Měsíční strategie - dluhopisy a měny

12:46 | E V | Diskuze

Co musíte vědět

Ilustrativní obrázek
Foto: Simon Cunningham

Hrozba tvrdého brexitu trvá, německá ekonomika je na prahu recese, byť mělké, a obchodní spor mezi USA a Čínou se opět vyhrotil.

 

Brexit: Boris Johnson požádal královnu o přerušení schůze parlamentu a ta mu dle ústavních zvyklostí vyhověla. To znamená, že parlament se před brexitem sejde až v polovině října. Ještě před přerušením schůze ale parlament odhlasoval, že premiér musí v případě, že nebude vyjednaná dohoda s EU, požádat o odklad brexitu. Johnson tak nyní prohrává bitvu, ale válka nakončí. Cílem Johnsona jsou nové volby, protože již ztratil v parlamentu většinu. Pokud by k předčasným volbám skutečně došlo a Johnson vyhrál, zákon může zrušit a vystoupit pak bez dohody.

Obchodní války: Od neděle platí americká cla na čínské zboží v hodnotě přes 100 mld USD. Jako odvetu zavedla Čína cla na americké vývozy v hodnotě 75 mld USD. Obchodní spor mezi oběma státy se tak stále neuklidnil a spíše eskaluje. V září by se měly uskutečnit mezi USA a Čínou další rozhovory, ale výraznější ústupky Číny spíše nečekáme. Trump si to pravděpodobně uvědomuje, a proto začal více útočit na FED (potřebuje nepřítele, na koho svede zpomalování ekonomiky).

Německo: Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně klesla o 0,1 % a stojí tak na prahu recese, protože růst HDP zůstane v mezičtvrtletním vyjádření záporný pravděpodobně i ve třetím čtvrtletí. Výhodou nicméně může být, že německá vláda si danou situaci uvědomuje a konečně se odhodlala k fiskální podpoře ekonomiky. Její podoba zatím není známá (mluví se o snížení firemních daní či různých dotacích). To by mělo pomoci vrátit ekonomiku zpět k růstu.

Česká ekonomika: Růst české ekonomiky zůstává stále příznivý, když ho i nadále podporuje domácí i zahraniční poptávka. Ve 3Q se ale v datech může mírně projevit slabší výkonnost Německa. Tento dopad ale nebude příliš výrazný.

Centrální banky: V září by mohla ECB snížit úrokové sazby a případně přidat další stimul. FED naopak možnost snížení sazeb zatím neavizoval; i tak ale čekáme v letošním roce v USA ještě jeden jejich pokles. ČNB ponechá sazby beze změny, když proinflační vliv domácí ekonomiky je kompenzován horším vývojem v zahraničí.

Výnosy: Jen částečně úspěšná aukce německých 30ti letých dluhopisů stanovila prozatímní dno, od kterého se výnosy odrazily mírně nahoru. Rizika ve světové ekonomice a očekávané uvolnění měnové politiky v USA i eurozóně ale stále působí výrazně ve směru velmi nízkých (ČR) či dokonce záporných výnosů (Německo).

 

Ekonomický vývoj v USA a eurozóně

Americká ekonomika zpomaluje a navíc se obchodní spory s Čínou začínají více promítat do dat. Ekonomický vývoj v eurozóně zůstává křehký.

 

USA: Vývoj americké ekonomiky zůstává příznivý, nicméně rizika se zvyšují. Ve 2Q rostlo americké HDP o 2 % (mezičtvrtletně anualizovaně), když i nadále k růstu významně příspívá spotřeba domácností. Celkově ale americká ekonomika postupně zpomaluje, když k tomuto vývoji přispívá především vyprchávání kladného vlivu daňové reformy, vysoké sazby FEDu a obchodní spory mezi USA a Čínou. Tento poslední faktor začíná nabývat na významu, když se zvyšující se cla začínají promítat do ekonomiky čím dál tím více. To na jedné straně negativně ovlivňuje spotřebitelskou důvěru včetně očekávání do budoucna (přes vyšší ceny a mírně nižší zaměstnanost v daných sektorech). Na druhé straně zeslabuje růst průmyslové produkce. To může v budoucnu růst HDP ještě více zpomalit.

EMU: Ekonomický vývoj v eurozóně zůstává relativně slabý, když ve 2Q rostlo HDP jen 0,2 % mezičtvrtně (anualizovaně o 0,8 %). Špatný je především vývoj v průmyslu, který je negativně ovlivněn brexitem a nízkým růstem v Itálii. Naopak služby jsou stále v expanzi a špatná data z průmyslu tak kompenzují. Tento vývoj bude platit i pro nejbližší měsíce, když aktuální data z předstihových indikátorů celkový obrázek příliš nemění. PMI průmyslu je stále pod 50ti body (překvapivě se ale v srpnu nad tuto hranici dostala Francie); naopak služby jsou stále v expanzi. V případě celkové důvěry indikují aktuální data její zhruba stagnaci, nicméně záležet bude především na brexitu, kam se sentiment vydá dál.

 

Ekonomický vývoj v ČR

Vývoj v české ekonomice zůstává příznivý. I naplnění některých rizik by česká ekonomika relativně v klidu ustála.

 

HDP: Růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí příjemně překvapil, když dosáhl mezičtvrtletně 0,7 % a meziročně 2,7 %. Z jednotlivých složek zůstala klíčová spotřeba domácností a velmi slušně rostly také vývozy. Celkově se tak potvrzuje, že česká ekonomika je na tom stále velmi dobře a o nějakém výraznějším zpomalení růstu nemůže být řeč. Minimálně prozatím.

Inflace: Cenový vývoj zůstává stále silně proinflační, když celková inflace se pohybuje jen lehce pod horní hranicí tolerančního pásma kolem inflačního cíle (3 %). Ve směru vyššího cenového růstu působí především silná domácí poptávka a vysoký růst mezd, který firmy zčásti přenášejí do svých cen. A silně rostou také ceny některých potravin. Vysoká inflace bude přetrvávat i po zbytek letošního roku; v příštím roce by měla zpomalit, nicméně stále zůstane pravděpodobně nad 2 %. Kdyby nebylo vysokých rizik ve světové ekonomice, vývoj inflace by pravděpodobně přiměl ČNB k dalšímu zvýšení sazeb.

Předstihové indikátory: Aktuální vývoj předstihových indikátorů se dá brát jako smíšený. PMI stále naznačuje pokles průmyslové produkce, za kterým stojí především brexit a nejistota s ním spojená (očekávaný růst průmyslu v červenci je tažen vyšším počtem pracovních dní). Na druhou stranu ale důvěra spotřebitelů i podnikatelů v ekonomiku zůstává relativně vysoká. Ve třetím čtvrtletí by se ale v datech mělo více projevit zpomalení Německa. I tak ale nepůjde o nijak závratný dopad.

Rizika: S aktuálním tažením Borise Johnsona za brzký odchod z EU stůj co stůj a eskalací obchodních vztahů mezi USA a Čínou se rizika pro očeskou ekonomiku zvýšila. Například tvrdý brexit by způsobil zpomalení růstu českého HDP o více než procentní bod (z 2,7 % na zhruba 1,5 %). Obchodní spor mezi USA a Čínou má dopad v tuto chvíli spíše zprostředkovaný přes zpomalení růstu světové ekonomiky a horší sentiment, nicméně Trump opakovaně hrozí zavedením vyšších cel na evropská auta, což už by mělo vliv výraznější (zhruba třetinový oproti brexitu). I tak by ale česká ekonomika oba dva tyto šoky vcelku bez problémů ustála. HDP by sice zpomalilo svůj růst, ale ten by stále zůstal bezpečně kladný.

 

Centrální banky

ECB i FED na vlně uvolnění měnové politiky. ČNB a BoE naopak vyčkávají.

 

ČNB: Po zbytek letošního roku ponechá dle nás ČNB úrokové sazby beze změny. Na jednu stranu sice zůstává inflace v blízkosti horní hrany tolerančního pásma kolem inflačního cíle (3 %) a silné proinflační tlaky budou přetrvávat i nadále. Na druhou stranu se ale zvyšují rizika v zahraničí a zvýšení sazeb by tak dle našeho názoru nedávalo v tuto chvíli příliš smysl. Aktuální zhoršení situace ve světové ekonomice, ať již jde o pokles HDP v Německu či opětovný nárůst rizik, jdou tak ve směru stability úrokových sazeb po delší dobu. Pokud by ale došlo k tvrdému brexitu a dalšímu zhoršení vývoje v eurozóně, mohla by ČNB sazby naopak snížit (náš alternativní scénář).

ECB: Na zářijovém zasedání by mohla ECB snížit úrokové sazby. Vzhledem k nízké výkonnosti ekonomiky eurozóny je potřeba na její podporu další stimul, což si ECB uvědomuje. Problémem je, že očekávané snížení úrokových sazeb, které bude ovlivňovat ekonomiku především přes slabší kurz eura, nebude pravděpodobně stačit a bude nutné udělat víc. Během léta analytický tým ECB propočítával různé možnosti, mezi kterými by si mohli představitelé ECB vybrat. V tomto ohledu ale může být diskuze a hledání konsensu složitejší než v případě změny sazeb. Proto je možné, že s dalším opatřením, ať již to může být opětovné nastartování kvantitativního uvolňování nebo nějaká podpora bank, může ECB příjít až později během následujících měsíců.

FED: Po červencovém snížení úrokových sazeb čekají trhy na podzim ještě jeden jejich pohyb směrem dolů. Ve své komunikaci ale zůstal FED spíše zdrženlivý a další brzké snížení sazeb zatím neavizoval. Zápisky z posledního jednání totiž ukázaly, že představitelé FEDu nejsou jednotní při pohledu na měnovou politiku, a vystoupení Powella v Jackson Hole skončilo mírnou přestřelkou (na dálku) s Trumpem o tom, jestli americkou ekonomiku poškozují obchodní války nebo vysoké sazby. Vzhledem ke zpomalující ekonomice ve zbytku letošního roku čekáme ještě jeden pokles sazeb, ke kterému by mohlo dojít na konci října. Trhy dávají ale vyšší pravděpodobnost této změně již pro září.

BoE: Pozice BoE se nyní příliš nemění. Britská centrální banka varuje před ekonomickými škodami, které by způsobil neřízený brexit, a situaci sleduje. Vzhledem k vysokým nejistotám zatím svou politiku nemění, nicméně vzhledem k poklesu britské ekonomiky ve druhém čtvrtletí a hrozbě pádu do recese je nyní pravděpodobnější pohyb sazeb směrem dolů nebo jejich stabilita. Celkově tak bude záležet na formě brexitu. Odchod Británie z EU bez dohody by mohl BoE přimět ke snížení sazeb a snaze podpořit tímto krokem ekonomiku. Pokud by ale došlo ke změkčení následků brexitu nebo k dalšímu odkladu, BoE by mohla ponechat sazby beze změny po delší dobu, než ekonomický vývoj zesílí.

 

EUR/USD, EUR/GBP

Opětovný nárůst nejistoty ve světové ekonomice prodlužuje období silného dolaru. Libra se drží a neoslabuje.

 

EUR/USD: Riziko tvrdého brexitu, špatná data z Německa (a tím i eurozóny) a očekávání poklesu sazeb ECB jsou stále hlavními faktory stojícími za silným dolarem k euru. I když je v tuto chvíli euro stále vůči dolaru slabé a mělo by časem posílit, nestane se tak hned. Naopak tím, že rizika ve světové ekonomice ze dne na den nezmizí, tak dolar zůstane silný a k jeho oslabení bude docházet jen velmi pozvolna. Navíc trhy jsou nyní možná vůči eurozóně naladěny negativněji, než by odpovídalo realitě. A bude tak třeba více příznivých dat z Evropy, než se sentiment otočí.

V následujících měsících bude záležet na brexitu a obchodních sporech mezi USA a Čínou. Pokud by došlo k tvrdému brexitu (například vítězství Johnsona v předčasných volbách, pokud k nim dojde), dolar by mohl ještě více posílit směrem k 1,07. Pokud se britskému parlamentu podaří tvrdý brexit odvrátit, což tak minimálně pro nejbližší týdny vypadá, mohlo by dojít ke korekci na zhruba 1,12. Ve střednědobém horizontu čekáme zlepšení ekonomické situace v Německu, kdy fiskální podpora ekonomiky zabere, a Německo se tak vrátí k růstu. To následně zlepší situaci v eurozóně a přispěje k postupnému posilování eura.

EUR/GBP: Kurz libry k euru se nyní pohybuje na silnějších hladinách než před několika týdny (EUR/GBP 0,91 oproti 0,93). Trhy tak stále tvrdému brexitu zcela nevěří a vidí pravděpodobnost mírně pod 50 %. Pro nejbližší týdny tak stále platí, že čím vyšší bude pravděpodobnost brexitu bez dohody, tím libra může více oslabit. Nicméně aktuální úspěšné hlasování v parlamentu proti „no-deal“ brexitu může držet libru blízko hladiny 0,90-0,91.

Pro nejbližší období zůstane klíčovým faktorem brexit. Pokud se zvýší pravděpodobnost tvrdého brexitu (scénář brzkých předčasných voleb a výhra Johnsona), může dojít k oslabení. V tomto ohledu by tvrdý brexit klidně mohl poslat libru směrem k paritě. Pokud se naopak podaří parlamentu zablokovat Johnsona, což je scénář, kterému dávám mírně vyšší pravděpodobnost, libra by se mohla pohybovat kolem výše zmíněné hladiny 0,90-0,91. Výraznější posílení ale během letošního roku již příliš nečekáme, když problém brexitu a s ním souvisejících ekonomických škod úplně nezmizí. Ve střednědobém horizontu se ale situace uklidní, rizika se sníží a libra by mohla lehce posílit.

 

EUR/CZK, USD/CZK

Ve vývoji koruny se i nadále odráží vyšší nejistota ve světové ekonomice a především brexit. Pro nejbližší týdny zůstane kurz slabý. Pokud se situace uklidní, vrátí se koruna postupně na posilující trend.

 

EUR/CZK: Koruna se aktuálně spolu s vyšší pravděpodobností tvrdého brexitu drží slabá a nadohled hladiny 26 Kč/euro. Stále tak platí, že domácí faktory nejsou pro vývoj koruny až tolik důležité a klíčový je vývoj ve světě (především v Británii). Čím více bude hrozit tvrdý brexit, tím se koruna bude této hladině blížit. A naopak v případě uklidnění situace (pokud uspěje parlament), může koruna posílit směrem k hladině 25,70. K výraznějšímu posílení by došlo jen v případě, kdyby se situace významně z pohledu eurozóny zlepšila, což je ale nyní pro několik příštích týdnů jen málo pravděpodobné.

Pokud by se podařilo odvrátit hrozbu tvrdého brexitu, koruna by k euru mohla korigovat postupně ve zbytku letošního roku zpět na silnější hladinu zhruba tam, kde se již pohybovala na přelomu června a července (25,50). Pokud by naopak došlo k tvrdému brexitu, koruna by pravděpodobně velmi rychle překonala hladinu 26,0 a zůstala by slabší po delší dobu. Ani optimistický scénář (dohoda Británie s EU) by ale neznamenal pravděpodobně výrazné posilování koruny. Další rizika ve světové ekonomice jen tak nezmizí a navíc korunu bude v posilování stále brzdit její překoupenost. Proto v příštích dvou letech bude posilování spíše jen pozvolné.

USD/CZK: Slabá koruna k euru i slabé euro k dolaru stojí z historického pohledu (pokud nepočítáme závazek ČNB) za velmi slabým kurzem koruny k dolaru. Pro příští týdny bude záležet na vývoji v Británii, který může kurzy posunout výrazně na obě strany. V tuto chvíli mírně více věříme tomu, že nedojde ke zcela tvrdému brexitu a kurz by tak mohl korigovat zpět. Vzhledem k rizikům, které představuje Boris Johnson, je ale nejistota výrazná.

Ve střednědobém horizontu spolu se zlepšením situace v eurozóně a uklidněním rizik by mělo dojít k návratu koruny na posilující trend k dolaru. Ten bude odrážet jak posilování koruny k euru, tak i eura k dolaru. Rizika jsou ale vychýlena směrem ke silnějšímu dolaru, zvláště, pokud by se začalo naplňovat některé z aktuálních rizik.

 

GBP/CZK, CHF/CZK, středoevropské měny

Pokud nedojde k tvrdému brexitu, koruna k libře by měla být zhruba stabilní. Ke středoevropským měnám by ale pravděpodobně koruna lehce posílila.

 

GBP/CZK: Koruna k libře v posledních měsících zůstává relativně volatilní, když se do jejího vývoje přenáší situace kolem brexitu. To bude platit i pro následující týdny. Pokud situace v Británii neskončí tvrdým brexitem, libra by ke koruně mohla být ve zbytku roku zhruba stabilní (respektive přesněji volatilní ale bez trendového vývoje). V takové situaci by totiž pravděpodobně posílila libra k euru i koruna k euru.

Ve střednědobém horizontu bude záviset na tom, jak brexit nakonec dopadne. Pokud se naplní základní scénář naší prognózy a k tvrdému brexitu nedojde, měla by libra k euru korigovat směrem k silnějším hodnotám. A ačkoliv se koruna k euru též vrátí na posilující trend, tyto vlivy se budou zhruba kompenzovat a koruna k libře tak zůstane bez trendového vývoje po většinu příštího roku. Až s postupem času se koruna vrátí na posilující trend i k libře; ten ale bude velmi mírný. Pokud se ale naplní tvrdý brexit, koruna k libře naopak posílí. V takovém případě by totiž oslabila koruna k euru nad hladinu 26,0, nicméně libra k euru by slábla mnohem výrazněji (klidně až směrem k paritě).

CHF/CZK: Švýcarský frank v posledních měsících posiluje. To je dáno rolí franku jako bezpečného přístavu. To se pak odráží na oslabení koruny k franku až na současných zhruba 23,80. V rámci základního scénáře naší prognózy by mělo od podzimu docházet k pozvolné korekci a koruna by k franku měla začít posilovat. To je ale podmíněno uklidněním rizik ve světové ekonomice. V opačném případě by mohla koruna ještě mírně oslabit.

Středoevropské měny: Vývoj středoevropských měn je stále ovlivňován především externími faktory a jen do menší míry odráží rozdílný pohled na měnovou politiku, který mají jednotlivé centrální banky. Na přelomu srpna a září ale výrazněji k euru oslabil maďarský forint, který se tak odchýlil od koruny i zlotého. To je důsledek nedávné holubičí komunikace maďarské centrální banky, která avizovala možnost dalšího uvolnění měnové politiky. Od podzimu, pokud by došlo ke snížení nejistoty, by se mohly středoevropské měny k euru vrátit na posilující trend. Proto se relativní kurzy mezi nimi budou měnit jen mírně. I tak ale čekáme lehké posílení koruny jak ke zlotému, tak i k forintu.

 

Dluhopisy – emisní politika a finanční potřeba vlády

Příznivý vývoj české ekonomiky stále vytváří dostatečné příjmy, které snižují finanční potřebu vlády. Pokračující fiskální expanze ale postupně překlápí rozpočty do deficitů.

Státní rozpočet: V srpnu skončil státní rozpočet v deficitu 15,4 mld Kč., když o měsíc dříve byl deficit necelých 10 mld. Důležitější pro srovnání je nicméně výsledek v srpnu 2018, kdy byl státní rozpočet v přebytku 14,8 mld. Kč. Důvody pro meziročně horší bilanci vlády jsou stále dva – jednak nižší objem prostředků z EU a také pokračující fiskální expanze.

V letošním i příštím roce očekáváme, že státní rozpočet skončí v deficitu. Spolu se zpomalující ekonomikou se bude snižovat také růst daňových příjmů a naopak bude pokračovat zvyšování výdajů. To bude jednak způsobeno aktuální fiskální expanzí, která může být navíc umocněna blížícími se volbami, a k růstu výdajů bude přispívat i cyklický vývoj (mírný nárůst míry nezaměstnanosti apod.).

Finanční potřeba: Ve zbytku letošního roku čekáme celkovou finanční potřebu vlády zhruba 100-110 mld. Kč. Z tohoto objemu bude tvořit většinu nutnost refinancovat maturující dluhopisy ve výši 80 mld. Dále čekáme ke konci roku deficit státního rozpočtu zhruba 20-30 mld a vláda také bude muset splatit státní pokladniční poukázky v objemu mírně přes 1 mld. Kč.

Struktura vydávaných SDD a SPP: V letošním roce Ministerstvo financí (MF) téměř nevydává státní pokladniční poukázky (SPP) a soustřeďuje se na střednědobé a dlouhodobé dluhopisy (SDD). To je ovlivněno jednak pokračujícím příznivým vývojem ekonomiky, který vytváří solidní příjmy pro státní rozpočet a tím relativně nízkou finanční potřebu, a také aktuální situací na trhu. Pokles výnosů na delším konci křivky totiž zvyšuje z pohledu MF atraktivitu dlouhodobějších dluhopisů, na které se tak MF bude pravděpodobně i nadále zaměřovat.

 

Dluhopisy – výnosová křivka

Delší výnosy, zdá se, si našly dno a poté lehce korigovaly. I tak ale zůstávají stále velmi nízké

Německu se napodařilo prodat 30ti leté dluhopisy s nulovým kupónem v objemu 2 mld euro, když poptávka nebyla ani poloviční. Ačkoliv i takto dlouhé výnosy zůstaly v mírném záporu, narazily pravděpodobně již na své dno, od kterého se následně odrazily mírně nahoru. To pak ovlivnilo i české výnosy, kde došlo také k mírné korekci jejich předchozího poklesu. Na grafu dole tato korekce není vidět, protože k ní došlo v polovině srpna, kdy výnosy českých 10Y dluhopisů byly jen mírně nad hranicí 0,9 %.

Celkově ale stále platí, že vysoká rizika ve světové ekonomice a očekávané uvolnění měnové politiky v USA i eurozóně táhnou výnosové křivky dolů. To se týká jak eurozóny a USA, tak i dalších zemí. A tento vývoj se následně přenáší i do ČR, kde vyšší poptávka (pravděpodobně ze strany nerezidentů) stlačila výnos 10Y dluhopisů dočasně dokonce i pod 1 %. Aktuálně se výnosy 10Y českých dluhopisů blíží 1,1 %, když za jejich mírným zvýšením vedle výše zmíněné neúspěšné aukce v Německu stojí také první úspěšný úder britského parlamentu Borisi Johnsonovi.

Sklon české křivky zůstává stále plochý či v některých týdnech dokonce i inverzní. Na krátkém konci působí ve směru vyšších výnosů sazby ČNB. Delší konec je ale negativně ovlivněn situací ve světové ekonomice a poklesem německých výnosů. K tomu se navíc přidává i relativně malá emisní aktivita MF.

Pro zbytek letošního roku čekáme, že výnosová křivka zůstane mírně inverzní či v lepším případě „jen“ plochá. Výše zmíněné faktory, které ovlivňují její sklon, se totiž příliš nezmění. ČNB ponechá sazby beze změny, měnová politika v eurozóně zůstane uvolněná, když ECB navíc pravděpodobně ještě sazby mírně sníží, a nejistota ve světové ekonomice také zůstane značná, a to i v případě odložení brexitu. Tento stav by se mohl začít zlepšovat od závěru letošního roku, když už by mělo být snad jasněji, jak to bude vypadat s brexitem a americkou obchodní politikou vůči EU (pokles nejistoty) a také se začne zvyšovat finanční potřeba české vlády.

Rizika ale zůstávají relativně vysoká. Trhy jsou nyní neklidné a další zprávy o horší kondici světové ekonomiky mohou poslat německé výnosy ještě více dolů, což by se odrazilo i ve vývoji českých výnosů (především na delším konci křivky). Na druhou stranu ale část nedávného výrazného snížení výnosů vnímáme stále jako přehnanou reakci trhu, kdy očekáváme (minimálně mírnou) korekci směrem nahoru. K té ale nemusí kvůli nejistotě v Británii dojít okamžitě.

Zdroj:Jiří Polanský, Česká spořitelna
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Jak nekoupit zkažený firemní dluhopis? Minimum, co potřebujete vědět

Ilustrativní obrázek

Dluhopisy může ohlídat Agent i Zástupce

Ilustrativní obrázek

Předseda Rady guvernérů Fedu J. Powell oznámil záměr nákupu dluhopisů ve snaze o zvýšení bilance

Ilustrativní obrázek

J&T Banka: Výhled na září

Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k hypotékám se záporným úrokem

Ilustrativní obrázek

J&T Banka Bond Weekly: 2/9/2019



Čti více
Ilustrativní obrázek

Asijsko-pacifický region na pozadí pesimismu ohledně vyjednávání mezi USA a Čínou oslaboval

Ilustrativní obrázek

ČEZ a EMH se podmínečně dohodli na partnerství a investici do cínoveckého projektu těžby lithia

Ilustrativní obrázek

Frankfurt dnes otevřel v červených číslech

Ilustrativní obrázek

Ex-šéf Uberu prodal akcie firmy v hodnotě 882 mil. USD

Ilustrativní obrázek

Asie v záporu, americký Senát podpořil Hong Kong

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.