Protože se Wilder zabýval komoditními trhy, byl tento oscilátor určen primárně pro ně. Kvůli svým dobrým vlastnostem se rychle rozšířil i na akciové a peněžní trhy. Myšlenka je jednoduchá. Počítá se, kolikrát v daném období cena rostla a kolikrát klesala. Tento poměr se pak vhodně zprůměruje a převede na periodický průběh. Když v daném období bude cena pouze růst, bude existovat zvýšená pravděpodobnost, že v dalším období dojde k jejímu poklesu. Stejně to platí i pro opačný průběh. Pokud cena bude stále klesat, bude existovat zvýšená pravděpodobnost, že opět začne růst.
Konstrukce RSI je poměrně jednoduchá. Určíme si periodu, ve které se budeme pohybovat. Wilder doporučuje hodnotu 14. Spočítáme počet rostoucích cen. Spočítáme počet klesajících cen. Poté je matematicky převedeme na funkci, která osciluje mezi nulou a 100.
Vzorec pro výpočet RSI:
RSI = 100 – (100/(1+RS))
Průměrný vzrůst: V = počet rostoucích cen/n
Průměrný pokles: P = počet klesajících cen/n
první RS: RS1 = V/P)
Další RS: RSn = ((Vn-1 x (n-1) + Vn)/n) / ((Pn-1 x (n-1) + Pn)/n)
n = perioda
I když je vzorec jednoduchý, zasluhuje bližší vysvětlení. Konstrukce (100 – (100/1+RS)) zabezpečí, že výsledná hodnota bude kolísat od 0 do 100. První hodnota RS je také zcela jasná prostě vydělíme počet průměrných cenových vzestupů počtem průměrných cenových ztrát. Ovšem pro výpočet každé další hodnoty RS je použito průměrování. Například pro periodu 14 zahrneme do výpočtu 13/14 minulého RS a 1/14 následujícího RS. Výsledek je vyhlazen podobně jako při použití klouzavého průměru – pozor, není to však klouzavý průměr. Když cena roste, Roste i RSI protože RS je větší než 1, když cena klesá, klesá i RSI protože RS je menší než 1.
Následující ukázka snad vyjasní poslední pochybnosti (n=8).
|
řádek |
Cena |
Rozdíl |
Růst |
Pokles |
Prům.vzrůst |
Prům.pokles |
RS |
RSI 8 |
|
1 |
17,13 |
|||||||
|
2 |
17,52 |
0,39 |
0,39 |
0 |
||||
|
3 |
17,15 |
-0,37 |
0 |
0,37 |
||||
|
4 |
16,89 |
-0,26 |
0 |
0,26 |
||||
|
5 |
17,16 |
0,27 |
0,27 |
0 |
||||
|
6 |
16,90 |
-0,26 |
0 |
0,26 |
||||
|
7 |
16,80 |
-0,10 |
0 |
0,1 |
||||
|
8 |
16,91 |
0,11 |
0,11 |
0 |
||||
|
9 |
17,11 |
0,20 |
0,2 |
0 |
0,12125 |
0,12375 |
0,98 |
49,49 |
|
10 |
16,94 |
-0,17 |
0 |
0,17 |
0,10609 |
0,12953 |
0,82 |
45,03 |
|
11 |
15,98 |
-0,96 |
0 |
0,96 |
0,09283 |
0,23334 |
0,40 |
28,46 |
|
12 |
15,70 |
-0,28 |
0 |
0,28 |
0,08123 |
0,23917 |
0,34 |
25,35 |
První průměrný vzrůst (červeně) = (0,39 + 0,27 + 0,11 + 0,2) / 8
První průměrný pokles (zeleně) = 0,37 + 0,26 + 0,26 + 0,1 / 8
Další průměrný vzrůst (řádek 10) = ((0,12125 x 7) + 0,2) / 8
Další průměrný pokles (řádek 10) = ((0,12375 x 7) + 0) / 8
Použití:
Mezi hlavní výhody RSI patří malá citlivost na náhodné cenové výchylky, případně na ztrátu dat. Dobře indikuje, i když nemáme k dispozici dlouhou časovou řadu. Původně byl konstruován pro postranní trh, ale je dobře využíván i k identifikaci trendů a generaci signálů pro vstup na trh i pro uzavření pozice. RSI je oblíbený nejen v akciovém trhu ale i na trhu komodit a peněžním trhu. Když se RSI blíží 100, cena za zkoumané období pouze rostla, když se blíží 0, cena pouze klesala. Čím je N menší, tím RSI volatilnější a dává více signálů. Pro daný trh je vhodné určit optimální N i hladiny pro generování signálů. Základní hladiny určené autorem jsou 30 a 70, lze použít i jiné např. 20 a 80.
Překoupenost, přeprodanost.
Protne-li RSI určitou hladinu (např., 30, 70), považuje se to za nákupní/prodejní signál. Když překročí RSI hodnotu 70 shora považuje se to za prodejní signál, protože akcie (komodita) byla překoupená (overbought). To znamená, že v následujícím období bude cena klesat. Opačně, když překročí RSI hodnotu 30 zdola považuje se to za nákupní signál, protože akcie (komodita) byla přeprodaná (oversold). To znamená, že v následujícím období bude cena růst.
Divergence
Jestliže se RSI vyvíjí opačně než cena, mluvíme o divergenci. Cena roste a dosahuje nových maxim, ale RSI nedosáhne bývalé výše. Tuto situaci považujeme za indikaci nastávající změny trendu.
Klesající vlny (failure swing)
RSI roste a vytvoří první vrchol, poté poklesne a vytvoří dno. Další růst vytvoří menší vrchol a následující pokles vytvoří nižší dno. V takovém případě se jedná o potvrzení nastávající změny trendu.
Protnutí středové hladiny
Protne-li cena hladinu 50 zdola, může to být považováno za nákupní signál s tím, že cena bude pravděpodobně dále růst, protne-li hladinu 50 shora, může to být považováno za signál k prodeji. Cena bude pravděpodobně klesat.
Maxima a minima
Dosáhne-li RSI maxima nebo minima není to důvodem k nákupu či prodeji. Tato situace pouze ohlašuje blížící se cenový vrchol (pokles). Teprve podle pravděpodobné změny trendu, lze usuzovat o nákupu (prodeji). Tato změna by měla být potvrzena jak dalším chováním RSI za překročenou hranicí, nebo jiným indikátorem.
Grafické tvary
RSI také vytváří typické tvary, které nemusí být v cenovém grafu patrné. Jedná se o tvar „hlava a ramena“ (head and shoulders) nebo „trojúhelník“ (triangle). Analýza tvarů v indikátorech je populární, protože je čitelnější a signály jsou srozumitelné dřív.
Příklad prodejního signálu na RSI
