Aktuálně panující přesycenost na globálním trhu s ropou pravděpodobně jen tak neopadne. Poslední negativní zprávou bylo prohlášení saúdskoarabského ministra pro ropu a minerální zdroje Alího Nuajmího, že snižování objemu produkce ropy ze strany Saúdské Arábie je nereálné. I když velké energetické koncerny počítají se stabilizací ceny ropy již v příštím roce, zlaté časy cen kolem 100 USD za barel se jen tak brzy nevrátí. Profesor ekonomie Steinar Holden z Univerzity v Oslu je přesvědčen, že k návratu cen na úrovně před jejich zhroucením přibližně před dvěma lety v dohledné době nedojde. V tomto souhlasí s předpoklady OPEC, která očekává, že relativně nízká cena ropy zůstane na světových trzích po celá desetiletí.
V objemu produkce na hlavu se mohou Norsku rovnat pouze země Blízkého východu a ropný průmysl se podílí na hrubém domácím produktu země asi 25 %. Není tedy divu, že dlouhodobě nízké ceny černého zlata si vybírají svou daň. Plánované projekty byly pozastaveny a míra nových investic do těžby ropy a zemního plynu je rekordně nízká.
Norský energetický gigant Ölmulti Statoil s více jak 67% podílem státu je nucen snižovat výdaje a propouštět zaměstnance. Jeho zisky v roce 2015 činily 2,05 miliardy EUR, což je asi jen polovina ve srovnání s předcházejícím rokem. Odhaduje se, že na těžbě ropy a na ní navázaných činnostech v Norsku přímo závisí více jak 200 000 pracovních míst, které jsou nyní z velké části ohroženy. Doposud si podle údajů norské investiční banky DNB Markets vyžádal ropný šok asi 30 000 pracovních míst a celková míra nezaměstnanosti v zemi (4,6 %) se pohybuje na vyšších úrovních než během vrcholu globální finanční krize.
Postižen však samozřejmě není pouze energetický sektor, ale krize postihla celý rozvětvený dodavatelský řetězec a také služby. Od výrobců strojů po provozovatele hotelů, všichni pociťují nízké ceny ropy na svých tržbách. Asi nejvíce je to znát na jihozápadě země kolem čtvrtého největšího norského města Stavanger, kde má Ölmulti Statoil své sídlo.
