Inflace, nebo deflace? Kdo zvítězí? Jak vlastně v tomto období bezpečně investovat?

08.12.2015 10:29 | Redakce W4T | Diskuze

Po letech 2008–2009 použily centrální banky bezprecedentní monetární nástroje, kterými se rozhodly zažehnat finanční krizi a vrátit důvěru na kapitálové trhy. Také chtěly nastartovat světovou ekonomiku. Mnozí očekávali nástup vysoké inflace.

Foto: Golden Gate

 

Centrální banky cílily také na nastartování světové ekonomiky. Ani jedno z očekávání však naplněno nebylo. Inflace nepřišla, naopak světová ekonomika opět zpomaluje a obchází ji strašák v podobě deflace. Zeptali jsme se Pavla Ryby, obchodního ředitele společnosti GOLDEN GATE CZ a.s., jak vidí stávající i budoucí vývoj ohledně deflace i inflace a hlavně jak stavět investiční portfolio v tomto pro investování náročném období. 

Jaké kroky centrální banky přijaly, co tím sledovaly a jak byly úspěšné?

Při krizi v letech 2008–2009 jsme čelili krizi likvidity v bankovním systému a ztrátě důvěry v bankovní systém a stabilitu finančních trhů. Centrální banky reagovaly asi jediným možným způsobem – snížily sazby na nulu a spustily kvantitativní uvolňování napříč všemi kontinenty. Nechci nyní hodnotit, zda byly tyto kroky z pohledu dlouhého ekonomického cyklu správné, nebo nesprávné. Faktem je, že tyto nástroje centrální banky použily. Ekonomika při krizi likvidity prošla při prudkých propadech kapitálových trhů prudkou deflací. Inflace v USA propadla z téměř 6 % z roku 2008 do záporných hodnot na deflaci 2 % v roce 2009. Centrální banky nulovými sazbami a tištěním peněz sledovaly tři cíle: vrátit na trhy a do bankovního trhu likviditu, nastartovat inflaci a ekonomiku. Ve svých cílech částečně uspěly, v mnohém selhaly.

V čem centrální banky uspěly a v čem selhaly?

Centrální banky uspěly ve snaze vrátit na trhy likviditu. Kapitálové trhy jsou doslova zaplaveny likviditou. Dopady této umělé a bezprecedentní likvidity vidíme na grafech téměř všech investičních aktiv. Centrální banky vytvořily bubliny na akciových trzích, bubliny na dluhopisech (mnohé dluhopisy v Evropě mají dokonce negativní výnos) a skrze hypoteční trh, kdy likvidita z bankovního systému srazila sazby na hypotékách na historická minima, opět centrální banky nafoukly ceny nemovitostí na maxima. Ve všech těchto investičních aktivech by měl být nyní investor velmi opatrný. Tyto trhy budou procházet zvýšenou volatilitou. Kde centrální banky již tak úspěšné nebyly, je nastartování světové ekonomiky. Některé dílčí ekonomiky rostou (například česká ekonomika nebo ekonomika v USA). Většina ekonomik ve světě ale stagnuje nebo znovu zpomaluje a světová ekonomika se potýká spíše s nastupující recesí. I u těch zemí, kde byl ekonomický růst nastartován, však otázkou zůstává, zda je to růst zdravý a hlavně udržitelný. Zkuste v těchto ekonomikách zvednout sazby na 3–4 % (zdravé sazby v ekonomice), zkuste ukončit měnové intervence (ČR, EU) a zkuste ve světových ekonomikách ukončit probíhající kvantitativní uvolňování a je téměř jisté, že všechny, i rostoucí ekonomiky spadnou do deflačního šoku a znovu do recese. Kde selhaly centrální banky na plné čáře, je nastartování inflace. Ta se prozatím nekoná a čelíme silným deflačním tlakům.

Co je důvodem toho, že centrální banky prozatím prohrávají?

Důvodem je dlouhodobě chybná monetární politika a snaha centrálních bank řídit trhy a ekonomiku. Centrální banky se chovají tak, že mohou řídit světovou ekonomiku, že mohou řídit finanční trhy a ekonomické cykly. Ale to jsou mandáty, které jim nepřísluší. Je naivní si myslet, že ekonomika se bude chovat tak, jak si přeje centrální bankéř. Ekonomické zákony se totiž nezmění proto, že si to bankéř přeje. Je troufalé si myslet, že centrální bankéř porazí dlouhý ekonomický nebo také dluhový cyklus. Pokud byly potíže ekonomiky v roce 2008 způsobeny velkým objemem dluhu a nízkými sazbami, není možné řešit tyto problémy nástroji, které je způsobily, tedy ještě větším dluhem a ještě nižšími sazbami. Navíc ekonomika je komplexní, velmi složitý systém, který kromě nabídky peněz a jejich ceny (úroky) tvoří také lidé (střadatelé, investoři a spotřebitelé), na jejichž chování a jednání mají centrální bankéři velmi malý vliv. Centrální banka může snadno ovlivnit například nabídku peněz, ale ne to, jak s nimi budou lidé zacházet. Zda je budou skladovat (spořit, investovat), nebo zda začnou splácet dluhy, nebo zda budou peníze utrácet. Co neumí banky téměř vůbec ovládat, jsou inflační očekávání. A právě v inflačních očekáváních je zakopán pes, proč nyní čelíme deflaci spíše než inflaci. Právě chování lidí je to, co přispívá k nerovnováhám v ekonomice a mnohdy také k ekonomickým kolapsům. Lidé, myslím tím masu, se totiž nechovají lineárně (jak by si centrální bankéři přáli), ale chovají se masově a chaoticky. Zkrátka lidé nejsou počítače a stroje, ale ve svých činech podléhají emocím, které je často ovládají. Proto se nedaří nastartovat utrácení (rychlost oběhu peněz v ekonomice), a tím i inflaci. 

Co nás tedy čeká? Období deflace, nebo vysoké inflace?

Odpověď je jednoduchá. Čeká nás období velké deflace i velmi vysoké inflace. Možná jsem Vás touto odpovědí nepotěšil, ale velmi pravděpodobně tomu tak bude. Vysvětlím to. Na ekonomiku nyní působí silné deflační tlaky (demografie, pokles cen komodit, zpomalující ekonomika, obrovský objem dluhu, jehož splácení působí deflačně, vysoké ceny akcií, dluhopisů a nemovitostí, kdy obavy z toho, že tyto bubliny splasknou, vedou k velké opatrnosti ze strany bank a k omezenému úvěrování a toku kapitálu, posilující dolar, hrozba, že v USA zvednou sazby, apod.). Na druhou stranu na ekonomiku působí velmi silné inflační tlaky (tištění peněz ze strany většiny centrálních bank, devalvace většiny měn, tedy snad kromě dolaru, nulové, nebo dokonce záporné sazby, klesající povinné míry rezerv a ochota bank udělat cokoli ve jménu inflace apod.). Představte si danou situaci jako dvě litosférické desky, které tlačí proti sobě a oba dva tlaky se navzájem ruší. Navenek poměrně stabilní situace. Ve skutečnosti však velmi nestabilní situace. Jedna ze sil nakonec zvítězí, a podobně jako když se uvolní tlak zemských desek tlačících na sebe (uvolnění tlaku vždy napáchá pohromu v podobě zemětřesení nebo sopečné erupce), napáchá tento stav velké škody na kapitálových trzích i v ekonomice. Toto období představuje jedno z nejnáročnějších období pro investování vůbec. Je totiž velmi těžké postavit portfolio, které bude odolné při deflaci i při inflaci současně.

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Forex výhled pro měnový pár AUD/USD podle analytiků BTMU

Moskva varuje, že kvůli novým americkým sankcím se vztahy dostanou do „neprobádaných vod“

Náměstek íránského ministra zahraničí: Írán zareaguje na případné americké sankce

Ruský poslanec: Odpověď na nové americké sankce musí být „bolestivá“

Silné euro začne přidělávat vrásky guvernérům ECB, tvrdí forex analytici BTMU

Euro dnes na páru s dolarem posílilo na takřka dvouleté maximum



Čti více

Analytické týmy se nemohou shodnout, co nyní čeká akcie AMD

FED své úrokové sazby dnes nezvýšil, prodej aktiv začne „relativně brzy“

Whole Foods zveřejnila své hospodářské výsledky za fiskální Q3

Kam nyní zamíří kanadský dolar podle forex analytiků Credit Agricole?

Rumunský ministr obrany potvrdil nákup raketového systému Patriot

Cena ropy roste v reakci na pokles zásob v USA

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.