Komentář BHS k vývoji inflace

13:13 | E V | Diskuze

Inflace se dostala mimo toleranční pásmo

Ilustrativní obrázek
Foto: Gerd Altmann

„Rostoucí mzdy v soukromém sektoru, platy ve veřejném sektoru a důchody v systému sociálního zabezpečení pomáhají navyšovat životní úroveň lidí. Zároveň však vedou k růstu spotřebitelských cen. Lidé, kterým se v posledních letech nenavýšily příjmy, se mají reálně hůře,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Pečení vánočního cukroví se prodraží. Ceny mouky a cukru raketově vzrostly. Obchodníci využívají zvýšené poptávky v adventním čase a navyšují ceny zboží a služeb,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Meziroční míra inflace v listopadu letošního roku vzrostla o 3,1 procenta, což bylo o 0,4 procentního bodu více než v říjnu. Listopadový růst spotřebitelských cen byl nejvyšší od října 2012. Inflace se dostala nad horní hranici tolerančního pásma, která je v úrovni 3,0 procenta. V případě, že by se inflace udržovala nad svým tolerančním pásmem i v následujících měsících, lze očekávat reakci České národní banky, která by mohla přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb.

Listopadový meziroční růst spotřebitelských cen byl znatelný u celé řady základních potravin. Cena mouky vzrostla o 7,1 procenta a cena cukru zaznamenala růst o 13,6 procenta. To je nepříjemná zpráva pro domácnosti, které se chystají péct vánoční cukroví. Cena vepřového masa se zvýšila o 13,3 procenta. Podobně vzrostla cena uzenin, které se zdražily o 10,2 procenta. Připlatí si i milovníci zdravého životního stylu, kteří pocítí růst ceny ovoce o 16,2 procenta a zeleniny o 11,8 procenta.

Již tradičně rostly ceny v oddíle bydlení. Například cena nájemného vzrostla o 3,8 procenta, cena elektřiny o 11,5 procenta, cena zemního plynu o 3,4 procenta, cena tepla a teplé vody o 4,0 procenta a ceny vodného i stočného shodně o 2,6 procenta. Tyto položky mají ve spotřebním koši významnou váhu, proto měly největší vliv na zvyšování cenové hladiny.

Ceny zboží rostly v průměru pomaleji než ceny služeb. Meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen se v České republice držela výrazně nad průměrem Evropské unie. To umožňuje vyrovnávání cenových hladin mezi Českou republikou a zeměmi západní Evropy. Způsobuje to však nepříznivé sociální dopady na lidi, kterým v posledních letech nevzrostly příjmy.

Zdroj:Ing. Štěpán Křeček, MBA, BH Securities a.s.
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Evropa v datech: Evropskou ekonomiku táhne průmysl, nejvíce lidí ale pracuje v koronavirem silně zasažených službách

Ilustrativní obrázek

Jiný pohled na liberační balíček

Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k celkovým nákladům na obnovu ekonomiky

Ilustrativní obrázek

Ekonomické dopady koronaviru na české firmy

Ilustrativní obrázek

Moneta, Komerční banka: Stabilizační kroky ČNB i výzva ke zdržení se výplaty dividendy

Ilustrativní obrázek

Koronavirus ovlivňuje chod firem. Jaký má dopad na byznys?



Čti více
Ilustrativní obrázek

Německá burza otevřela v červených číslech

Ilustrativní obrázek

Asijské akcie klesaly

Ilustrativní obrázek

Německý DAX spolu s Evropou míří do červených čísel

Ilustrativní obrázek

Asijské trhy převážně rostly

Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza na začátku obchodního dne ztrácí

Ilustrativní obrázek

V Asii se obchodovalo smíšeně

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.