Jádro v Česku: Rusko by se mohlo chovat jako drogový dealer

09:55 | | Redakce W4T | Diskuze

Výstavba nového jaderného bloku by mohla stát 200 miliard, další vysoká cena by se zaplatila za vytěsnění drobných akcionářů. A státu by se případná investice mohla vrátit až za desítky let.

Ilustrativní obrázek
Foto: hrad.cz

Zdánlivě nejlevnější alternativou by bylo financování dodavatelem. Touto cestou se vydalo například Maďarsko – jenže to, co se zdá být jako nejvýhodnější variantou by se mohlo nakonec stát noční můrou – nejen na dodávkách paliva bychom mohli být závislí minimálně 40 let, navíc tyto odběry by se mohly začít postupně zdražovat. Obdobnou strategii mívají například drogoví dealeři, kteří si budují svou pekelnou síť tím, že si nejprve vytvoří okruh závislých kvůli nízkým cenám a pak postupně ceny zvyšují. Situace České republiky, která má nyní například silně proruského prezidenta, by se tak mohla změnit tak, že by například ČR nemohla na diplomatické úrovni protestovat proti žádným krokům Ruské federace – ta by mohla v krajním případě omezit dodávky pro české jaderné elektrárny, což by ohrozilo českou energetickou soběstačnost.

„Jadernou elektrárnu na dluh už mají od Rusů Maďaři a totéž České republice nabídli například Jihokorejci. A toutéž cestou jde hodně firem – dostat k někomu tu svou technologii je pro ně tou nejzásadnější věcí. Státy, ze kterých tyto společnosti pocházejí, mohou posílit svůj vliv. Všechno to sice vypadá na první pohled krásně, ale po výběru dodavatele už ten, kdo si technologii objedná, ztrácí možnost do čehokoli promlouvat. A ty náklady, které se mohou vyšroubovat na daleko vyšší úroveň, než kde nejprve byly. Trochu mi to připomíná tu historku Šimka a Grosman, jak říkali: Nechci tu slevu zadarmo. Ale nedá se říci, že budování jádra by bylo jednoznačně špatné. Velká Británie nyní staví jadernou elektrárnu v režimu jakési státní patronace. Dokonce se to řešilo i ve vztahu k Evropské komisi a Evropské unii – jak ten projekt uskutečnit, aby nešlo o narušení hospodářské soutěže. Dá se říci, že ti, co věří v jadernou energetiku, tak v ní pokračují a ti, kteří jsou vůči ní skeptičtí, tak v podstatě jen dále hledají argumenty, proč jádro nechtít. A celé je to velká politika,“ říká exkluzivně pro W4T.CZ politolog Jan Kubáček a dodává: „Celá ta investice má samozřejmě velký strategický přesah na desítky let dopředu. A ta stavba je vlastně to nejmenší. Kromě ní jde také o servisování technologie či o dodávání paliva. A velkou otázkou také je, k jakému státu se obrátit. A je to skutečně obří ekonomická investice. Velmi složitě se vyhodnocuje, jestli byly všechny peníze vynaloženy adekvátně, nebo tam došlo k nějaké korupci či ovlivňování, a je pochopitelné, že celé to téma přitahuje pozornost těch největších hráčů.“

Aktualne.cz 2.10.2017

Respekt: Nejedlý prý na tajné schůzce v Moskvě mluvil o Babišovi a jaderných blocích v Česku. Prezidentův poradce letos v květnu jednal s vedením ruské firmy Rosatom v Moskvě. Podle zjištění týdeníku Respekt nebyla tématem schůzky jen podpora českých firem, ale také dostavba nových jaderných bloků v Česku, o niž má ruská státní firma dlouhodobě zájem.

Echo24.cz 3.12.2017.

O možnostech výstavby jaderných bloků v Česku a spolupráci v oblastech hospodářství a průmyslu jednal v pátek Andrej Babiš s jihokorejským ministrem obchodu, průmyslu a energetiky Pek Un-kjuem. Informovala o tom v neděli agentura Jonhap, podle níž se ministr u Babiše ucházel o podporu jihokorejských firem jako u budoucího českého premiéra.

Dopad na rozpočet i občany

Edvard Sequens, který je energetickým expertem a ekologickým aktivistou má na vize nových jaderných bloků pro ČR jasně vyhraněný názor: „Nejdůležitější teď budou dvě věci – dopad na státní rozpočet a na spotřebitele. A zatím nikdo nedokázal říci, jak by toto dopadlo. Ta varianta – pokud by se ČEZ nedělil a rozhodl se stavět nové jaderné bloky - tak v takovém případě by bylo nutné buď garantovat ceny elektřiny – a na tom už tender na dostavbu Temelína jednou spadl, nebo – a to je další varianta – by se do cen elektrické energie přenesla po roce 2035 podpora na výstavbu jaderných reaktorů. To je ale pro Andreje Babiše dlouhodobě neprůchodná varianta. A také o tom mluví už několik let – od dob minulé vlády – a tím pádem to asi neprojde. On to hraje na variantu, že si ČEZ jaderné bloky postaví sám. V okamžiku, kdy má stát v ČEZ okolo sedmdesáti procenta ale toto nejde. Byl by to problém pro všechny ostatní akcionáře. A tím pádem je na stole varianta rozdělení ČEZ.“

Předsednictvo vlády neexistuje

 

Zajímavé podle Sequense je, že někdy v září loňského roku jednalo o ČEZ a jaderných blocích předsednictvo vlády, což není žádný definovaný orgán s kompetencemi, tvoří ho předseda vlády společně s místopředsedy: „Oni pak řekli, jak by si rozdělení ČEZ představovali, také tam byly nějaké drobné úniky informací. Velmi ale v celé problematice chybí ta ekonomická stránka. Existují sice nějaké odhady, kolik by mohl přinést prodej akcií té moderní části ČEZ, ale ekonomické vyčíslení toho, co by zůstalo státu, vůbec není známé. Je ale jasné, že jeden blok jaderné elektrárny bude stát okolo 200 miliard korun.“

Zájem stavět u nás jaderné bloky je, jak uvedl i politolog Kubáček, ze strany různých zemí. Podle Sequense ale celý projekt nedává ekonomický smysl: „Vypadá to, že se tu střetnou zájmy: Jižní Korea versus Čína versus Rusko. Reálně bylo sice osloveno devět firem, ale všechny nebyly automaticky favorizované - jako například francouzská Areva. A to hlavně kvůli jejich projektům – některé z nich mají obrovské zpoždění, a také se velice zdražily. Americký Westinghouse byl zase v konkurzu a koupil jej investiční fond Brookfield Asset Management. A budoucnost té firmy je s velkým otazníkem. V září jsme prezentovali studii. V dokumentu je porovnání šesti možných dodavatelů pro Českou republiku – jak to vypadá s reaktory, jejich zpožďováním atd. A svou roli při rozhodování hrají vazby českých jaderných energetiků na Rusko. Většina z nich totiž před rokem 1989 studovala jadernou energetiku právě v Rusku.“

Také Sequens se pouští do spekulací z oblasti české politiky: „Jsou tady zájmy některých politiků, kteří si moc nepřejí spadnout pod Rusko a ti budou obhajovat Jižní Koreu. Zajímavé ale je, že Jižní Korea se pod novým prezidentem rozhodla odstoupit postupně od jádra – ne že by zavírali už fungující elektrárny. Prostě jen už nebudou stavět ty nové, ale v exportu technologií pokračovat chtějí a ten vývoz teď budou hodně tlačit. Jejich export má dokonce i vládní podporu. Klíčová je ale otázka, jestli vůbec budeme jádro potřebovat. Tedy jestli tady necháme české Ministerstvo průmyslu a obchodu pokračovat v  jeho politice, jinak to ani dopadnout nemůže. Oni dost zablokovali rozvoj obnovitelných zdrojů. A za poslední dva – tři roky to byla skoro úplná stagnace. Vlastně ani nenaplníme to, co v energetické koncepci státu je. Je sice pravdou, že hodně elektřiny se z ČR exportuje i do Německa, ale ten vývoz v poslední době trochu spadl. A zavinily to některé problémy v Dukovanech a Temelíně kvůli špatným svarům atd. A produkce elektrické energie v ČR se celkově snížila. Vývozy elektřiny tak byly výrazně nižší, než v minulých letech. Jenže teď už zase Temelín a Dukovany pojedou naplno a vývoz zase vyskočí. A i kdyby ty problémy pokračovaly, tak v Česku bude chybět elektřina až tak za dvacet let, ale ne nijak fatálně, jako že bychom najednou přestali svítit. Samozřejmě by se to dalo vyřešit i dovozem několika terrawatthodin, které by chyběly.“

Slunce a vítr

Ale není tady ale také silný trend růstu počtu solárních a větrných elektráren či celkově – decentralizace energetiky? „Ano. V tom projektu nových jaderných bloků je snaha postavit velký decentralizovaný zdroj, jenže ten se stihne dát do provozu v době, kdy už tady bude všechno vypadat jinak. Celá energetika se totiž velice rychle mění. My tady budujeme něco jako energetický ostrov a do toho se promítá ještě jedna vrstva problémů - a to některými politiky diskutovaný Czexit. Tedy diskuse o odchodu ČR z Evropské unie. Někteří energetici v souvislosti s tím například tvrdí, že EU nám diktuje obnovitelné zdroje atd. Poslední vedení Ministerstva průmyslu a obchodu vystupuje velice tvrdě proti evropskému energetickému balíčku. A za vším je jádro. Obnovitelné zdroje nechtějí moc rozvíjet. Problém pro jádro je ale v ekonomické efektivnosti. Souvisí s tím i evropská směrnice o trhu s elektřinou. Tam se hovoří o propojování evropské energetiky, což je pro nás jediná možnost. Ministerstvo si přitom myslí, že naše energetika má být z padesáti procent postavena na jádru. Optikou dnešních trendů se to jeví jako pohled do zpětného zrcátka. Kdyby se ale evropská energetika opravdu dobře propojila, tak e ale lépe využívá i kapacita obnovitelných zdrojů. Například bezvětří není najednou na celém kontinentu, slunce samozřejmě v noci nesvítí, ale není například inverze či pod mrakem na celém kontinentu. Čili to propojení může být velice užitečné. V souvislosti s tím ale jsou zajímavé také bateriové farmy – ceny uskladněné kilowatthodiny rychle klesají a uchovává se v nich energie ze solárních systémů třeba na noc. A toto podnikání brzy začne být konkurenceschopné, dnes zatím bez podpory možné není. Velké bateriové farmy jsou přitom vhodné i ve špičkách, tedy v době, kdy je cena elektrické energie nad průměrem. V ukládání elektřiny je budoucnost. A je možné ho využít i v domácnostech – berete elektřinu za nižší ceny a baterie pak může začít dávat smysl. U všech těchto technologií a záložních systému je přitom vidět cenový klesající trend a to znamená perspektivu rozvoje. Zatímco u jádra vidíme ten trend přesně opačný. Tak nevím, proč je tady ten velký zájem stavět další jaderné elektrárny. Existuje určitá hysterie v duchu, že není jiné cesty, než jádro. A všechno ostatní je špatně. Vypadá to pak, že víme lépe i než například Němci, jak má energetika vypadat. Musíme vzít ale v úvahu, že je tady tradičně hodně silný tlak jaderného průmyslu. Silnou pozici má Svaz průmyslu i všechny ty firmy okolo. A to je tím ovlivněno. A ještě další vrstvou je i propojení se školami. Chybí tam takové ty modernější pohledy, nebo jsou tam popelkou. A objevují se tam, kde byste je nečekali – třeba na VŠ Báňské v Ostravě. To je také jedna z věcí, které budou nejspíš znamenat, že v ČR dojde k definitivnímu rozhodnutí stavět jádro.“

Kostky vrženy pro jaderky

Projektu nových jaderných bloků podle Sequense hraje do karet mnoho okolností: „Neznám politickou sílu, která by jádro chtěla zastavit. A připadá mi, že ať už bude vláda s důvěrou či bez důvěry, tak pokaždé bude pro jádro, i když si jen těžko můžeme představit, že by o mnohamiliardových zakázkách rozhodovala zrovna vláda v demisi, možné to je. Jenže jestliže dojde k rozhodnutí zaměřit se na jádro, tak teprve dojde na dělení ČEZ a to není otázka na několik týdnů. Ve stejný den, kdy v minulosti vláda oznámila, že nedá na výstavbu jaderné elektrárny garance, byl zastaven tendr na dodavatele technologií. Samotný ČEZ ale nemohl jít do tak velkého rizika. Představitelé společnosti dokonce tvrdili, že jsou do toho rizika příliš tlačeni. A to, že ředitel ČEZ Daniel Beneš zdánlivě hledal pomoc i ve volebním štábu Miloše Zemana, ještě tolik neznamená. Beneš je na odstřel už dlouhodobě. O Andreji Babišovi je známo, že chtěl uchvátit ČEZ jako takový. Jenomže ty skupiny okolo ČEZ, které Beneše bránily, už jsou pryč. A už se jen čekalo, jak proběhnou všechny ty valné hromady a dojde i k odvolání Beneše. A to, že byl Beneš u Zemana, je naopak signálem, který nasvědčuje tomu, že Beneš posílil a došlo k nějakým dohodám. Otázkou samozřejmě je, jak to bude vypadat dále po případném rozdělení firmy. A já si myslím, že k němu dojde, a teď je jen jednou z otázek, v jaké části pak Beneš zůstane. Také se ale může stát, že ta nová vláda bude ještě více proruská a vydá se tou Maďarskou cestou a vezme si vládní garance na financování od Rusů. Pak by se ani nemusel dělit ČEZ, dostali bychom úvěr ve výši dvanácti miliard Euro. Něco takového by ale mimo jiné znamenalo jasnou vazbu na Rusy na další desítky let. Ta varianta by tu mohla být, ale neumím predikovat, jak by zrovna toto mohlo dopadnout. Možná si i politici budou chtít někde líznout.“

Rozdělit, nerozdělit…

Varianta rozdělení ČEZ má své zastánce i odpůrce, pohled ekologických organizací je také rozpolcený. Ale rozhodně není černobílý. ČEZ dnes nemůže vykonávat podle Sequense svou vůli, ani pokud jde o uhlí: „On nezavře uhelné elektrárny. On je spíš někomu prodá – třeba Křetínskému. Ale nevypne je a stát tvrdí, že nemá tu páku jak uhlí zastavit, aby přitom nedošlo k poškození akcionářů, což by určitě vedlo k žalobám. Stejně tak ale stát nemá tu páku kolem jádra. Stát by mohl udělat jen to, že by si vzal na sebe všechny garance, ale i tak by to všechno bylo docela sporné. Ale akcionáři budou celkem rádi, když se ČEZ rozdělí, jen Ministerstvo průmyslu problematiku trochu podceňuje, jaké peníze budou akcionáři ČEZ za výkup akcií chtít zaplatit. Ale ta moderní část ČEZu, která rozdělením vznikne, ta bude určitě perspektivní. Po rozdělení by i v ní měl mít stát většinovou kontrolu. Ale tu pravděpodobně časem prodá, protože bude potřebovat každou miliardu na Dukovany a Temelín - stát také bude mít vůči němu plné závazky. Podívejte se, kolik dnes z ČEZ odchází peněz na dividendách. Ale ta část firmy, která bude investovat do jádra – z té nebudou žádné příjmy celé roky. A naopak tam budou státní garance, a když něco neklapne, což bývá u jádra běžné, tak bude všechno platit stát. Samozřejmě přichází v úvahu také varianta státních dluhopisů. Ale ty dopady pro stát tam stejně budou.“

Špatné řešení

Stavbu nových jaderných bloků nepovažuje Sequens za dobré řešení: „Je možné, že to dopadne na nás všechny ekonomicky velmi a to velmi špatně. Špatně je i to, pokud by se rozdělení ČEZ motivovalo jen tím, aby se mohly stavět jaderné reaktory. Všechno by mělo být nejprve dobře nastaveno, ale ze strany Ministerstva průmyslu se dlouhodobě setkáváme s podhodnocením očekávaných investic do nových reaktorů. V Národním akčním plánu pro jádro jsou uvedeny velice nízké výdaje oproti tomu, co je vidět na stavbách. Náklady jsou dopředu podceněny.“

Vize v mlze

Na nedostatek konkrétních informací okolo plánů se společností ČEZ si stěžuje ekonomický analytik Boris Tomčiak ze společnosti Finlord: „Obecně ty informace, co se má dít s ČEZ, nejsou moc přesné, takže se celá záležitost dá těžko posuzovat. Ale rozhodně se nemusíme bát, že by si někdo připravil změny v ČEZ v tichosti. Firma má velice mnoho akcionářů a ČEZ je obchodovaný i na burze. A nevadí, že většinový podíl má stát. V momentě, kdy má společnost obchodované akcie, musí plnit informační povinnost k akcionářům. A je to trochu jiné, než kdyby to byla čistě by byla státní firma. Regulatorní povinnost bude hodně vysoká a ten pohled bude hodně diskutovaný. A u těch firem, které mají veřejně obchodované akcie, platí určitá ochrana těch drobných akcionářů a není možné něco dělat netransparentně. Ti drobní akcionáři to totiž mohou žalovat. A proto, pokud by došlo k dělení společnosti, muselo by to být za takových podmínek, při kterých by na tom drobní akcionáři vydělali. A zejména to musí být směřováno takovým způsobem, aby akcionáři, kteří získali své podíly na burze, na tom vydělali, protože jinak by mohlo dojít ke zdlouhavým soudním tahanicím. V takovýchto případech může dojít k nucenému odkupu. Vytěsnění drobných akcionářů samozřejmě možné je, výkupní cena se pak musí stanovit tak, aby byli spokojeni naprosto všichni. Když někdo například řekne, že jeho výkupní cena je X korun, tak to tak bude, protože akcionáři mají ze zákona poměrně silnou ochranu. Proti špatně nastavené ceně se mohou velmi účinně bránit. A pokud by mělo nastat nějaké rozdělení ČEZ, tak by to bylo jedině s velmi příznivou cenou pro akcionáře. Tyto žaloby akcionáři vyhrávají často u nás i ve světě. Dokonce si troufám tvrdit, že se to výrazně zlepšilo. Hodně divoká devadesátá léta už jsou dávno za námi. A současné době bych spíše doporučil nákup akcií ČEZ.“

Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.