Konec schengenského prostoru by nejvíce zasáhl Česko a Slovensko

12:31 | fa ra | Diskuze

Případným rozpadem tzv. schengenského prostoru by byly nejvíc postiženy ze všech signatářských zemí Česko a Slovensko. Důvodem je vysoká otevřenost obou ekonomik a vysoký podíl obchodu s ostatními zeměmi. Nejvážnějším dopadem pro českou ekonomiku by bylo zpomalení pohybu zboží, a tím exportní konkurenceschopnosti. Vyplývá to z analýzy UniCredit Bank.

Foto: Gerd Altmann

 

Konec schengenského prostoru by tak české hospodářství citelně poznamenal, plyne z analýzy. Pokles exportu citlivých položek, jako jsou např. potraviny, o pět procent by podle analýzy připravil českou ekonomiku o 0,25 procenta HDP, což je v dnešních cenách asi 12 miliard korun ročně. Celkové ztráty by závisely na procentu, o něž by se kvůli nižší plynulosti dopravy snížil objem přepraveného zboží.

Důsledky by pocítili např. i kamionoví dopravci. Evropská komise odhadla, že by v případě zavedení hranic v celém schengenském prostoru stouply roční náklady na jeden kamión v přepočtu o 1,5 milionu korun.

Banka ve zprávě uvádí, že prodloužení doby cest do zaměstnání u lidí, kteří dojíždí do práce přes hranice, by patrně většinu z nich odradilo. "Situace by tedy způsobila určitý růst nezaměstnanosti v regionech poblíž hranice s Německem a Rakouskem," uvádí dokument.

Česko se podle analýzy spolu se Slovenskem vyznačuje ze všech zemí EU nejvyšší intenzitou pohybu zboží přes hranice, měřenou objemem exportu k HDP. Zároveň patří obě země mezi šestici zemí v EU, pro níž se schengenský prostor podílí na celkovém zahraničním obchodě víc než 70 procenty. Existence Schengenu přispěla k tomu, že zahraniční obchod Česka narostl v letech 2005 až 2014 o víc než 70 procent a vývoz se po odečtení dovozu podílel víc než 40 procenty na celkovém růstu ekonomiky ČR.

Schengenskou smlouvu podepsaly v roce 1985 země Beneluxu, Francie a Německo a později se k ní přidaly všechny země kontinentální Evropy na západ od ČR včetně těch, které nejsou členy EU. Z nových členských zemí EU se dosud signatáři nestaly jen Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko. Klíčovou změnou po přijetí smlouvy bylo zrušení kontrol osob na vnitřních hranicích schengenského prostoru, čímž byl naplněn jeden ze čtyř základních principů EU - volný pohybu osob.

O ohrožení Schengenu a volného pohybu osob se v poslední době často mluví v souvislosti s uprchlickou krizí.

Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Evropská komise vyšetřuje 8 evropských bank z podezření na kartelu při obchodování s dluhopisy

Ilustrativní obrázek

Rekordní spokojenost Slováků s eurem: to by dnes neměnilo 9 z 10 Slováků

Ilustrativní obrázek

NN Group dokončila akvizici společností Aegon Česká republika a Aegon Slovensko. Posiluje tak svou pozici na obou trzích

Ilustrativní obrázek

Podle EY může dojít k přesunu kapitálu z britského finančního sektoru až o hodnotě 1 mld. USD

Ilustrativní obrázek

Očekávané události: Indexy nákupních manažerů (ČR, Německo, EMU, USA)

Ilustrativní obrázek

Itálie se dohodla s Evropskou unií na deficitu státního rozpočtu pro rok 2019



Čti více
Ilustrativní obrázek

Evropské akciové futures na červené nule

Ilustrativní obrázek

Vybírání zisků na pražské burze, pod prodejním tlakem Erste Bank a Čez

Ilustrativní obrázek

Optimismus na trzích. Investoři reagují mírně na horší výsledky firem

Ilustrativní obrázek

Asijsko-pacifické indexy smíšeně

Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza vstoupila do čtvrteční seance růstově

Ilustrativní obrázek

Zámoří nakonec s mírnými zisky

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.