Odborníci odhadují, že na oběžné dráze Země dnes poletuje více než půl milionu různě velkých objektů, nejčastěji zbytků raket a satelitů. Některé z těchto trosek letí rychlostí až 15 500 mil za hodinu, při které i velmi malý objekt může způsobit nenapravitelné škody obrovských rozměrů.
Mezinárodní tým vědců nyní společně pracuje na způsobu jako ochránit cennou techniku na oběžné dráze. Podle odhadů je celková hodnota orbitálních stanic, satelitů či zařízení pro předpověď počasí kroužících kolem modré planety asi 900 miliard USD. Jeden z nejznámějších zástupců takového vybavení, Hubbleův vesmírný teleskop má v jedné ze svých teleskopických antén asi centimetr širokou díru a jeho solární panely jsou díky nárazům mikroskopických částeček popraskané a odštípnuté na mnoha místech, dočteme se na stránkách NASA. Také Mezinárodní vesmírná stanice musí měnit svou polohu, aby se vyhnula kolizím s možnými fatálními následky, a to stojí čas i peníze. Situaci zhoršují střety jednotlivých satelitů i testování antisatelitních zbraní, které ve větší míře probíhají od roku 2007, uvádí NASA. „Trosky narážejí do jiných trosek a tvoří tak další trosky. Vzniká řetězová reakce, jejímž důsledkem je velké nebezpečí pro stávající i nově vypouštěné satelity. Pokaždé, když vypouštíme satelit, musíme pečlivě plánovat jeho cestu, tak abychom se vyhnuli vesmírnému odpadu,“ říká Steve Gower, generální ředitel Výzkumného centra pro vesmírné prostředí v Canbeře.
V minulosti zde byly snahy nežádoucí materiál z oběžné dráhy odstranit mnoha různými způsoby, od použití harpun, přes laser až po zatažení trosek buďto do atmosféry, nebo na opačnou stranu dál na oběžné dráze.Japonská vesmírná agentura pro tento účel přišla v principu s jednoduchým řešením. Pomocí ocelového síťovaného materiálu zachytí kusy trosek a stáhne je zpět k Zemi, kde jak vědci doufají, shoří v atmosféře. Na pomoc při vývoji materiálu si přizvali 106 let starého výrobce rybářských sítí, společnost Nitto Seimo Co. První test proběhne již v tomto měsíci, prohlásil jeden z vedoucích vědců Japonské vesmírné agentury, Koichi Inoue.
