Vlády jiných zemí již na pokrok v oblasti genetických technologií zareagovaly. Velká Británie povolila využití průlomové technologie pro prolomení lidských genů, Crispr-Cas9, pro výzkum rozvoje lidských embryí. Čínští vědci využili stejné technologie k výzkumu, zda je možné opravit u lidských embryí gen zodpovědný za vznik smrtelné krevní poruchy, beta talasemie. (Jejich výzkum zatím nebyl úspěšný.)
Tyto studie jsou povoleny i ve Spojených státech, ale pouze, pokud jsou financovány ze soukromých zdrojů. Platí zákaz financování výzkumu souvisejícího s embryi vydaný Kongresem a americký Národní zdravotní ústav (NIH) odmítl financovat výzkum využívající technologie pro upravování genů lidských embryí.
Zákaz samotný je nešťastný, avšak představuje ještě větší potenciální problém: až vývoj genetických technologií pokročí do bodu umožňujícího jejich klinické využití, tj. bezpečnou prevenci vzniku nemoci u lidských embryí, která povede k porodu živých a zdravých dětí, americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebude moci tyto technologie licencovat. To je další důvod pro změnu rozhodnutí Kongresu.
Na problém upozornil sám FDA: její expertní panel doporučil povolit zdravotnickým vědcům výzkum a využití mitochondriální terapie (MRT). Tato experimentální genetická technologie může zamezit vysilujícím a někdy i smrtelným mitochondriálním onemocněním u takzvaných embryí se třemi rodii (kdy je DNA chybných mitochondrií zaměněna za DNA od zdravého dárce).
Aby se tyto technologie mohly dostat ven z laboratoří do skutečné praxe, musel by je FDA licencovat podobně jako léčiva či zdravotnické prostředky. Agentura však uvedla, že jí rozhodnutí Kongresu neumožňuje „financovat revize využití v případech, kdy je lidské embryo záměrně vytvořeno či modifikováno tak, aby zahrnovalo dědičnou genetickou modifikaci.“
Přesně to provádí technologie MRT: modifikuje embryo dědičným způsobem. Podobně změny DNA, které by měla umožnit technologie Crispr, tj. modifikaci genů zodpovědných za vznik Tay-Sachsovy choroby, Huntingtonovy choroby či srpkovité anémie, by pravděpodobně vedly k dědičným změnám,. Je tedy možné, že v budoucnu nebude možné v USA využívat některé výsledky moderní zdravotnické vědy.
Je pravdou, že pokrok v oblasti genetiky s sebou nese etické a sociální otázky a problémy. V případě využití technologie MRT mají děti geny od tří lidí – jádrové geny od rodičů a mitochondriální geny od samostatné „matky“. Změny, které tato technologie přináší, jsou nevratné, jakkoli jsou pozitivní.
S obavami se však nelze vypořádávat zákazem činnosti. Jedinou cestou je pečlivá regulace, monitorování vývoje a poskytování dostatečných informací všem zúčastněným stranám. Tuto strategii doporučuje panel FDA a je využívána i ve Velké Británii, kde parlament povolil vědcům zkoumat využívání MRT.
Jinými slovy: vědci by měli ve výzkumu pokračovat. Opatrně, ale pokračovat. Všechny jiné možnosti znamenají ignorování vzácné příležitosti ke zmírnění lidského utrpení.
