Investiční životní pojištění – kontroverzní produkt jako šrám pověsti pro finanční poradenství?

15:22 | Ivo Horváth | Diskuze

Hovořili jsme s Jiřím Šindelářem, předsedou představenstva a výkonným ředitelem Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF).

Ilustrační obrázek
Foto: Jiří Šindelář

Nejen v médiích jsme zejména loni na podzim měli možnost sledovat informace o negativních zkušenostech veřejnosti s prací některých finančních poradců. Je něco, co byste nám k této oblasti řekl?

Máme dvě hlavní aktivity, které fungují v takzvané samoregulační oblasti. Máme etickou komisi, na kterou se klienti mohou obrátit – mimo jiné v případě, když neuspěli s reklamací a stížností u té či oné poradenské firmy. Která – podotýkám – musí být naším členem. Nemůžeme totiž samozřejmě řešit nečleny, nebo prohřešky nečlenů.

Řešíme řádově jednotky stížností ročně, přesněji se ročně jedná okolo deseti – patnácti případů. Většina z nich končí nějakým smírným vyrovnáním. Pro nás to je určitý indikátor toho, co se na trhu děje. Navíc ještě od všech členů dostáváme měsíčně report s počty stížností, které oni sami dostanou od svých klientů. Máme na to samozřejmě datovou šablonu, na které je mimo jiné vidět, jaké produktové oblasti se stížnost týkala, zjistíme základní parametry smlouvy atd.

Díky vyhodnocování uvedených dat je pak možné říci – pozor na tuto oblast, nebo tato firma měla dříve nějaký počet stížností a najednou jich má třikrát tolik – v takovém případě je nutné zjistit, co se děje. A z toho vyvozujeme nějaké závěry. Ty mohou mít ve finále i formu samoregulačních standardů.

Pokud se nějaká firma přihlásí k dodržování určitých (případně našich) samoregulačních standardů, jako je etický kodex, tak v případě, že by tato pravidla nakonec nedodrželi, může dojít i na sankce. ČNB se na to může dívat jako na nekalou obchodní praktiku. Čili pro naše členy mají tyto věci významnou váhu...

 

Co jste v návaznosti na nedávnou mediální kauzu radili svým členům?

Byla to kauza, která významně negativně zasáhla naše odvětví. My jsme to od počátku intenzivně hodnotili, měli jsme krizový plán od prvního dne. Problém jsme si samozřejmě nechali zanalyzovat ze strany OVB, která nám k tomu poskytla své vyjádření. Ano, víme, že výrazná část problému se generuje v minulosti. Ale celá záležitost samozřejmě není věcí, která by nás nějakým způsobem těšila.

Společně s OVB jsme přijali konkrétní samoregulační opatření. Ta by měla v první řadě ověřit, jestli věci, které se děly, byly ve výrazné menšině i vzhledem k tomu, jak pracuje většina sítě OVB. Po diskusích, analýzách, jsme se na toto soustředili a věci s OVB řešíme. Jsou nastavena mimořádná reportovací opatření, a z toho jaké dostáváme výstupy, máme pozitivní dojem – směřování je správné.

 

Někteří lidé z oboru tvrdí, že největším zlem je produkt investičního životního pojištění (IŽP)… A to zejména kvůli tomu, že poradci klientům často doporučovali, aby si tuto pojistku zrušili a jinde pořídili „výhodnější“ – při tom ale ztráceli naspořenou část prostředků…

IŽP je zvláštní produkt, tuto problematiku bych rozdělil na dvě koleje. Ta první je IŽP, které slouží v dominantní části pro krytí rizik. Jedná se konstrukčně o investiční pojištění, ale v podstatě je to i rizikové pojištění. Rizikově orientované IŽP je z hlediska způsobu fungování bezproblémovým produktem. S tím problémy nejsou. Ty jsou na druhé koleji – v té spořící části. Problémy tvoří rezervotvorná složka. A paradox je, že produkt rezervotvorného IŽP je předmětem státní podpory ve formě daňových úlev. Na druhou stranu jiná složka státu – ČNB ve svých sděleních informuje, že IŽP není vhodným produktem pro investování – centrální banka se tak vyjádřila v jednom ze svých benchmarků. V tomto směru proti sobě svým způsobem trochu jde politika Ministerstva financí a ČNB.

U spořících IŽP je problém, že produkty jsou velmi netransparentní, mají vysoké poplatky. Jsem ale daleko od toho abych řekl, že některý produkt by měl být zakázán. Na druhou stranu si myslím, že IŽP v investiční variantě určené na krytí rizik může vycházet finančně výhodněji, než čistá “rizikovka“ – i když tam je nějaká miniaturní investiční složka. Ale co se týká toho rezervotvorného – spořícího pojištění – zde záleží na odpovědnosti každého konkrétního poradce. V řadě případů nemusí jít o dobrou volbu pro klienty.

 

Ing. Jiří Šindelář, Ph.D., předseda představenstva a výkonný ředitel Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF), vystudoval Fakultu provozně ekonomickou ČZU v Praze. S USF spolupracuje od roku 2006 nejprve na pozici sekretáře či v Komisi pro média a marketing USF. Jiří Šindelář je autorem řady odborných i populárních publikací z oblasti osobních financí, regulace finančního trhu, managementu a manažerské prognostiky.

 

Problém je, jak jsme již uvedli, že lidé na doporučení finančních poradců vypovídali smlouvy na IŽP a většinou je uzavírali u jiných pojišťoven, klienti přicházeli o naspořenou část pojistek – toto ale v tichosti tolerují pojišťovny, kterým pak naspořené peníze mohou zůstat na účtu…

Na toto téma jsme s pojišťovnami diskutovali. A měli jsme pracovní skupinu, kde jsme společně s nimi tuto problematiku řešili. Mluvili jsme o dvou registrech, které by měly zahrnovat poradce a pojišťovny, aby bylo možné zjistit, jakým způsobem a jak kvalitně se prodává pojištění. Snadno by se například zjistilo, že nějakému poradci většina smluv často i bezdůvodně a jen kvůli obnovení provize, každé dva roky „padá“. To je věc, kterou jsme diskutovali s pojišťovnami a má naši jednoznačnou podporu. Pojišťovny se nakonec rozhodly tento projekt realizovat pro nás trochu zvláštní a obtížně přijatelnou cestou. Proto jsme se dále neposunuli. Já ale nastíněné opatření jednoznačně podporuji.

 

Jaká je úloha ČNB a jaká je úloha USF?

Přístup ČNB a zdůvodnění – to vše se odvíjí od podoby českého právního systému a souvisejících formálních náležitostí. Je kladen důraz na „papírování“ a formální stránku procesu. I když my, jak bylo uvedeno, nějakou dohledovou funkci máme, v prvé řadě zastupujeme zájmy našich členů, podnikatelů. Musím ale říci, že zastupujeme i zájmy našeho odvětví, a s tím souvisí nutnost občas vystoupit proti některým praktikám– hájíme totiž zájmy celého našeho odvětví.

 

Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Lenka Zlámalová: Pes pokouše toho, kdo se bojí

Ilustrativní obrázek

Martin Wichterle: Dohnat Německo je prozatím sci-fi

Ilustrativní obrázek

Bohumil Pečinka: Společnost se vyvíjí v cyklech

Ilustrativní obrázek

Karel Janeček: Změna se děje právě teď a je skoková

Ilustrativní obrázek

ČEZ: vybraná témata z konferenčního hovoru s managementem

Ilustrativní obrázek

Jak se tisknou peníze



Čti více
Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza otevřela v záporu

Ilustrativní obrázek

Asijské indexy dnes pokračovaly v poklesech

Ilustrativní obrázek

Index S&P 500 uzavírá středeční seanci ztrátou -2,37%

Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k pádu akcií Tesly

Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k pádu akcií Nikola Corporation

Ilustrativní obrázek

Německá burza otevřela v pozitivních číslech

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.