Jak Rusko využije Brexitu k boji proti sankcím ze strany EU?

05:45 | V Z | Diskuze

Rozhodnutí Velké Británie opustit Evropskou unii nezasáhne pouze kontinentální Evropu. Rozhodnutí bude mít rovněž zásadní vliv na Rusko, především co se týče sankcí, píše server Market Watch.

Foto: Larr Koester

 

Protože se Evropa soustředí na řešení a zmírňování následků Brexitu, bude pravděpodobně disponovat menšími zdroji na řešení problémů mimo Evropskou unii, především na Ukrajině, v Sýrii a na Náhorním Karabachu. Ve všech těchto konfliktech hraje důležitou roli Rusko. Evropská unie rovněž pravděpodobně bude mít menší zájem na pokračování programu politické a ekonomické integrace v zemích někdejšího Sovětského svazu, jako je např. Východní partnerství.

Pro Rusko jsou mimořádné významné evropské sankce, jichž by se Moskva ráda zbavila. Evropská unie poprvé uvrhla sankce v březnu 2014, v době, kdy voliči na Krymu rozhodli v referendu o odchodu z Ukrajiny a připojení k Rusku. Referendum se konalo jako odpověď na revoluci na Majdanu, která vyhnala prezidente Viktora Janukoviče, ruského spojence, a nahradila jej prozápadní vládou.

Úvodní sankce uvalené Evropskou unií se vztahovaly pouze na 21 osob v Rusku a na Ukrajině spojených s krymským referendum. V květnu 2014 však Evropská unie zavedla nové sankce související s ruskou vládou podporovaným povstáním na východní Ukrajině. Tyto sankce zpočátku rovněž měly formu omezení pro vybrané osoby, ale od září 2014, poté, co došlo k eskalaci bojů a sestřelení malajsijského letadla MH17, byly rozšířeny i na společnosti a celé obory ruské ekonomiky.

Evropské orgány přitom sankce vůči Rusku zavedly jednohlasně a poté každého půl roku projednávaly jejich prodloužení. EU tak schválila prodloužení restriktivních opatření vůči Rusku prozatím třikrát – v červnu 2015, v prosinci 2015 a v červenci 2016.

Pomocí sankcí tak Evropská unie již více než dva roky vyjadřuje solidaritu s prozápadní vládou na Ukrajině a vyvíjí tlak na Rusko. Nedávný vývoj však naznačuje, že se jednota EU v otázce postoje vůči Rusku začíná drolit.

Již před Brexitem některé Rusku nakloněné země Evropské unie, např. Itálie, Řecko či Maďarsko, prosazovaly hlubší debatu o prodloužení či zmírnění sankcí vůči Rusku. Představitelé těchto zemí se vyslovovali proti automatickému prodlužování sankcí. Italský premiér Matteo Renzi dokonce společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uváděl nedávné ekonomické fórum v Petrohradu.

Proruská nálada zatím nepostačovala k prolomení jednoty EU, co se týče sankcí, při vlastním hlasování. I tak však naznačuje rostoucí nejistotu ohledně budoucnosti sankcí, bez ohledu na to, zda se Moskva podřídí evropským požadavkům a zavede Minskou dohodu.

Největším testem evropské jednoty tak budou jednání o odchodu Velké Británie z EU. Protože již EU rozhodla o prodloužení sankcí do konce letošního roku, spory na kontinentu nebudou mít na Rusko okamžitý vliv. Je ovšem možné, že dlouhodobý konsenzus EU ohledně sankcí vůči Rusku by se mohl rozpadnout do doby, kdy by mělo dojít k dalšímu hlasování o jejich prodloužení, tj. do ledna 2017.

Spojené království patřilo k největším zastáncům zachování silného ekonomického nátlaku na Rusko. Nyní, když je budoucnost vztahů mezi EU a Británií nejistá, mohou některé země být ochotnější k odklonu od svých pozic. Rusko by jakýchkoli sporů v EU dokázalo dobře využít. Moskva proto pravděpodobně podpoří kampaně významných odpůrců EU v jednotlivých zemí, jako např. Marine Le Penové ve Francii či Gererta Wilderse v Nizozemí. Zároveň se bude snažit zalíbit zemím, které mají vůči sankcím kritičtější postoj. 

I tak bude Rusko ve své snaze využít trhlin v evropské jednotě postupovat obezřetně, protože si uvědomuje, že jakékoli významné kroky, např. podpora vojenské ofenzivy na Ukrajině či příliš agresivní snaha o ovlivňování politiky EU, by se mohly vymstít a posílit evropský odpor vůči Rusku. Navíc Moskva není imunní vůči ekonomickým důsledkům Brexitu, který vedl k pádu globálních trhů. Navzdory sankcím spolu Rusko a EU nadále obchodují, i když v omezeném rozsahu.

Rusko již nyní trpí vlivem nízkých cen ropy. Velká politická a finanční krize, která by se rozšířila po celé Evropě, tak rozhodně není v zájmu Moskvy. Ačkoliv se tedy bude Rusko snažit vytěžit ze současných neshod v EU a dosáhnout při příštím hlasování zmírnění sankcí, bude ve své snaze obezřetné.

Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Představitelé euroskupiny chválí Řecko za reformní úsílí

Ilustrativní obrázek

Velká Británie a USA zaznamenaly v minulém roce propad zahraničních investic

Ilustrativní obrázek

GDPR? České firmy mají jen obecné znalosti

Ilustrativní obrázek

Německý export do Ruska loni vzrostl, poprvé za pět let

Ilustrativní obrázek

Sankce: Microsoft omezuje prodeje v Rusku

Ilustrativní obrázek

Francie a Německo chtějí podepsat novou smlouvu o vzájemné spolupráci



Čti více
Ilustrativní obrázek

Netflix zveřejnila své výsledky za 4Q. Akcie posilují o více jak 9 %

Ilustrativní obrázek

Facebook a Google slibují investice do vývoje umělé inteligence v Paříži

Ilustrativní obrázek

Poptávka po ropě dosáhne svého vrcholu už v roce 2030, tvrdí analytici Bank of America

Ilustrativní obrázek

Cena ropy dnes dále roste. Obchodníky motivuje k nákupům slábnoucí dolar

Ilustrativní obrázek

Draghi bude po zasedání ECB blafovat, nenechte se zmást, nabádají investory forex analytici ING

Ilustrativní obrázek

Polská státní společnost PGNiG začne po roce 2022 přivážet do země zemní plyn z Norska

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.