících hodnotách. Depozitní sazba je i nadále nastavena na -0,5 %. Změnu provedla u programu nákupů aktiv, který vznikl s cílem zmírnit negativní dopady pandemie do ekonomiky. Tento program (PEPP) navýšila o 600 mld. eur, když jeho celkový objem dosahuje 1,35 bilionů eur. Zároveň prodloužila uskutečňování nákupů až do poloviny příštího roku. Budoucí nastavení měnové politiky bude záviset na ekonomickém vývoji eurozóny, ale také na vývoji koronavirové nákazy. Na základě naší prognózy však nepředpokládáme, že by sazby dále poklesly, a to mimo jiné i kvůli omezené efektivitě tohoto opatření.

FED: Na svém červnovém zasedání ponechal FED úrokové sazby beze změny. Rozhodnutí bylo očekávané, když FED se dlouhodobě staví proti záporným sazbám. Ohledně budoucího vývoje naznačil FED, že nečeká zvýšení své hlavní sazby do konce roku 2022. Takovýto vývoj čeká drtivá většina členů FOMC. V rámci naší prognózy čekáme odlišný vývoj, když první zvýšení sazeb FEDu čekáme již ve 2Q 2022 s rizikem, že to může být i dříve. Aktuální krize je jiná, než byla ta finanční z roku 2008. Neměla by trvat příliš dlouho (tvar „V“ nebo „U“) a již v polovině příštího roku by světová ekonomika měla být ve fázi pevnějšího oživení. Navíc silná fiskální expanze jde směrem k zajištění dostatečného množství prostředků pro domácnosti i firmy, což přispěje k rychlejšímu oživení po krizi. S tím se budou pojit rostoucí inflační tlaky, proti kterým bude muset FED včas zasáhnout.

BoE: V současné chvíli činí hlavní úroková sazba britské centrální banky 0,1 %. Na tuto úroveň poklesla v březnu, když zástupci centrální banky zvolili pokles sazeb v rozsahu 65 bazických bodů. Na květnovém zasedání ponechali úrokové sazby beze změny. Současná hodnota tak představuje tzv. technickou nulu. I proto očekáváme, že na červnovém jednání ponechá BoE úrokové sazby na stabilní úrovni. Ve prospěch takového scénáře hovoří i vyjádření členů bankovní rady, kteří politiku záporných sazeb zvažují čistě na teoretické úrovni. Vyloučit však nelze případné navýšení programu kvantitativního uvolňování. Centrální banka se nyní soustředí na zmírnění negativních dopadů pandemie koronaviru. Vedle toho však může vývoj britské ekonomiky ohrožovat případný neúspěch v rámci brexitových vyjednávání.

 

EUR/USD, EUR/GBP

Zlepšená nálada na trzích a změna očekávání na eurozónu stály za posílením eura k dolaru. Euro by mělo posílit i ve druhé polovině roku, celkově již ale nepůjde o tak výrazný pohyb. 

EUR/USD: Kurz eura k dolaru v nedávné době relativně silně posílil, když se z hladiny 1,07 posunul zhruba na hladinu 1,13. Důvodem posílení eura je optimismus na trzích, výše plánového fiskálního stimulu v EU, kterou trhy vnímají jako přínosnou z pohledu budoucího oživení, a dále aktuální situace v USA (vysoká nezaměstnanost, pokračují pandemie a protesty proti policejnímu násilí). Situace v USA se ale v následujících týdnech může zlepšit. Například trh práce je flexibilní a nezaměstnanost se tak může relativně rychle snížit. A i pandemie by měla postupně odeznívat. Proto by mohlo dojít k mírné korekci směrem k lehce silnějšímu dolaru.

Euro by k dolaru mělo pozvolna posilovat i ve druhé polovině letošního roku a dále pak v příštích dvou letech. S uklidněním sentimentu ve světové ekonomice dojde k návratu části kapitálu z USA do Evropy, což zvýší poptávku po euru a kurz tak posílí. Vedle toho byly trhy v poslední době ohledně eura dle nás až příliš pesimistické. Rychlost sílícího eura ale nebude výrazná. Jednak za tím bude stát nejistota na trzích (obavy z dopadů zadlužení jižního křídla eurozóny) a dále pak měnová politika, když FED začne zvyšovat sazby s velkou pravděpodobností daleko dříve než ECB. Navíc rychlost zvyšování sazeb v USA může být z důvodu obnovy inflačních tlaků vyšší, než trhy nyní čekají.

EUR/GBP: Libra k euru se nyní pohybuje poblíž hladiny 0,89. Během května tak libra mírně oslabila (ze zhruba 0,87), když za tímto vývojem stála nepříznivá situace kolem pandemie a zatím jen velmi malý pokrok v jednáních ohledně brexitu (dohoda s EU stále není vyřešena). Tyto dva negativní vlivy tak stále nepouštějí libru zpět na silnější hladinu, kde se pohybovala před nástupem krize (v únoru 0,83).

Libra by v následujících měsících měla postupně korigovat směrem k silnějším hladinám, když k tomu přispěje postupné zlepšení situace okolo koronaviru a s ním související ekonomické oživení. Také v případě brexitu stále vidíme jako daleko pravděpodobnější, že dojde k dohodě s EU či dalšímu odkladu termínů tak, aby nedošlo ke značným negativním ekonomickým dopadům. Kladný vliv brexitu se ale projeví v kurzu pravděpodobně až v závěru roku, když k dohodě s EU (či dalšímu odkladu) může dojít spíše až v okamžiku, kdy především britskou stranu začne tlačit čas.

 

EUR/CZK, USD/CZK, GBP/CZK

Koruna v poslední době posílila, když k tomu přispěl zlepšený sentiment na trzích. Posilování koruny čekáme i nadále; rizikem ale zůstává situace kolem koronaviru. 

EUR/CZK: Spolu se zlepšeným sentimentem na trzích došlo k posílení koruny, která se nyní pohybuje již v blízkosti hladiny 26,60. Druhým důvodem je změna očekávání, kdy část trhu byla ještě donedávna ohledně budoucího vývoje měnové politiky až příliš pesimistická (pokles sazeb na 5 bodů a pak jejich dlouhodobá stabilita). Nyní se tato očekávání postupně mění směrem k vyšší pravděpodobnosti ponechání sazeb na stávající úrovni a jejich dřívějšímu zvýšení.

Koruna by měla posilovat dál. Prvním důvodem bude pozvolné ekonomické oživení, které se přenese se zpožděním do vyšších inflačních tlaků a nutnosti včasného zvyšování úrokových sazeb. To zvýší zájem investorů o korunu a bude docházet je jejímu posilování. Druhým důvodem bude další zlepšení sentimentu na trzích, které bude stát za návratem části kapitálu, který po vypuknutí krize z české ekonomiky odtekl do bezpečných přístavů. Pro konec letošního roku posouváme naší prognózu z 26,45 na 26,10. Rizika jsou obousměrná, když hlavním faktorem bude vývoj okolo koronaviru (případná druhá vlna korunu znovu oslabí, po odeznění pandemie může koruna posílit rychleji).

USD/CZK: Koruna k dolaru značně posílila, když za tímto vývojem stálo jak posílení koruny k euru, tak i posílení eura k dolaru. Pro nejbližší období je možná lehká korekce, když může mírně posílit dolar k euru. Ve druhé polovině roku bude ale koruna pokračovat směrem k silnějším hodnotám, když jí pomůže oživení ekonomiky a zlepšení sentimentu ve světě. Posilovat by koruna měla i v následujících dvou letech, ačkoliv rychlost bude podstatně mírnější (očekávaný růst sazeb v USA a obavy o zadlužení zemí na jihu eurozóny budou tlumit oslabování dolaru k euru).

GBP/CZK: Koruna k libře se pohybuje v blízkosti hladiny 30,0, když během května došlo k posílení kurzu ze zhruba 31,50. Za tím stála nepříznivá situace pandemie v Británii, která oslabila libru, a naopak zlepšení sentimenu v eurozóně, které pomohlo k posílení koruny k euru. Pro nejbližší čtvrtletí čekáme mírné oslabení koruny k libře a pak po nějaký čas zhruba stabilní kurz bez jednoznačného trendu. V Británii by se měla postupně zlepšit epidemiologická situace, což přispěje k oživení ekonomického vývoje. A v závěru roku může libře také pomoci brexit, pokud se podaří najít shodu s EU.

 

Dluhopisy – emisní politika a finanční potřeba vlády

Vláda výrazně navýšila plánovaný schodek rozpočtu. To zvýší finanční potřebu, nicméně nemalá část těchto prostředků již byla získana během minulých měsíců. Vzhledem k nízkým výnosům se MF pravděpodobně dále zaměří na SDD s delší dobou splatnosti. K tomu může přispět zvýšení poptávky nerezidentů.

Státní rozpočet: V květnu skončil státní rozpočet v deficitu ve výši 157,4 mld Kč. O měsíc dříve byl rozpočet v deficitu necelých 100 mld Kč. Výrazný deficit je odrazem vysokých státních výdajů na boj s pandemií a negativním makroekonomickým dopadům. Na druhou stranu se ale v deficitu promítá i výrazná předkrizová expanze fiskální politiky, což bylo vidět především v prvních dvou měsících letošního roku.

Pro letošní rok plánuje aktuálně MF zvýšit deficit státního rozpočtu na 500 mld Kč. Je otázka, zdali bude skutečný deficit opravdu takto vysoký, či si MF vytváří polštář pro případ, že by na podzim přišla druhá vlna pandemie. Aktuálně tak počítáme s deficitem 450 mld Kč. Vysoký deficit bude pravděpodobně i příští rok. Kromě následků letošní krize se ve výši deficitu pravděpodobně odrazí i podzimní volby a s nimi spojená očekávaná fiskální expanze.

Finanční potřeba: Pro zbytek letošního roku čekáme finanční potřebu ve výši zhruba 600 miliard korun, nicméně nemalá část těchto prostředků již byla v rámci nedávných emisí získána. Největší měrou se na finanční potřebě podílí deficit státního rozpočtu v očekávané výši 450 mld Kč a dalších zhruba 100 mld přidá nutnost refinancovat maturující dluhopisy. V příštím roce finanční potřeba dosáhne téměř 500 mld Kč. Vedle vysokého deficitu k tomu přispěje i skutečnost, že značná část nově vydaných dluhopisů a SPP maturuje již příští rok a bude je tak nutné refinancovat.

Emisní aktivita MF: Mezi březnem a květnem vydalo MF cenné papíry za necelých 500 mld Kč. Ačkoliv část prostředků byla použita na refinancování maturujících cenných papírů, zbylá část může být použita na letošní výdaje. Proto emisní aktivita ve zbytku roku již nebude tak vysoká. V tuto chvíli čekáme, že by mohla být ve výši zhruba 150-200 mld Kč. Záviset ale bude i na podmínkách na trhu, kdy například při příznivém vývoji křivky by mohlo MF vydat více prostředků a použít je až v příštím roce. Pro vyšší emisní aktivitu mluví i skutečnost, že výrazný objem vydaných cenných papírů maturuje také na začátku příštího roku a emise dluhopisů může být výhodnější rozložit v čase, než vydat najednou velký objem.

Struktura vydávaných SDD a SPP: Vzhledem k vysoké nejistotě vydalo MF během posledních tří měsíců relativně velký objem prostředků v SPP. Výnosová křivka se nicméně stále nachází nízko a dá se tak čekat, že MF může chtít této skutečnosti využít a vydávat především dluhopisy s delší dobou splatnosti. Zvlášť v situaci, kdy se od příštího roku zvyšuje pravděpodobnost růstu sazeb. Pro vydávání SDD mluví i skutečnost, že s uklidněním situace ve světové ekonomice se může zvýšit poptávka nerezidentů, kteří se vedle výnosů dívají i na očekávaný vývoj koruny (její budoucí posílení).

Dluhopisy – výnosová křivka

Výnosová křivka by spolu s mírně lepším sentimentem měla pozvolna růst. Výraznější nárůst bude nicméně až v příštím roce. Sklon křivky se bude od příštího roku snižovat. 

Aktuální úroveň výnosové křivky: Během května se výnosová křivka posouvala směrem dolů, nicméně na začátku června korigovala zpět a část předchozího poklesu umazala. To pravděpodobně souviselo se změnou sentimentu na trzích, kdy se zvýšil optimismus ohledně budoucího ekonomického vývoje. I nadále ale platí, že trhy jsou ohledně budoucího vývoje sazeb v ČR dle nás až příliš pesimistické, když čekají dlouhé období nízkých sazeb.

Aktuální sklon výnosové křivky: Sklon výnosové křivky zůstává kladný. Nástup krize a ním spojený odliv zahraničního kapitálu do bezpečných přístavů vedl k normalizaci sklonu výnosové křivky, když se projevil především na jejím delším konci (na krátkém konci měl hlavní vliv pokles sazeb ČNB). Aktuálně ve směru vyššího sklonu křivky působí také lepší nálada na trzích, která se projevuje především u delších splatností, a to v situaci, kdy u ČNB se pro nejbližších několik čtvrtletí utažení měnové politiky nečeká (proto je krátký konec dole). V nejbližší době by se křivka neměla výrazněji zplošťovat.

Prognóza úrovně křivky: Výnosová křivka zůstane nízko, když se v ní bude i nadále odrážet značná nejistota a nízké úrokové sazby ČNB i ECB. Na druhou stranu jsou ale dle nás očekávání trhu stále až příliš pesimistické, a proto v následujících měsících by mělo dojít k mírnému posunu křivky nahoru spolu se zlepšujícícm sentimentem na trzích. Výraznější posun křivky nahoru čekáme v příštích dvou letech, kdy se do výnosů propíše (námi očekávané) zvyšování sazeb ČNB. Ve směru vyšších výnosů bude působit i vysoká emisní aktivita MF. Letos je totiž vliv vyšší emisní aktivity MF brzděn možností spuštění QE, pokud by to ČNB uznala za žádoucí. V příštím roce by už ale QE ČNB pravděpodobně nezavedla, protože ekonomika by měla být z krize již venku a nacházet se ve fázi oživení.

Prognóza sklonu křivky: V letošním a příštím roce čekáme, že sklon křivky by měl zůstat kladný. V letošním roce se velmi mírně zvýší (čekáme zhruba 10 bodů), když k němu přispěje relativně větší pohyb na delším konci křivky (směrem nahoru) z důvodu lepšího sentimentu na trzích. Od příštího roku čekáme, že ČNB začne zvyšovat postupně sazby, což se ve větší míře projeví na krátkém konci křivky, protože růst výnosů na delším konci bude tlumen vyšší poptávkou od nerezidentů. S růstem výnosů se nicméně zvýší i poptávka od rezidentů, pro které začnou být výnosy více atraktivní. Tyto vlivy budou v příštích dvou letech růst výnosů na delším konci brzdit.

 

Zdroj:Nicole Gawlasová, Jiří Polanský, Česká spořitelna
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Ranní restart 24.9.2020

Ilustrativní obrázek

Ranní restart 22.9.2020

Ilustrativní obrázek

Ranní zpráva z finančního trhu 22.9.2020

Ilustrativní obrázek

Ranní zpráva z finančního trhu 18.9.2020

Ilustrativní obrázek

Ranní zpráva z finančního trhu 17.9.2020

Ilustrativní obrázek

Ranní zpráva z finančního trhu 16.9.2020



Čti více
Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza otevřela v záporu

Ilustrativní obrázek

Asijské indexy dnes pokračovaly v poklesech

Ilustrativní obrázek

Index S&P 500 uzavírá středeční seanci ztrátou -2,37%

Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k pádu akcií Tesly

Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k pádu akcií Nikola Corporation

Ilustrativní obrázek

Německá burza otevřela v pozitivních číslech

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.