Konec schengenského prostoru by nejvíce zasáhl Česko a Slovensko

12:31 | fa ra | Diskuze

Případným rozpadem tzv. schengenského prostoru by byly nejvíc postiženy ze všech signatářských zemí Česko a Slovensko. Důvodem je vysoká otevřenost obou ekonomik a vysoký podíl obchodu s ostatními zeměmi. Nejvážnějším dopadem pro českou ekonomiku by bylo zpomalení pohybu zboží, a tím exportní konkurenceschopnosti. Vyplývá to z analýzy UniCredit Bank.

Foto: Gerd Altmann

 

Konec schengenského prostoru by tak české hospodářství citelně poznamenal, plyne z analýzy. Pokles exportu citlivých položek, jako jsou např. potraviny, o pět procent by podle analýzy připravil českou ekonomiku o 0,25 procenta HDP, což je v dnešních cenách asi 12 miliard korun ročně. Celkové ztráty by závisely na procentu, o něž by se kvůli nižší plynulosti dopravy snížil objem přepraveného zboží.

Důsledky by pocítili např. i kamionoví dopravci. Evropská komise odhadla, že by v případě zavedení hranic v celém schengenském prostoru stouply roční náklady na jeden kamión v přepočtu o 1,5 milionu korun.

Banka ve zprávě uvádí, že prodloužení doby cest do zaměstnání u lidí, kteří dojíždí do práce přes hranice, by patrně většinu z nich odradilo. "Situace by tedy způsobila určitý růst nezaměstnanosti v regionech poblíž hranice s Německem a Rakouskem," uvádí dokument.

Česko se podle analýzy spolu se Slovenskem vyznačuje ze všech zemí EU nejvyšší intenzitou pohybu zboží přes hranice, měřenou objemem exportu k HDP. Zároveň patří obě země mezi šestici zemí v EU, pro níž se schengenský prostor podílí na celkovém zahraničním obchodě víc než 70 procenty. Existence Schengenu přispěla k tomu, že zahraniční obchod Česka narostl v letech 2005 až 2014 o víc než 70 procent a vývoz se po odečtení dovozu podílel víc než 40 procenty na celkovém růstu ekonomiky ČR.

Schengenskou smlouvu podepsaly v roce 1985 země Beneluxu, Francie a Německo a později se k ní přidaly všechny země kontinentální Evropy na západ od ČR včetně těch, které nejsou členy EU. Z nových členských zemí EU se dosud signatáři nestaly jen Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko. Klíčovou změnou po přijetí smlouvy bylo zrušení kontrol osob na vnitřních hranicích schengenského prostoru, čímž byl naplněn jeden ze čtyř základních principů EU - volný pohybu osob.

O ohrožení Schengenu a volného pohybu osob se v poslední době často mluví v souvislosti s uprchlickou krizí.

Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Zlomový okamžik pro rozluku EU a VB již tento týden?

Ilustrativní obrázek

Britské menu: brexit na tvrdo či na na měkko?

Ilustrativní obrázek

Slovenská ekonomika: Průmysl v létě zpomalil, ekonomiku podporují investice

Ilustrativní obrázek

Britská ekonomika si bez členství v Evropské unii pohorší

Ilustrativní obrázek

Oficiální přijetí eura v nedohlednu, euroizace ekonomik se ale prohlubuje

Ilustrativní obrázek

Summit EU se zaměřuje na bezpečnost, imigraci a brexit



Čti více
Ilustrativní obrázek

Asijsko-pacifické indexy zaznamenaly rozkmitanou obchodní seanci

Ilustrativní obrázek

Důvěra německých finančních trhů v tamní ekonomiku klesá

Ilustrativní obrázek

Zámoří nakonec otevírá týden ztrátově

Ilustrativní obrázek

Bank of America ve třetím kvartálu příjemně překvapuje s výsledky

Ilustrativní obrázek

Odhady výsledků CME: I nejslabší kvartál roku se přehoupne do zisku

Ilustrativní obrázek

Letošní úroda je podprůměrná. Nedařilo se obilovinám, bramborám, cukrovce ani máku

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.