Za tímto obrázkem ale současná čísla naznačují, že Německo už není výjimkou. Průmyslové objednávky už druhý měsíc v řadě klesají, v lednu vykázaly meziměsíčně -0,1%. Prosincové údaje byly upraveny meziměsíčně na -0,2%. Narůstají obavy, že Německo není spokojeno asi se současnou evropskou monetární politikou.
Je zřejmé, že Evropská centrální banka vysílá špatný signál použitím stejné strategie, jakoo posledních deset let uplatňuje USA a Japonko, i když tam se neosvědčily. Protože rozhodnutí ECB na zasedání 10. března bylo jasné a ECB nezklamala trhy, když posílila tempo kvantitativního uvolňování o 20 miliard euro na 80 miliard euro. Depozitní sazba se snížila na - 0,4% z -0,3%, zatímco refinancující sazba se dostala na 0%. Je důležité nezapomínat, že sestupný tlak na EURUSD slábne, protože trhy začínají zpochybňovat skutečnou podstatu politiky divergence. Fed se snaží zvýšit sazby a poprvé se hovoří o záporných sazbách. Víme ale, že toto není alternativa, protože by zasáhla evropská rivalita a trh vstřebává skutečnost, že letos se sazby nezvýší.
Výhled evropské inflace na rok 2016 se radikálně snížil z 1% na 0,1%, což je na hony vzdálené od 2% cílové inflace ECB. Výhled růstu se vzhledem k trvajícím globálním nejistotám a a slabší globální poptávce snížil z 1,7% na 1,4%. Mario Draghi vystřelil z těžkých zbraní. Poskytl dokonce víc, než trh očekával. Obáváme se ale, že to nebude krátkodobě fungovat. Po letech kvantitativního uvolňování se americká i Japonská inflace pohybuje kolem 0. Co očekávat od ECB? Určitě nic víc, než co se děje vzámoří.
