Jak zastavit globální oteplování? Vědci zvažují, že zastíní slunce

09:12 | wa pe | Diskuze

Tým vědců z University of Bedfordshire provádí simulaci dopadů, které by mělo rozprašování oxidu siřičitého do atmosféry na oblast Karibiku, která bojuje s důsledky globálního oteplování.  

Foto: FastFlash

Přestože se vědecká komunita shoduje v názoru, že optimálním způsobem, jak zastavit či alespoň zmírnit globální oteplování, je přestat s vypouštěním skleníkových plynů, část vědců pracuje na záložním plánu. Růst teplot a jejich dopady jsou v posledních letech natolik razantní, že lidstvu podle nich k podstatné změně kurzu nezbývá mnoho času. Klimatické změny stojí podle odborníků jak za neobvykle častým výskytem hurikánů či takzvaným bělením korálových útesů, ale způsobují také tání permafrostu na Sibiři a přispívají k hromadnému vymírání druhů. Někteří proto podporují metody obecně označované za geoinženýrství, které jsou založeny na velkoplošném umělém zásahu do přirozených procesů na planetě za účelem dosažení požadovaného efektu.

Profesor James Crabbe z University of Bedfordshire se zabývá simulacemi dopadů podobných opatření. Jedno z možných řešení globálního oteplování vidí ve vypouštění oxidu siřičitého ve formě aerosolu do atmosféry. Tím by došlo k podobnému jevu jako v případě sopečných erupcí. Jistá část slunečních paprsků by se od částic v atmosféře odrazila, čímž by na povrchu došlo k ochlazení. „Velmi přesvědčivě ukazujeme, že vstřikováním oxidu siřičitého do atmosféry by došlo ke značnému poklesu teploty na povrchu oceánu kolem roku 2069.“ Modely britských odborníků vykázaly nejenom zastavení procesu bělení korálových útesů, ale také nižší výskyt ničivých hurikánů.

Bohužel tento management slunečního záření má také svá značná rizika. Vědci se nedokáží shodnout, s jakou přesností by byly předvídatelné jeho případné vedlejší účinky. Mohlo by například dojít k narušení některých přirozených klimatických procesů a jevů, na kterých jsou závislé miliardy lidí.  Vědci se obávají, že sluneční štít by například mohl způsobit změny ve vzdušných proudech, monzunech, které jsou hlavním zdrojem vláhy v některých oblastech Afriky a Asie. Zatímco tedy jedna oblast planety by mohla z geoinženýrství profitovat, jiné by naopak mohly být poškozeny. Jakmile by se navíc s managementem slunečního záření jednou začalo, již by se s ním nesmělo přestat. Náhlý výkyv teplot by v takovém případě byl mnohem ničivější než postupné oteplování rozložené do delšího období, varují vědci. Podle nich bude potřeba mnoha dalších let výzkumu, než bude možné o použití podobných postupů reálně uvažovat.   

Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

České vědě, výzkumu a IT dominují Praha a Brno

Ilustrativní obrázek

Jak proniká umělá inteligence a strojové učení do běžného života

Ilustrativní obrázek

Nikola Tesla: 7 ztracených technologií

Ilustrativní obrázek

Starbucks plánuje přerušit vydávání plastových slámek do roku 2020

Ilustrativní obrázek

Český vědec chce patent pro technologii baterií lithium-síra

Ilustrativní obrázek

Exxon Mobil hodlá do roku 2020 omezit své emise metanu o 15 %



Čti více
Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k vývoji cen pohonných hmot a ropy

Ilustrativní obrázek

Ropný trh by mohl čelit nedostatečné nabídce v dalším čtvrtletí

Ilustrativní obrázek

Cena pohonných hmot roste. Řidičům se však blýská na lepší časy

Ilustrativní obrázek

Zlato v roce 2019 – Vítěz mezi drahými kovy?

Ilustrativní obrázek

Roste riziko ropného šoku

Ilustrativní obrázek

Čína podala oficiální protest proti rušení výjimek ze sankcí při odběru íránské ropy

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.